Co musíte ráno vědět (8. října)

Jak se ve středu obchodovalo na burzách v USA a Evropě, kolik lidí na světě může kvůli koronaviru spadnout do extrémní chudoby a co všechno si pro sběratele připravila ČNB na následujících pět let? To všechno musíte ráno vědět.
1. Americké akciové indexy ve středu setřásly úterní nervozitu a výrazně zpevnily, posílily nejvíce od července
Akcie v USA ve středu výrazně posilovaly. Po úterním výprodeji vyvolaném rozhodnutím prezidenta Donalda Trumpa nevyjednávat již před volbami o velkém balíku fiskální podpory pro ekonomiku se investoři upnuli k tomu, že sám Trump vyjádřil podporu pomoci určitým sektorům, konkrétně aeroliniím. Investoři tak cítí optimismus ohledně alespoň částečné dohody o pomoci americké ekonomice. Na devizovém trhu mírně oslabil dolar. Index Dow vzrostl o 1,91 % na 28 303,46 bodu, širší S&P 500 stoupl o 1,74 % na 3 419,45 bodu a Nasdaq Composite se zvýšil o 1,88 % na 11 364,60 bodu. Index volatilty VIX klesl o 4,82 % na 28,06 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA narostl o čtyři a půl bazického bodu na 0,784 %. Ceny ropy spadly o více než procento, zlato stagnovalo, stříbro přidalo přes 3 % na nejsledovanější kryptoměny se obchodovaly bez výraznějších změn.
2. Evropské akciové trhy ve středu převážně ztrácely, mírné zisky udržel jen německý DAX
Akciové trhy v západní Evropě ve středu uzavřely převážně v mírné ztrátě v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa až do listopadových voleb nejednat o velkém balíku fiskální pomoci americké ekonomice. Trump ale během dne vyjádřil podporu pomoci některým konkrétním odvětvím v čele s aeroliniemi, což náladu na trzích naopak podporovalo. Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,12 %, britský FTSE 100 odevzdal 0,06 %, německý DAX stoupl o 0,17 % a francouzský CAC 40 klesl oslabil o 0,28 %. Dařilo se zejména těžebním společnostem, ztrácely naopak telekomunikační firmy.
3. Pražská burza ve středu mírně ztratila, hvězdou dne byla CME po schválení převzetí ze strany PPF
Index PX odepsal ve středu 0,13 %. Přispěly k tomu zejména ztráty Avastu (-2,31 %), Erste Group Bank (-0,24 %), Philip Morris ČR (-0,73 %) a O2 Czech Republic (-0,45 %). Hvězdou dne byly za výjimečně vysokého objemu obchodů cenné papíry CME (+5,56 %). Posílily také ČEZ (+0,23 %), KB (+0,40 %) a MONETA (+0,55 %).
4. Očekávané události
Čtvrteční kalendář otevře německá obchodní bilance, v Americe později vyjdou týdenní data z pracovního trhu a index nálady menších firem. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. V USA chtějí omezit monopolní sílu velkých technologických firem
Americké technologické firmy Amazon, Apple, Google a Facebook mají dominantní postavení na trhu, které je nutné zákonem omezit. Po více než ročním vyšetřování k tomuto závěru dospěl právní podvýbor americké Sněmovny reprezentantů. Navrhované změny by podle zveřejněné zprávy mohly vést až k rozdělení těchto čtyř velkých podniků. Hlavní slovo v tomto podvýboru mají členové opoziční Demokratické strany.
6. Tesco zvýšilo zisk o čtvrtinu, dařilo se mu v on-line prodeji
Největší britský maloobchodní řetězec Tesco navzdory koronaviru zvýšil v prvním pololetí finančního roku 2020/2021 zisk před zdaněním o 28,7 % na 551 milionů liber. Přispěl k tomu internetový prodej, který se zdvojnásobil. Vyšší byl prodej potravin, který vzrostl o 17,2 %, slabší naopak byly tržby z prodeje oblečení.
7. Polsko vyměřilo ruskému Gazpromu rekordní pokutu za Nord Stream 2
Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom rekordní pokutu přes 29 miliard zlotých (zhruba 175 miliard Kč) za výstavbu plynovodu Nord Stream 2 bez jeho povolení. Částkou 234 milionů zlotých pokutoval i pětici dalších podniků, které na projektu Nord Stream 2 spolupracují.
