Evropské akcie se v pátek na směru neshodly, za celý týden skončily v červených číslech

Britský FTSE 100 v pátek klesl o 0,58 %, německý DAX ale o 0,21 % vzrostl a francouzský CAC 40 přidal 0,55 %. Jednotný evropský index DJ EURO STOXX 50 připsal 0,55 % na 5 034,06 bodu a široký západoevropský index STOXX Europe 600 zpevnil o 0,25 % na 395,54 bodu.

Dařilo se zejména akciím z odvětví zdravotní péče, titulům ze sektoru dopravy a cestovního ruchu a rostly také cenné papíry z realitního sektoru. Zaostaly telekomunikační tituly, akcie ze sektoru ropy a zemního plynu a cenné papíry z odvětví základních materiálů.

Z jednotlivých titulů se v pátek dařilo například cenným papírům německého výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas (+2,76 %), na které analytici z Deutsche Bank zvýšili roční cílovou cenu. Ve čtvrtek firma uvedla, že doufá, že se jí v příštích pěti letech bude dařit zvyšovat zisk a tržby. Dosáhnout toho firma chce zaměřením se na prodej v "šesti hlavních světových městech" a posílením přímého prodeje zákazníkům.

Za celý uplynulý týden britský index FTSE 100 odepsal 2,39 % na 6 855,02 bodu, německý benchmark DAX klesl o 1,42 % na 11 868,33 bodu a francouzský CAC 40 ztratil 1,02 % na 5 034,06 bodu. Index DJ EURO STOXX 50 za pět obchodních dní odepsal 1,26 % a STOXX Europe 600 oslabil o 2,10 %.

Ve čtvrtek investoři znejistěli poté, co Saúdská Arábie a její spojenci z regionu zahájili vojenskou operaci proti šíitským povstalcům v Jemenu. Tím prochází klíčová cesta pro dodávky ropy z Blízkého východu do Evropy. Účelem operace, za kterou stojí koalice deseti států, je podle velvyslance Saúdské Arábie v USA "ochraňovat a hájit legitimní vládu Jemenu". Saúdská Arábie údajně vyslala do akce 150 tisíc vojáků a 100 bojových letounů.

Ropa na zprávu ve čtvrtek zareagovala prudkým zdražením. Ceny Brentu i severoamerické suroviny WTI se zvýšily téměř o pět procent. V pátek naopak černé zlato přes pět procent zlevnilo.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Příští pohyb britských úrokových sazeb bude směrem nahoru. Řekl to v pátek guvernér britské centrální banky (BoE) Mark Carney. Bank of England podle něj plánuje navýšení sazeb i přesto, že je inflace kvůli nízkým cenám energií velmi nízko.
• Francie: Index spotřebitelské důvěry v březnu vzrostl v souladu s odhady na 93 bodů (únor: 92 bodů).
• Německo: Index dovozních cen v únoru meziročně klesl o 3 % (odhad: -3,5 %, leden: -4,4 %), meziměsíčně ale o 1,4 % stoupl (odhad: +0,7 %, leden: -0,8 %).
• Itálie: Maloobchodní tržby v lednu meziročně stouply o 1,7 % (prosinec: +0,1 %), meziměsíčně vzrostly o 0,1 % (prosinec: -0,1 %).
• Itálie: Průmyslové objednávky v lednu meziročně klesly o 5,5 % (prosinec: +5,8 %), meziměsíčně se snížily o 3,6 % (prosinec: +4,5 %). Průmyslové tržby za leden meziročně klesly o 2,5 % oproti růstu o 0,9 % v prosinci a meziměsíčně se snížily o 1,6 % (prosinec: +1,4 %).
• Spojené království: Index cen domů v březnu meziročně vzrostl o 5,1 % (únor: +5,7 %), meziměsíčně stoupl o 0,1 % (únor: -0,1 %).
• Zahraniční dluh České republiky v roce 2014 stoupl o 123,7 miliardy na 2,857 bilionu Kč. Představoval tak 67,3 % hrubého domácího produktu (HDP). Za čtvrté čtvrtletí se dluh zvýšil o 46,9 miliardy korun, uvedla na webu Česká národní banka. Tři pětiny závazků mají splatnost delší než jeden rok.
