Co musíte ráno vědět (15. října)

1. Americké akcie ve středu oslabily kvůli poklesu naděje na nový stimulační balík

Akcie ve Spojených státech ve středu zlevnily kvůli poklesu naděje na schválení nového balíku opatření na podporu americké ekonomiky před listopadovými prezidentskými volbami. Dolů je táhly zejména podniky Apple a Amazon, nedařilo se ale ani velkým bankám. Index Dow odepsal 0,58 % na 28 513,98 bodu, širší S&P 500 klesl o 0,66 % na 3 488,66 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se snížil o 0,8 % na 11 768,73 bodu. Index volatility VIX stoupl o 1,27 % na 26,40 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se nepatrně snížil na 0,724 %.

2. Evropské akcie ve středu skončily se ztrátou, výjimkou byl jen německý DAX

Akcie na západoevropských burzách ve středu převážně ztrácely. Náladu investorů opět drtí šíření koronaviru v Evropě, zavádění restriktivních opatření a hrozící lockdowny. K tomu se pak ještě přidává nejistota ohledně brexitu. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,09 % na 370,62 bodu, britský FTSE 100 odevzdal 0,58 % na 5 935,06 bodu, německý DAX vzrostl o 0,07 % na 13 028,06 bodu a francouzský CAC 40 klesl o 0,12 % na 4 941,66 bodu.

3. Po třech poklesech za sebou pražská burza ve středu vzrostla

Po třech poklesech za sebou ve středu pražská burza vzrostla, index PX se zvýšil o 0,57 % na 872,94 bodu.Proti ztrátám akcií bank působil růst cenných papírů elektrárenské společnosti ČEZ a telekomunikační O2. Téměř sedm procent přidaly akcie likérky Stock Spirits v reakci na zveřejnění komentáře k hospodaření v uplynulém fiskálním roce.

4. Očekávané události

Ve čtvrtek nad ránem Čína odtajní inflační statistiku a Austrálie data z trhu práce. Odpoledne Spojené státy přidají index podnikatelské nálady newyorského Fedu (Empire State index), indexy dovozních a vývozních cen, index průmyslové aktivity filadelfského Fedu a pravidelnou týdenní zprávu o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Výsledkovou mozaiku v USA doplní Walgreens Boots Alliance a Morgan Stanley. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Růst průmyslové výroby v EU v srpnu zvolnil na jedno procento

Průmyslová výroba v Evropské unii v srpnu podle sezónně přepočtených údajů vzrostla o jedno procento, v zemích eurozóny pak o 0,7 %. Oznámil to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. Je to citelné zpomalení proti červenci, výsledek je ale zhruba v souladu s odhady analytiků. V České republice výroba v srpnu klesla podle Eurostatu o 0,9 %. Vliv mají stále dopady koronaviru.

6. Centrální banky apelují na vlády, aby dál pumpovaly peníze

Největší centrální banky světa apelují na vlády, aby kvůli dopadům šíření koronaviru pokračovaly v masivní fiskální stimulaci a pomoc předčasně neukončovaly, i když už mají obavy z rychle narůstajícího zadlužování. K apelu se přidal také Mezinárodní měnový fond, který je obvykle zastáncem rozpočtové zodpovědnosti.

7. MMF: Globální veřejný dluh dosáhne téměř 100 % HDP

Globální veřejný dluh se letos v důsledku rozsáhlých vládních výdajů souvisejících s pandemií covidu-19 vyšplhá na rekord, který dosáhne téměř 100 % ročního výkonu světové ekonomiky.Předpověděl to ve středu Mezinárodní měnový fond. Rozpočtové deficity vlád se letos podle fondu zvýší na 12,7 % hrubého domácího produktu z loňských 3,9 %.

8. Podle Sachse nelze čekat oživení bez zvládnutí pandemie

Dokud se nepodaří dostat pandemii covidu-19 pod kontrolu, nelze očekávat ekonomické oživení. Na konferenci Forum 2000 to ve středu řekl americký ekonom Jeffrey Sachs. Český ekonom Jan Švejnar v debatě se Sachsem vyjádřil přesvědčení, že vlády by se měly po odeznění pandemie zaměřit na nastartování ekonomiky. Obavy ze zvýšení zadluženosti států považuje Švejnar v současné situaci za druhořadé.

9. Skupina G20 prodloužila chudým zemím odklad splátek

Skupina ekonomicky silných států G20 prodloužila chudým zemím kvůli pokračující koronavirové krizi odklad splátek o půl roku. Na jaře chce jednat o možném prodloužení o dalších šest měsíců. Ministři financí a guvernéři centrálních bank států G20 to ve středu uvedli v závěrečném sdělení po svém virtuálním zasedání. Podpořili také odklad dohody o globální digitální dani.

10. Bloomberg: Vir stáhl v USA do ztráty rekordní počet velkých firem

Negativní hospodářské dopady pandemie covidu-19 stáhly do ztráty rekordní počet velkých amerických firem. Z 345 podniků s tržní hodnotou nad 25 miliard dolarů jich 43 vykázalo kumulativní ztrátu za posledních 12 měsíců, pro které zveřejnily výsledky. Informovala o tom ve středu agentura Bloomberg.

BONUS

Covid-19 může zhoršit rozdíl ve mzdách mužů a žen, varují experti

Covid-19 může zhoršit nerovnost v odměňování mužů a žen, varují britští experti na ženská práva. Po firmách žádají konkrétní plán na odstranění tohoto roky přetrvávajícího problému.

"Někdo by mohl říct, že na to teď není pravá chvíle," říká Andrew Bazeley ze společnosti Fawcett Society, která se zasazuje o práva žen a rovnost pohlaví. Varoval ale, že věci by se skutečně mohly vrátit k horšímu. "Už jsme zaznamenali náznaky návratu do 50. let 20. století, pokud jde o dělbu práce v domácnostech kvůli zavřeným školám," uvedl a vyzval zaměstnavatele, aby alespoň každé dva roky vypracovali akční plán.

Britské firmy, které zaměstnávají více než 250 lidí, musejí od roku 2017 informovat o rozdílech ve mzdách mužů a žen. Podle oficiálních údajů loni britští muži vydělávali o 17,3 % více než ženy. V roce 2018 činil rozdíl 17,9 % ve prospěch mužů.

Podle generální tajemnice kongresu odborových svazů ve Walesu se rozdíl v odměnách mužů a žen "sbližuje šnečím tempem". Průměrná žena tak pracuje dva měsíce v roce zadarmo, uvedla Shavannah Tajová.

V České republice je takzvaná "gender pay gap", tedy rozdíl v platech mužů a žen, stále jednou z nejhorších ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Čeští muži vydělávají v průměru o pětinu více než ženy, což je šestý nejhorší výsledek ze 37 členských států, uvedla organizace ve zprávě z letošního března.

Podle OECD přitom pandemie nemoci covid-19 zatěžuje ženy výrazně více než muže. Tvoří například až 70 % zdravotnického personálu, a jsou tak vystaveny většímu riziku nákazy. Ženy zároveň na svých bedrech nesou velkou část zátěže doma vzhledem k uzavřeným školám a zařízením péče o děti a dlouhodobým genderovým rozdílům v neplacené práci. Ženy též čelí vysokému riziku ztráty zaměstnání a příjmů a zvýšenému riziku násilí, vykořisťování, zneužívání nebo obtěžování v období krize a karantény, uvádí OECD ve své zprávě Stěžejní postavení žen v boji proti krizi způsobenou covidem-19.