Co musíte ráno vědět (10. března)

1. Americké akcie ve čtvrtek kvůli bankám klesly, dolar před zprávou z trhu práce oslabil

Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek zlevnily. Ke ztrátám nejvíce přispěly bankovní společnosti. Investoři se obávají, že páteční zpráva o únorovém vývoji nezaměstnanosti v USA by mohla vyvolat agresivní zvyšování úrokových sazeb americkou centrální bankou. Index Dow klesl o 1,66 % na 32 254,86 bodu, širší S&P 500 oslabil o 1,85 % na 3 918,32 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 2,05 % na 11 338,35 bodu. Index volatility VIX vyskočil o 18,32 % na 22,61 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o sedm bazických bodů na 3,907 %.

2. Evropské akcie ve čtvrtek převážně klesaly, investoři vstřebávali středeční slova Powella v americkém Senátu

Obchodování na západoevropských akciových trzích ve čtvrtek skončilo v červených číslech, pouze německý index DAX přidal setinu procenta. Investoři se během dne vypořádávali se slovy šéfa americké centrální banky Jeromea Powella na půdě amerického Senátu o tom, že Fed může opět přistoupit k razantnějšímu zpřísňování měnové politiky a že úrokové sazby zřejmě vzrostou výše, než se čeká. Smíšeně vyzněla také ve středu večer zveřejněná Béžová kniha Fedu o stavu ekonomiky Spojených států. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,22 % na 459,98 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,63 % na 7 879,98 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ztrátou 0,12 % na 7 315,88 bodu, zatímco německý DAX se zvýšil o 0,01 % na 15 633,21 bodu.

3. Pražská burza ve čtvrtek ztrácela, stahovaly ji hlavně banky

Pražská burza ve čtvrtek smazala středeční zisk, index PX klesl o 0,88 % na 1 396,61 bodu. Dolů ho táhly hlavně finanční tituly v čele s Erste. Opačným směrem na index působily především akcie společnosti Philip Morris ČR.

4. Očekávané události

V noci na pátek Japonsko zveřejní výrobní inflaci a japonská centrální banka bude jednat o nastavení měnové politiky. Dopoledne bude patřit britské obchodní bilanci a průmyslové výrobě a německé inflaci, v Česku vyjdou inflace a průmyslová a stavební výroba. Ve Spojených státech odpoledne vyjdou kompletní data o nezaměstnanosti, předběžný březnový index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity nebo měsíční bilance federálního rozpočtu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Biden navrhuje 25% daň pro miliardáře, více zdanit chce i firmy

Americký prezident Joe Biden navrhuje 25% daň pro miliardáře, více zdanit chce i bohaté investory a korporace. Příjmy státu z kapitálového majetku by se tak podle jeho plánu téměř zdvojnásobily. S odkazem na zdroje v Bílém domě to ve čtvrtek uvedly agentura Bloomberg a další média. Biden chce podle tohoto návrhu také zrušit daňové úlevy pro podniky a pro bohaté, které zavedl předchozí prezident Donald Trump. Pravděpodobnost, že Kongres tento záměr schválí, ale není vysoká.

6. V amerických firmách se v lednu a únoru propouštělo nejvíce od roku 2009

Propouštění v amerických firmách dosáhlo v lednu a únoru nejvyšší úrovně od srovnatelného období roku 2009. Přes třetinu z více než 180 000 propuštěných připadá na technologický sektor, ukázala čtvrteční zpráva společnosti Challenger, Gray & Christmas. Jen v únoru americké firmy propustily 77 770 lidí, což je ve srovnání s loňským únorem více než pětinásobek.

7. Rusko do sedmi let zvýší produkci LNG na 100 milionů tun ročně, řekl premiér

Rusko bude schopno do sedmi let zvýšit produkci zkapalněného zemního plynu (LNG) na 100 milionů tun ročně, řekl ve čtvrtek na zasedání vlády ruský premiér Michail Mišustin. Pomůže k tomu podle něj rozšíření seznamu polí, z nichž se může LNG vyvážet. Rusko plánuje do roku 2035 dosáhnout pětinového podílu na světovém trhu s LNG, roční produkci chce do té doby zvýšit na 120 až 140 milionů tun ze současných více než 30 milionů tun.