• Řecko již zaslalo mezinárodním věřitelům požadovaný seznam reforem. Agentuře Reuters to v pátek řekl nejmenovaný představitel eurozóny. Schválení reforem je podmínkou pro uvolnění zbývajících peněz z mezinárodního záchranného programu, které silně zadlužené Řecko potřebuje k odvrácení hrozící platební neschopnosti.
• Americká investiční banka Goldman Sachs snížila výhled na konec letošního roku pro výnos 10letých vládních dluhopisů USA z 3 % na 2,5 %. Nižší úroky predikuje nově i na dalších trzích. Důvody jsou poptávka centrálních bank (ECB, Bank of Japan) nebo omezení některých fondů při obchodování s bondy (musejí je často držet do splatnosti, i když výnosy klesají, takže nabídka dluhopisů na trhu neroste tak rychle).
• Čínský projekt mezinárodní rozvojové banky pro Asii získal další zakládající členy. Řady přihlášených zemí Evropské unie rozšířilo Lucembursko a v Asii přihlášku podala Jižní Korea. Soul je tak dalším spojencem USA, který se k čínskému projektu přihlásil i přes nevoli Washingtonu. Zájem o členství vyjádřil také Tchaj-wan, jeho vyhlídky jsou ale z politických důvodů nejasné, uvedla agentura Reuters.
• Řecká vláda v pátek popřela spekulace tisku, že se ministr financí Janis Varufakis chystá odstoupit z funkce. Ministr, který od nástupu nové vlády v Aténách dokázal zaujmout Evropu svým nonšalantním oblékáním a tvrdými výroky proti eurozóně, pak na Twitteru tyto informace zesměšnil.
• Ukrajina má zájem o obnovení dodávek zemního plynu z Turkmenistánu. Úřad ukrajinského prezidenta Petra Porošenka v pátek oznámil, že o této možnosti jednal prezident s ministrem zahraničí Turkmenistánu Rašidem Meredovem při jeho čtvrteční návštěvě Kyjeva. Ukrajina se nyní snaží snížit svoji závislost na dodávkách plynu z Ruska.
• Švýcarská banka Union Bancaire Privée (BP) koupí od britské Royal Bank of Scotland její pobočku pro zahraniční privátní bankovnictví Coutts International. O dohodě v pátek informovaly obě společnosti, dodaly ale, že cenu transakce nezveřejní.
• Slovinsko prodalo druhou největší banku v zemi Nova KBM (NKBM) americkému investičnímu fondu Apollo za zhruba 200 milionů eur. Napsal to v pátek slovenský list Delo s odkazem na zdroje blízké bance a potvrdily to některé další zdroje. Slovinský státní investiční fond SDH, který prodej NKBM organizuje, ale agentuře Reuters řekl, že proces prodeje ještě dokončen nebyl.
• Automobilka PCMA Rus, která je ruským společným podnikem výrobců aut PSA Peugeot Citroën a Mitsubishi Motors Corporation, dočasně zastaví výrobu aut v Rusku a propustí zde 100 zaměstnanců. Důvodem je obtížná situace na ruském trhu. Oznámila to společnost v pátečním prohlášení.
• Německý automobilový koncern Volkswagen vytvoří ve své polské továrně na výrobu užitkových vozidel zhruba 900 nových pracovních míst. Oznámil to v pátek podle agentury PAP ředitel lokální divize automobilky Jens Ocksen.
• Rakouská realitní skupina Immofinanz Group musela kvůli slabému rublu výrazně snížit cenu svých nemovitostí v Rusku. Čistý zisk skupiny za tři čtvrtletí finančního roku 2014/2015 (od května 2014 do ledna 2015) v důsledku toho meziročně klesl o 99,1 milionu eur na 79,2 milionu eur. Vliv měla i slabá koruna a přecenění nemovitostí v Česku, informovala v pátek firma v tiskové zprávě.