8. EU i Británie stále preferují dohodu o budoucích vztazích, ne však za každou cenu
Evropská unie i Británie stále dávají přednost uzavření dohody o budoucích vztazích, nikoli však za každou cenu. Uvedli to předseda Evropské rady Charles Michel a britský premiér Boris Johnson po telefonátu, v němž hovořili o šancích na úspěšné uzavření dosud nepříliš efektivních vyjednávání Bruselu a Londýna. Zatímco britská strana by chtěla mít o osudu rozhovorů jasno do poloviny října, hlavní unijní vyjednávač Michel Barnier ve středu podle informací ČTK řekl, že budou pokračovat i po tomto datu.
9. Průmyslová výroba v ČR v srpnu zrychlila pokles na 5,5 %
Průmyslová výroba v Česku v srpnu zrychlila pokles na 5,5 % z červencových pěti procent. Výsledek byl ovlivněn vývojem koronavirové epidemie, ale také čerpáním dovolených. Meziměsíčně byla průmyslová produkce nižší o 0,9 %.
10. Světová banka: Koronavirus může uvrhnout do extrémní chudoby 150 milionů lidí
Pandemie nemoci covid-19 může uvrhnout do konce roku 2021 do extrémní chudoby až 150 milionů lidí. Smazal by se tak pokrok učiněný ve snižování chudoby za poslední více než tři roky. Uvedla to ve své pravidelné dvouleté zprávě o chudobě a sdílené prosperitě Světová banka.a.
Bonus
ČNB připravuje pamětní bankovky s dalšími českými národohospodáři
Česká národní banka plánuje vydat v prvním pololetí 2022 pamětní bankovku s portrétem prvorepublikového ministra financí Karla Engliše. Její výtvarnou podobu ve středu představila na tiskové konferenci při slavnostní prezentaci zlaté mince Hrad Buchlov. Další pamětní bankovku chystá ČNB vydat roce 2026, tentokrát s portrétem guvernéra tehdy nově vzniklé Národní banky Československé Viléma Pospíšila, uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. První pamětní bankovku vydala ČNB v roce 2019 s portrétem Aloise Rašína, prvního československého ministra financí.
Sada tří pamětních bankovek (emise v letech 2019, 2022 a 2026) má jednotící motiv, kterým je "budování československé měny". K zajištění určité výtvarné a technické jednotnosti řady pamětních bankovek byla k vytvoření uměleckých návrhů na druhou a třetí vyzvána akademická malířka Eva Hašková, která navrhla i první pamětní bankovku.
Trojice československých národohospodářů, kteří se zasloužili o vznik česko-slovenské měny - Alois Rašín, Karel Engliš a Vilém Pospíšil -, byla zobrazena již na příležitostných oběžných dvacetikorunách emitovaných Českou národní bankou v roce 2019 ke 100. výročí vzniku česko-slovenské koruny.
"S pamětními bankovkami budeme určitě šetřit. Budou vydávány s menší periodou než mince. Je to mimořádná věc. Vždy se odkazujeme k nějakému výročí, takže ta další bankovka (po vydání bankovky s portrétem Engliše) bude v roce 2026 ke 100 letům vzniku národní banky," uvedl Rusnok.
Zároveň banka představila vítězné výtvarné návrhy dvou mincí z příštího emisního plánu ČNB na roky 2021 až 2025. Jde o sádrový model mimořádné stříbrné mince v hodnotě 10 000 Kč Založení Velké Prahy, kterou chce banka vydat v roce 2022, a o model stříbrné mince v hodnotě 500 Kč s motivem parní lokomotivy Škoda 498 Albatros. Tu by měla banka vydat příští rok.
ČNB plánuje vedle pamětní bankovky v letech 2021 až 2025 vydat 36 emisí pamětních mincí a bankovek, poprvé vydá také české dukáty. Dále sběratelé budou moci získat mince s motivy dopravních prostředků, městských památkových rezervací nebo minci ke 100. výročí založení Velké Prahy.
Aktuality