8. Firma mmcité plánuje v rámci vstupu na trh START vydat nové akcie až za 160 milionů korun

Pražská burza přinesla souhrn informací o plánovaném vstupu české společnosti mmcité na trh START. Zlínská firma vyrábí městský mobiliář, tedy lavičky, stojany nebo zastávky, a instaluje jej ve městech v ČR i v zahraničí. Společnost je na trhu 30 let a za tu dobu vybudovala pobočky v deseti zemích světa, které podporují prodeje v několika desítkách zemí. Za rok 2022 firma utržila asi jednu miliardu korun, z čehož zhruba 80 % pochází ze zahraničí, a odhaduje zisk EBITDA na 55 milionů korun. Firma plánuje v rámci úpisu na pražské burze vydat nové akcie až za 160 milionů korun, které by financovaly akvizici nebo rozšíření výrobních kapacit.

9. Americká kryptoměnová banka Silvergate je v dobrovolné likvidaci

Mateřská společnost americké kryptoměnové banky Silvergate Capital se rozhodla ukončit její operace a zahájit její dobrovolnou likvidaci. Akcie banky po středečním uzavření burz odepsaly 35 %. Podnik utrpěl ztráty po dramatickém kolapsu kryptoburzy FTX, a je tak další z řady obětí turbulencí na krpytoměnovém trhu.

10. Zahraniční obchod Česka skončil v lednu po jedenácti měsících deficitu v přebytku

Zahraniční obchod Česka skončil v lednu po jedenácti měsících deficitu v přebytku, který dosáhl 9,5 miliardy korun. Meziročně byl o 2,1 miliardy korun vyšší. Dovoz i vývoz vzrostly proti loňskému lednu dvojciferným tempem. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Ukrajinský podnik vyrábí bunkry v sovětském designu a posílá je na frontu

Místo obvyklé práce na výrobě a opravách důlních zařízení se někteří dělníci v ocelárnách společnosti Metinvest v Kryvém Rihu věnují konstrukci kovových bunkrů pro vojáky na frontě. Z prefabrikovaných materiálů montují podzemní kryty podle nákresů ze sovětských dob, přičemž 123 krytů už poslali na východ Ukrajiny, včetně Záporožské a Doněcké oblasti.

Jeden kryt, který je dva metry široký a šest metrů dlouhý, vyžaduje téměř dvě tuny oceli. Bunkry, které patří 1,5 metru pod zem, jsou konstruovány tak, aby odolaly střelám ráže až 152 milimetrů a pojaly šest vojáků. "Je to proto, aby si mohli odpočinout, přečkat útoky," řekl Petro Žuk, jenž vede čtyřicetičlenný tým budující kryty.

V bunkru nechybí šest dřevěných lůžek a součástí jsou také místo pro přenosný vařič nebo dvojitá podlaha, kterou lze využít k uložení zbraní. Východ vede na povrch, ke vchodu se lze dostat tunelem, popsal Žuk, který doufá, že ukrajinští vojáci bránící zemi před ruskou agresí naleznou v krytech určité pohodlí.

"Dokud jsou uvnitř, nemusí se obávat útoků, ke kterým by mohlo dojít, když spí. Mohou být v teple a pohodlí," dodal šéf konstrukčního týmu. Metinvest i jeho pracovníci tvrdí, že jsou rádi, že takto přispívají k odporu vůči ruské invazi. "Je to pro ukrajinské vítězství. Čím dříve válka skončí, tím lépe," říká čtyřiapadesátiletý pracovník závodu Vitalij Jevženko.

Společnost Metinvest, která patří do impéria nejbohatšího Ukrajince Rinata Achmetova, je největším producentem oceli na Ukrajině. Vlastní i metalurgický komplex Azovstal v Mariupolu, který nyní okupuje Rusko. V útrobách oceláren se loni měsíce ukrývali společně s civilisty zbývající ukrajinští obránci Mariupolu. Jejich odpor za neúnavného ruského bombardování se stal symbolem ukrajinského vzdoru proti ruské agresi.

Generální ředitel Metinvestu Jurij Ryženkov mezitím ukrajinským médiím řekl, že nákresy bunkrů se našly v archivu společnosti a datují se do doby, kdy byla ještě sovětským podnikem. Firma mobilní kryty podle něj modernizuje v souladu s podmínkami současné války.

"Je to zajímavý příběh. Nákresy, jak tyto kryty vyrábět, máme od sovětských dob. V časech SSSR musel každý podnik vyrábět něco pro armádu. Když začala invaze, ponořili jsme se do archivů a našli výkresy pancéřových ocelových krytů, několik typů. Jsou to například kryty pro odpočinek, kde se dá spát. Existují bunkry, kde se můžete umýt a najíst," říká Ryženko.