• Amsterodamské mezinárodní letiště Schiphol v pátek zrušilo všechny lety v důsledku rozsáhlého výpadku elektrického proudu v nizozemské metropoli a okolí. Sdělila to podle agentury Reuters mluvčí tohoto významného letiště.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Záchranný program pro Řecko nebyl úspěšný, země se nyní potýká s vysokou nezaměstnaností, je zadlužená a není konkurenceschopná. Vinu za problémy však nelze hledat pouze u ostatních, ale i v Řecku, řekl v pondělí v Berlíně po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou řecký premiér Alexis Tsipras. Uvedl také, že Atény chtějí dostát svým závazkům v Evropské unii.
• Ukrajina přestane od 1. dubna odebírat zemní plyn z Ruska. Řekl to v pondělí ukrajinský ministr energetiky Volodymyr Demčyšyn. Kyjev se podle něj po zimním období bez ruského plynu obejde. Demčyšyn už krátce po pátečních jednáních se svým ruským protějškem Alexandrem Novakem v Bruselu Rusku vzkázal, že bude muset Kyjevu své dodávky zemního plynu výrazně zlevnit, pokud chce konkurovat zvýšenému ukrajinskému dovozu z Evropské unie.
• Guvernér Evropské centrální banky Benoît Cœuré v pondělí prohlásil, že podmínky záchranného programu pro Řecko se s největší pravděpodobností budou muset změnit, aby vyhovovaly nové vládě a zdůraznil, že Evropská centrální banka dál hodlá Řecko podporovat.
• Eurozóna by měla podniknout kroky, které zajistí, že měnová unie vydrží platební neschopnost některé ze svých členských zemí. Uvedla to v pondělí německá centrální banka Deutsche Bundesbank. V eurozóně se nyní zaměřuje pozornost na Řecko, jemuž hrozí vyhlášení bankrotu, pokud nová řecká levicová vláda nepřesvědčí svými kroky eurozónu, aby jí v nejbližších týdnech uvolnila další finanční pomoc.
• Draghi (ECB): Pro ekonomické oživení eurozóny je kvantitativní uvolňování klíčové, před jeho zavedením bylo oživení slabé.
• Rusko nebude po Ukrajině žádat předčasné splacení dluhopisů, jejichž prostřednictvím půjčilo Kyjevu ke konci roku 2013 tři miliardy dolarů. Řekl to podle agentury Reuters náměstek ruského ministra financí Sergej Storčak. Dluhopisy jsou splatné letos v prosinci a Rusko podle Storčaka očekává, že Kyjev tyto závazky uhradí plně a včas.
• Německé firmy údajně zaplatily na úplatcích při zbrojních zakázkách v Řecku desítky milionů eur. S odvoláním na materiály řeckého ministerstva obrany to v pondělí napsal nejčtenější německý deník Bild. Podle listu chtějí Atény tyto společnosti postavit před soud a požadují odškodné.
• Podle předběžných dat agentury Markit aktivita ve zpracovatelském sektoru v březnu zrychlila. Index nákupních manažerů vzrostl na desetiměsíční maximum 51,9 bodu z 51 bodů v únoru, očekával se růst pouze na 51,5 bodu. Sektor služeb expandoval rovněž prudším tempem, index vyskočil na nejvyšší hodnotu od května 2011, tedy na 54,3 bodu z 53,7 bodu v únoru, trh predikoval růst na 53,9 bodu. Kompozitní index se díky tomu rovněž zvýšil na nejvyšší hladinu od května 2011, a to na 54,1 bodu oproti 53,3 bodu v únoru, očekával se růst na 53,6 bodu.
• Zpracovatelský sektor v Německu, stejně jako sektor služeb, v březnu podle předběžných dat agentury Markit expandoval více, než se čekalo. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru vzrostl na osmiměsíční maximum 52,4 bodu z 51,1 bodu v únoru, očekával se přitom mírnější růst na 51,5 bodu.
