Eurobondy namísto amerických vládních dluhopisů. Byla by to příležitost pro Evropu?
Nejistota spojená s americkou ekonomickou politikou za vlády Donalda Trumpa nutí investory uvažovat o tom, kam jinam než do amerického dolaru a vládních dluhopisů USA bezpečně ukládat peníze. Ve hře je nový návrh, aby evropské země emitovaly společné dluhopisy. Mohla by se díky nim Evropa konečně stát finanční alternativou k USA?
Po dlouhá desetiletí byly americké státní dluhopisy neotřesitelným pilířem a benchmarkem globálních financí. Investoři, centrální banky i vlády do nich vkládali důvěru díky politické, právní a ekonomické stabilitě Spojených států.
Situace se ale mění. Chaotické ekonomické kroky prezidenta Trumpa (výraz chaotické vyjadřuje způsob a obsah, nikoli to, zda nakonec povedou k úspěchu pro USA), jeho verbální útoky na nezávislost centrální banky a geopolitická nejistota vedou investory k úvahám o tom, zda by nebylo lepší hledat jiné bezpečné útočiště než americká aktiva. Ale co by to mělo být? Svět zatím žádnou plnohodnotnou náhradu za americké vládní dluhopisy nenabízí.
Zpolitizování Fedu by řadu investorů vyhnalo z USA
Evropská unie nebo eurozóna je dohromady ekonomicky srovnatelně silná jako USA, ale její finanční trh je roztříštěný. Každý členský stát vydává své vlastní dluhopisy, což omezuje likviditu i atraktivitu pro globální investory. Řešením by přitom mohly být společné evropské dluhopisy neboli eurobondy.
S návrhem na jejich emise přišli na jaře bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Olivier Blanchard a Ángel Ubide z fondu Citadel. Ve studii publikované Petersonovým institutem navrhli nahradit část stávajících národních dluhů – až do výše 25 % HDP jednotlivých zemí – společně vydanými eurobondy.
Návrh navazuje na zkušenost z roku 2020, kdy Evropská unie poprvé vydala společný dluh, aby získala peníze (až 750 miliard eur) na zotavení se po pandemii covidu-19. Šlo ale o výjimečné řešení s omezenou platností. Blanchard a Ubide naproti tomu chtějí vytvořit trvalý, likvidní evropský nástroj, který by se stal základním kamenem finanční stability starého kontinentu.
"Hlavním cílem není nahradit americké vládní dluhopisy, ale doplnit je. Zároveň by to podpořilo geopolitickou autonomii Evropy, podobně jako silnější obrana, která se v Evropě i pod tlakem Spojených států vrací do popředí zájmu," říká Ángel Ubide. Z návrhu dohody o obchodu Evropské unie s USA navíc pravděpodobně vyplyne potřeba dalších evropských peněz na investice.
Argumentem pro vznik eurobondů je také rostoucí využívání finančních sankcí jako geopolitického nástroje. V tom nyní dominují USA. Euro má na globální scéně vedle amerického dolaru stále relativně malý význam. Eurobondy by podle navrhovatelů posílily postavení evropské měny a snížily závislost na dolaru.
Odpůrci společného evropského zadlužování se obávají, že takové dluhy povedou k nezodpovědnému utrácení. Autoři návrhu to ale odmítají, podle nich nejde o zvýšení zadlužení, ale o jeho efektivnější a jednotnější financování. Dluh by se podle Ubideho částečně splácel z vybrané DPH v jednotlivých zemích.
Německo, které má v rámci zemí eurozóny stále nejnižší náklady na půjčky (úroky z dluhopisů), je vůči myšlence společného zadlužování tradičně skeptické. Ubide ale připomíná, že větší role Evropy ve světě se neobejde beze změn, a to včetně těch finančních. A Německo samotné letos nastoupilo cestu vyšších výdajů, upravilo svou dluhovou brzdu a usiluje o strategickou autonomii Evropy.
Zájem o bezpečné investice v době geopolitických a ekonomických turbulencí roste. Peníze tak v posledních kvartálech míří třeba do zlata nebo do švýcarského franku. "Pokud by euro díky eurobondům posílilo, Evropa by konečně získala silnější nástroj globálního vlivu. A přebytek důvěry v evropský dluh, jakkoli rostoucí, by byl podle nás problém, který by Evropa řešila raději než současnou nejistotu," dodává Ángel Ubide.
Zdroj: NY Times, PIIE
