Pět důvodů, proč Trumpova Amerika zradila Evropu
Proč se USA, po dlouhá desetiletí pevný spojenec (západní) Evropy, náhle obracejí k Rusku a fakticky opouštějí své tradiční partnery? Americký ekonom a novinář Noah Smith vysvětluje, že politika Donalda Trumpa vůči starému kontinentu není žádný náhodný úlet, ale součást širšího ideového posunu americké pravice. Americkou "zradu" Evropy zdůvodňuje hned několika argumenty.
1. Trumpova nostalgie po 19. století
Jedním z klíčových důvodů, proč Trump odmítá angažmá v Evropě, je jeho fascinace obdobím, kdy Amerika byla teprve na vzestupu. Když konzervativci v USA sní o "zlatém věku", málokdy se odkazují na poválečnou hegemonii USA. Mnohem častěji vzhlížejí k období mezi americkou občanskou válkou a první světovou válkou. V tomto období se USA vyhýbaly evropským konfliktům, vybíraly cla na importy (cla tvořila velkou část příjmů rozpočtu) a expandovaly agresivně na vlastním kontinentu.
Trump tuto "starou školu" vnímá jako recept na opětovné nabytí americké velikosti. Proto tíhne k izolacionismu, odmítá globální instituce a vyzývá Evropu, aby se o svou bezpečnost starala sama. Termín America First, který Trump tak rád používá, byl mimochodem původně heslem izolacionistického hnutí před světovou válkou.
2. Trump chce partnerství s Ruskem, ne s Evropou
Trumpův obdiv k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi není jen o osobních sympatiích. Existují dvě hlavní teorie, proč se Bílý dům nyní snaží s Ruskem navázat "partnerství":
- Teorie rozdělení světa: Trump (a možná i Elon Musk) věří, že by si USA, Rusko a Čína mohly svět rozdělit do sfér vlivu a vzájemně podporovat konzervativní hodnoty proti woke ideologii Západu.
- Teorie "obráceného Kissingera": Trump může věřit, že se mu podaří změnit geopolitickou situaci tím, že přetáhne Rusko na americkou stranu v boji proti Číně. Tento plán je není příliš reálný.
Zda se potvrdí jedna z těchto teorií, nebo půjde o kombinaci obou, není podstatné. Možná je ve hře nějaká další, samozřejmě. Důležité ale je, že Trump dává najevo, že vnímá Rusko jako potenciálního spojence, zatímco Evropu považuje za přítěž.
3. Americká pravice má kulturně blíže k Rusku než k Evropě
Evropa symbolizuje pro americkou pravici vše, co nenávidí - liberalismus, silný sociální stát, klimatickou politiku a otevřenost k migraci. Rusko je naproti tomu v očích mnoha konzervativců "křesťanskou baštou", kde se tradiční hodnoty neztratily. Je to samozřejmě iluze, Rusko je hluboce zkorumpovaná autoritářská země s demografickou krizí a slabou ekonomikou. Optika je ale důležitější než realita a volební právo a názory mají i lidé neznalí.
Posun je patrný i v amerických médiích. Konzervativní komentátoři jako Tucker Carlson otevřeně obdivují Vladimira Putina, zatímco evropské státy kritizují za "slabost" nebo "dekadenci" (a ačkoli si lze brát ponaučení prakticky z čehokoli, na pováženou jsou v tomto směru i vyjádření amerického viceprezidenta Vance o nedostatku demokracie a svobody slova v Evropě; z úst představitele administrativy, která systematicky blokuje přístup zavedených nezávislých médií k informacím, to zní jako špatný vtip - pozn. red.).
4. Evropa je podle Trumpa slabá
Trump nevidí v Evropě strategického partnera, protože ji považuje za vojensky i politicky neschopnou. Jeho požadavek, aby evropské státy NATO zvýšily vojenské výdaje, není jen ekonomickým kalkulem – jde o hlubší přesvědčení, že silné národy se musejí o sebe být schopné postarat samy.
Tato myšlenka silně rezonuje mezi americkými republikány. Mnozí věří, že woke politika bere Západu schopnost se bránit, zatímco Rusko se prezentuje jako tvrdý a odhodlaný hráč. Opět jde spíše o optiku než realitu – ruská armáda se na Ukrajině ukázala jako zkorumpovaná a neefektivní. Ale v politice často rozhodují dojmy, ne fakta. Co si vezmeme na tom, že konzumenti ruské propagandy jako Ted Cruz jsou pak v liberálních médiích pro smích.
5. Američané o zahraniční politiku nestojí
V neposlední řadě je tu faktor nezájmu americké veřejnosti. Ačkoli většina Američanů podporuje NATO a Ukrajinu, zahraniční politika pro ně není klíčové téma. Trump si to uvědomuje a ví, že jeho voliči mu "zradu Evropy" nebudou mít za zlé. Mnozí naopak sdílejí jeho pocit, že by USA měly přestat dělat "světového policajta" a měly by se soustředit na vlastní problémy.
Co by podle Američanů měly být cíle zahraniční politiky USA?
Evropané se podle Smithe nehodlají vzdát svých základních hodnot a také nebudou schopni zbavit Trumpa jeho snů o partnerství s Ruskem a předstírání, že lze vrátit pozici USA do období druhé poloviny 19. století. Evropa se ale může stát silnější. Může výrazně posílit svou obranu a vlastní obranný průmysl, zavést všeobecný vojenský výcvik, vybudovat jaderný arzenál a posílit těžký průmysl.