• Podmínky ve zpracovatelském sektoru se ve Francii v březnu zlepšily, očekávání však nenaplnily a index nákupních manažerů se stále nachází výrazně pod padesátibodovou hranicí dělící expanzi od kontrakce. Index nákupních manažerů vzrostl na 48,2 bodu z 47,6 bodu, očekával se růst na 48,5 bodu. I přesto index zaznamenal dvouměsíční maximum. Ve službách naopak index klesl na dvouměsíční dno 52,8 bodu z 53,4 bodu v únoru, očekával se pokles na 52,5 bodu.
• Ukrajina nebude schopná splácet svůj dluh do roku 2020 až 2022, pokud se její dluh výrazně nesníží. Řekl to agentuře Reuters zdroj blízký jednání o restrukturalizaci ukrajinského dluhu. Ukrajina se nyní snaží vyjednat se svými věřiteli snížení dluhu o více než 15 miliard USD. Restrukturalizace dluhu je součástí záchranného programu podporovaného Mezinárodním měnovým fondem.
• Maďarská centrální banka obnovila po osmi měsících uvolňování měnové politiky, aby zasáhla proti poklesu cen. Banka v úterý rozhodla o snížení základní úrokové sazby o 0,15 procentního bodu na nové rekordní minimum 1,95 %. Ekonomové podle agentury Reuters očekávají, že ve snižování sazeb bude pokračovat.
• Tempo inflace ve Spojeném království v únoru zpomalilo na nulu z +0,3 % meziročně v lednu. Trh očekával zpomalení na 0,1 %. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 %. Jádrová inflace zpomalila na 1,2 % meziročně z 1,4 % v lednu. Výrobní ceny se meziročně snížily o 13,5 % oproti 14,2% propadu v lednu, očekával se pokles o 12,3 %. Ceny výstupů meziročně klesly o 1,8 %, meziměsíčně se zvýšily o 0,2 %.
• Švédskému prodejci oděvů Hennes & Mauritz stoupl v prvním fiskálním čtvrtletí zisk o 36 % na 3,6 miliardy švédských korun. Firma však současně upozornila, že silný dolar bude mít letos negativní dopad na její náklady.
• Británie musí zvýšit vojenský rozpočet a rychle obnovit své vojenské prostředky, od nichž upustila po ukončení studené války, uvedl v úterý branný výbor britského parlamentu. Podle zákonodárců si to vyžadují nové sílící hrozby ve světě, především ze strany Ruska a islamistů.
• Hodnota vývozu německého zboží do Ruska se v lednu v meziročním srovnání propadla o 35,1 % na 1,44 miliardy eur což představovalo ztrátu asi jedné miliardy eur. Byl to nejhlubší pokles za více než pět let. Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů německého statistického úřadu.
• V jižní Francii se zřítil Airbus 320 společnosti Germanwings na cestě z Barcelony do Düsseldorfu. Na palubě letadla bylo podle zpráv 150 lidí (144 cestujících a šest členů posádky včetně dvou pilotů), podle prohlášení francouzského prezidenta Françoise Hollandea nikdo nejspíš nepřežil. K místu nehody bylo podle prezidenta obtížné se dostat.
• Ratingová agentura Moody's Investors Service zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny hlouběji do spekulativního pásma na známku Ca z dosavadních Caa3. Důvodem je plán ukrajinské vlády na restrukturalizaci většiny eurobondů a dalšího zahraničního dluhu veřejného sektoru.
• Analytici z Komerční banky ve středu zvýšili investiční doporučení na akcie energetické společnosti ČEZ na "koupit" z "držet". Roční cílovou cenu zvýšili na 719 Kč z 635 Kč. Banka zároveň uvedla, že podle ní ČEZ bude v následujících letech vyplácet dividendu kolem 35 korun na akcii.
• Důvěra podnikatelů ve francouzskou ekonomiku stoupla v březnu na nejvyšší úroveň za skoro tři roky. Údaje francouzského statistického úřadu INSEE podle agentury Reuters naznačují, že druhá největší ekonomika eurozóny se díky nižším cenám ropy a slabšímu euru dostává z období stagnace.
