Evropské akcie v pátek zdražily, mírně zpevnily i v týdenním horizontu

Regionální index STOXX Europe 600 posílil o 0,7 % na 384,87 bodu, za celý týden ale stoupl pouze o 0,03 % (červen: +4,28 %, 2Q2019: +1,52 %). Britský FTSE 100 získal 0,31 % na 7 425,63 bodu (týden: +0,24 %, červen: +3,69 %, 2Q2019: +2,01 %), francouzský CAC 40 vzrostl o 0,83 % na 5 538,97 bodu (týden: +0,19 %, červen: +6,36 %, 2Q2019: +3,52 %) a německý DAX se zvýšil o 1,04 % na 12 398,8 bodu (týden: +0,48 %, červen: +5,73 %, 2Q2019: +7,57 %).

Dařilo se zejména sektorům automobilů a základních materiálů, které jsou citlivé na novinky týkající se obchodních vztahů mezi USA a Čínou.

Pomyslným vítězem dne se stala největší německá banka Deutsche Bank, jejíž akcie zdražily o 3,3 % poté, co ve Spojených státech prošla zátěžovými testy Fedu. Ekonomický list The Wall Street Journal zároveň ve čtvrtek přinesl zprávu, že Deutsche Bank uvažuje o zrušení 15 000 až 20 000 pracovních míst.

Evropské akcie (28. června 2019), zdroj: CNBC

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Meziroční růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí zrychlil na 2,8 procenta, v posledním čtvrtletí loňského roku činil 2,7 procenta. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad. Podle prvních údajů z poloviny května rostl HDP v prvním čtvrtletí o 2,5 procenta, o dva týdny později úřad odhad vylepšil na 2,6 procenta.
• Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit bank potvrdily, že jsou připraveny investovat do Národního rozvojového fondu až sedm miliard korun. Fond bude mít potenciál připravit ve prospěch investičních projektů minimálně pětinásobek svého kapitálu, tedy zhruba 35 miliard Kč. ČTK o tom v pátek informoval tiskový odbor úřadu vlády. Zřízení fondu navrhl premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorového zdanění bank, které prosazovala koaliční ČSSD.
• Britský deficit běžného účtu je nejvyšší od konce roku 2016. V letošním prvním čtvrtletí se prohloubil o 6,3 miliardy na 30 miliard liber, což odpovídá 5,6 procenta hrubého domácího produktu. Je tak nejvyšší od třetího kvartálu roku 2016. Vyplývá to z pátečních údajů britského statistického úřadu (ONS). Na vině jsou především pohyby v ceně zlata.
• Španělská ekonomika rostla nejrychleji od konce roku 2017. V letošním prvním čtvrtletí díky silné domácí poptávce meziročně vzrostla o 2,4 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem pak vzrostla o 0,7 procenta. Vyplývá to podle agentury Reuters z pátečních konečných údajů španělského statistického úřadu (INE).