• Index podnikatelského klimatu v Německu se v březnu zvýšil pátý měsíc v řadě, vzrostl na 107,9 bodu z únorových 106,8 bodu. Čekal se růst na 107,3 bodu. Index tak dosahuje nejvyšší úrovně od od července 2014. Hodnocení současné situace vzrostlo na 112 bodů ze 111,3 bodu, čekal se růst na 112 bodů. Index budoucího očekávání vyskočil na 103,9 bodu ze 102,5 bodu, konsensus počítal se 103 body. Zpráva mnichovského výzkumného institutu Ifo naznačuje, že se největší evropská ekonomika v prvním čtvrtletí pohybuje plnou parou vpřed.
• Rakouská finanční skupina Raiffeisen Bank International (RBI) varovala, že v letošním roce může vykázat ztrátu kvůli vysokým restrukturalizačním nákladům. RBI by tak hospodařila se ztrátou již druhý rok za sebou. Loni banka, která působí i v České republice, vykázala ztrátu 493 milionů eur a ztrátová byla poprvé ve své historii.
• Spojené království: Počet schválených žádostí o hypotéku v únoru vzrostl na 37 300 (odhad: 36 700, leden: 36 500).
• Bilanční suma České národní banky (ČNB) se k 20. březnu zvýšila proti předchozí dekádě o téměř 1,7 miliardy na 1,345 bilionu korun. Množství peněz v oběhu stouplo o 5,4 miliardy na 475,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnila centrální banka na svých internetových stránkách.
• Evropská unie chce oživit projekt plynovodu z Turkmenistánu do Evropy a zapojit do něj evropské energetické firmy. Agentuře Reuters to řekl diplomat EU v Turkmenistánu Denis Daniilidis. Středoasijský stát se podle něj v příštích měsících chystá navštívit eurokomisař pro energetickou unii Maroš Šefčovič a obnovit rozhovory o pozastavených plánech na výstavbu plynovodu.
• Evropská centrální banka (ECB) opět zvýšila strop programu nouzového dodání likvidity (ELA) pro řecké banky, tentokrát na více než 71 miliard eur. S odvoláním na zdroj obeznámený s jednání ECB to uvedla agentura Bloomberg. Dosavadní strop programu ELA byl 69,8 miliardy eur.
• Rumunská vláda schválila plán na snížení daně z přidané hodnoty v příštím roce o čtyři procentní body na 20 %. Snížit se má v příštích letech i daň z příjmu či firemních zisků. Kabinet tak chce podpořit hospodářský růst. Návrhy ještě musí schválit parlament. Podle některých analytiků by tyto kroky mohly znamenat nepřiměřenou zátěž pro státní rozpočet.
• Výsledky Hermes v roce 2014: Provozní zisk 1,3 miliardy EUR, čistý zisk 859 milionů EUR. Firma vyplatí regulérní dividendu 2,95 EUR na akcii a mimořádnou dividendu 5 EUR na akcii.
• Letecké neštěstí na jihu Francie by mohlo zkomplikovat úvahy o dalším směřování německého leteckého koncernu Lufthansa, i když příčina katastrofy ještě nebyla zjištěna. Vedení i zaměstnance čekají tvrdé střety, píše agentura DPA.
• Nálada německých spotřebitelů se dále zlepšuje a vystoupila na nejlepší úroveň za 13 a půl roku. Přispívá k tomu mimo jiné očekávání dalšího zvýšení platů. Ukázal to čtvrteční index důvěry, který sestavuje výzkumná společnost GfK. Zpráva naznačuje, že spotřebitelé budou nadále důležitým pohonem růstu největší evropské ekonomiky.
• Hrubý domácí produkt Francie v posledním loňském čtvrtletí vzrostl oproti předchozím třem měsícům v souladu s odhady o 0,1 %. V meziročním srovnání stoupl o 0,2 %. Ve třetím čtvrtletí se mezičtvrtletně zvýšil o 0,3 % a meziročně přidal 0,4 %.
• Zadlužené Řecko je optimistické a věří, se mu podaří dosáhnout dohody o ekonomických reformách s dalšími kolegy v eurozóně na počátku příštího týdne. Dohoda je nutná pro odblokování peněz z finanční pomoci pro Řeky. Uvedl to ve čtvrtek v rozhovoru s televizní stanicí Antenna TV ministr hospodářství Jorgos Statchakis.
• Dubajská burza oznámila, že prodala celý svůj 17,4% podíl v londýnské burze London Stock Exchange. Cena, za kterou k prodeji podílu došlo, zveřejněna nebyla.
• Turecko se hodlá stát členem Asijské banky pro investice do infrastruktury (AIIB), proti které mají výhrady USA. Vidí v ní totiž konkurenci Světové banky i jednu z možností, jak Čína dál posílí svou hospodářskou moc ve světě.
• Objem poskytnutých úvěrů v soukromém sektoru se v eurozóně v únoru meziročně snížil o 0,1 % (odhad: +0,1 %, leden: -0,1 %).
• Německý výrobce sportovního oblečení Adidas doufá, že se mu v příštích pěti letech bude dařit zvyšovat zisk a tržby. Dosáhnout toho firma chce zaměřením se na prodej v "šesti hlavních světových městech" a posílením přímého prodeje zákazníkům.
• Španělská centrální banka zlepšila projekci růstu HDP pro letošní rok na 2,8 % (předchozí odhad: +2 %). V příštím roce by HDP měl podle banky vzrůst o 2,7 %.
• Meziměsíčně tržby stouply o 0,7 % (odhad: +0,4 %, revidované předchozí období: +0,1 %). Bez započtení pohonných hmot vzrostly maloobchodní tržby ve Velké Británii v únoru meziročně o 5,1 % oproti revidovanému růstu 5,2 % v předchozím období, meziměsíčně pak nárůst činil 0,7 % (revidované předchozí období: -0,2 %).
• Největší ruské bance Sberbank klesl v loňském roce zisk o 20 % na 290,3 miliardy rublů. K poklesu přispěl prudký růst rezerv na ztrátové úvěry způsobený zpomalením ekonomického růstu země. Uvedla to banka, která působí i v České republice, ve čtvrtečním prohlášení.
• Z řeckých bank v únoru střadatelé vybrali 7,8 miliardy eur, zůstávají v nich vklady v hodnotě 147,52 miliardy eur.
• Rusko restrukturalizuje část úvěrů pro Bělorusko, jehož ekonomiku těžce poškodil slabý rubl. Oznámil to ve čtvrtek ruský premiér Dmitrij Medveděv.
• Slovenská vláda je proti tomu, aby italský koncern Enel prodal svůj kontrolní podíl ve společnosti Slovenské elektrárne (SE) předtím, než největší slovenský výrobce elektřiny dostaví a spustí dva bloky jaderné elektrárny v Mochovcích. Na konferenci věnované energetické bezpečnosti to ve čtvrtek prohlásil slovenský premiér Robert Fico. Slovensko drží v SE 34 % akcií, předkupní právo na podíl Enelu ale nemá.
• Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním jednání rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Bankovní rada také rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz české měny vůči euru nad hladinou 27 EUR/CZK. Guvernér ČNB Miroslav Singer na tiskové konferenci uvedl, že je banka za jistých okolností připravena posunout hladinu závazku nad 27 EUR/CZK.
• Za náhlým poklesem letadla Airbus A320 nízkonákladových německých aerolinek Germanwings stojí podle francouzské prokuratury kopilot, který stroj poslal k zemi záměrně. "Nebyla to nehoda," uvedl zástupce úřadu na čtvrteční tiskové konferenci. Kopilotem byl Němec Andreas Lubitz.
• Slovensko nebude s to vyhovět případným požadavkům Ukrajiny na výraznější navýšení dodávek zemního plynu ze Západu, které Bratislava v současnosti zajišťuje prostřednictvím záložního plynovodu. Vyplývá to ze čtvrtečního prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica, který tak reagoval na rozhodnutí Kyjeva neodebírat od dubna plyn z Ruska.
• Francouzská vláda ve čvrtek snížila odhad rozpočtového schodku pro letošní rok. Uvedla rovněž, že hospodářský růst Francie by měl letos překonat původně předpokládané jedno procento. Informovala o tom agentura Reuters.