Výsledková sezóna

• Společnost Tatry Mountain Resorts (TMR), která je provozovatelem lyžařských středisek a zábavních parků na Slovensku, v České republice, Polsku a Rakousku, v prvním pololetí finančního roku 2018/2019 (1. 11. 2018 až 30. 4. 2019) dosáhla čistého zisku 8,88 milionu eur. O rok dříve vykázala čistý zisk 12,18 milionu eur. Meziročně se mírně snížila návštěvnost horských středisek i zábavních parků.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• Důvěra v českou ekonomiku dál ztrácí. Po květnovém propadu na nejnižší úroveň za téměř tři roky klesl indikátor důvěry v červnu o 0,5 bodu na 95,2 bodu. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad. Níže byl naposledy v říjnu 2015, kdy důvěra činila 95,1 bodu. Letos v červnu meziměsíčně klesla mezi podnikateli, u spotřebitelů se nezměnila. Meziročně se důvěra v hospodářství snížila mezi podnikateli i spotřebiteli.
• Jaderná elektrárna Temelín absolvovala první část největší mezinárodní prověrky ve své historii. Čtyři experti z pařížsko-moskevské mise WANO (Sdružení provozovatelů jaderných elektráren) se zaměřili na práci operátorů. Pětidenní prověrku zvládli operátoři podle zástupců WANO profesionálně, přesné hodnocení zatím energetici neznají. Hlavní část prověrky absolvuje Temelín v druhé polovině července. Test podobného rozsahu se dělá v elektrárně jednou za čtyři roky. ČTK to v pondělí řekl temelínský mluvčí Marek Sviták.
• Tendr na stavbu nového jaderného bloku, který by měl nahradit nynější dukovanské bloky po jejich odstavení, se bude vypisovat, až bude jasná smlouva mezi vládou a společností ČEZ. Novinářům to v pondělí po zahájení Konference ekonomických diplomatů v pražském Černínském paláci řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Cílem je kontrakt uzavřít do konce roku, v příštím roce se začne připravovat vlastní tendr, doplnil. O tom, že stát připravuje smlouvu s ČEZ, hovořil minulý týden v Dukovanech vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.
• Investiční skupina EP Global Commerce (EPGC), kterou vlastní český investor Daniel Křetínský se svým slovenským kolegou Patrikem Tkáčem, využila opci na nákup dalších akcií v německé maloobchodní společnosti Metro. Německý prodejce spotřební elektroniky Ceconomy v pondělí oznámil, že od něj EPGC získala 5,4 procenta akcií. Strany se dohodly, že cenu transakce nezveřejní.
• Ruská střední třída se od začátku hospodářské krize v Rusku v roce 2014 zmenšila téměř o pětinu. Vyplývá to ze studie moskevského finančního ústavu Alfa Bank, na kterou v úterý upozornil deník The Moscow Times. Rusové jsou nyní také opatrnější a méně se pouštějí i do podnikání.
• V květnu začalo podnikat 5 043 fyzických osob a 2 336 jich své podnikání ukončilo. Počet ukončených podnikatelských oprávnění pro fyzické osoby tak byl v květnu nejnižší od začátku roku 2010. V květnu tak přibylo 2 707 podnikajících fyzických osob, což je nejvíce od října 2012. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF. Zároveň v květnu vzniklo 2 428 obchodních společností a 1 262 jich naopak zaniklo.
• Středeční valná hromada energetické společnosti ČEZ přinese vášně ze strany minoritních akcionářů a není vůbec vyloučené, že se podobně jako v minulých letech protáhne na mnoho hodin. Shodla se na tom většina analytiků, které oslovila ČTK. K velkým překvapením podle nich ale pravděpodobně nedojde. Vesměs předpokládají, že budou přijaty návrhy představenstva firmy.
• Celkový objem peněz umístěných na finančním trhu v Česku loni stoupl o 5,3 procenta na 6,45 bilionu korun. To představuje za posledních pět let mírně podprůměrné tempo růstu. Zhruba 69 procent z toho tvoří vklady v bankách a záložnách, které loni stouply o 6,6 procenta na 4,4 bilionu korun. Nejvíce pak loni vzrostly finanční prostředky v penzijních fondech, a to o osm procent na 447,1 miliardy korun. Vyplývá to ze Zprávy o vývoji finančního trhu v roce 2018, kterou v úterý zveřejnilo ministerstvo financí.
• Česká národní banka na červnovém zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstala na 2,00 %, lombardní sazba na 3,00 % a diskontní sazba na 1,00 %. Jednání bankovní rady ČNB se zúčastnilo všech sedm jejích členů, pro ponechání sazeb beze změny jich hlasovalo šest. V květnu bankovní rada jednomyslně odhlasovala zvýšení úrokových sazeb.
• Německo by mělo mít v příštím roce už posedmé v řadě státní rozpočet bez deficitu. Počítá s tím návrh, který ve středu schválila vláda velké koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Vyrovnaný by měl státní rozpočet být i v letech 2021 až 2023.
• Nálada německých spotřebitelů se dál zhoršuje. Hlavním důvodem je zpomalení hospodářského růstu, které má negativní dopad na očekávání dalšího vývoje příjmů spotřebitelů. Vyplývá to z průzkumu společnosti GfK. Výdaje domácností se v posledních letech staly hlavním zdrojem růstu největší evropské ekonomiky díky rekordní zaměstnanosti, růstu mezd, který je vyšší než inflace, a nízkým nákladům na úvěry, které zvýšily domácí poptávku.
• Francie: Index spotřebitelské důvěry v červnu stoupl na 101 bodů z 99 bodů v květnu (odhad: 100 bodů).
• Členské země Evropské unie ve čtvrtek o půl roku, respektive do konce ledna 2020, prodloužily sankce, které na určité sektory ruské ekonomiky unie uvalila kvůli ukrajinské krizi. Stalo se tak poté, co před týdnem na summitu v Bruselu německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron své kolegy informovali o situaci kolem mírových dohod z Minsku, s jejichž plným prosazením EU tato svá sankční opatření spojuje od jara 2015.
• Tržby tuzemských automobilek a dodavatelů dílů loni vzrostly o 0,8 procenta na rekordních 1,102 bilionu korun. Z toho finální výrobci utržili 617,5 miliardy Kč, tedy o 0,6 procenta více než v předchozím roce. Oznámili to ve čtvrtek na tiskové konferenci zástupci Sdružení automobilového průmyslu. Proti předchozímu roku, kdy byl růst sedmiprocentní, tempo výrazně zpomalilo. Letos zástupci odvětví očekávají stagnaci.
• Energetická skupina ČEZ koupila prostřednictvím svého investičního fondu Inven Capital minoritní podíl v českém start-upu Neuron Soundware, který mimo jiné nabízí řešení pro včasnou detekci poruch průmyslových strojů na základě analýzy zvuku. ČTK to ve čtvrtek řekl mluvčí ČEZ Martin Schreier. Velikost získaného podílu ani cenu nespecifikoval. Uvedl, že během čtyř let uskutečnil Inven deset investic v pěti zemích, z nichž jednu firmu už úspěšně dále prodal.
• Spotřebitelské ceny v Německu v červnu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie meziročně stouply o 1,3 %, a rostly tak stejným tempem jako v květnu. Vyplývá to z rychlého odhadu, který ve čtvrtek zveřejnil spolkový statistický úřad. Analytici toto tempo růstu očekávali. Ve srovnání s předchozím měsícem ceny v červnu vzrostly o 0,1 % po růstu o 0,3 % v květnu (odhad: 0,1 %).

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Švédskému řetězci s oblečením Hennes & Mauritz (H&M) klesl ve druhém fiskálním čtvrtletí zisk před zdaněním o 1,3 procenta na 5,93 miliardy švédských korun. Výsledky mírně zaostaly za očekáváním analytiků, avšak firma současně ve čtvrtečním prohlášení dodala, že prodej její letní kolekce měl dobrý začátek a daří se jí prodat více oděvů za plnou cenu.