Burzovní kalendář (19. 1. – 23. 1. 2026): Geopolitika, výsledky Netflixu a americký HDP

Ohlédnutí

V uplynulém týdnu se pozornost investorů zaměřovala na začínající výsledkovou sezónu, další útok na suverenitu Fedu a geopolitické faktory. Výsledkovou sezónu v zámoří otevřely velké bankovní domy. Ty celkově oznámily jen mírně lepší čísla, než se čekalo. Excelovaly Goldman Sachs nebo Morgan Stanley, neutrální nebo smíšené výsledky oznámily Citigroup, JPMorgan nebo Wells Fargo. Solidní výsledky oznámily aerolinky Delta, výrazně potěšil výrobce čipů TSMC.

Americký prezident Donald Trump pokračoval ve slovním vymezování se vůči měnové politice Fedu pod taktovou jejího šéfa Jeromea Powella. Toho navíc vyšetřují kvůli údajně předražené rekonstrukci sídla Fedu. Trhy to vnímají jako další útok na nezávislost centrální banky, tedy velice nepříznivě. Za Powella se veřejně postavila řada představitelů dalších měnových autorit.

Na geopolitické scéně se vedle Ukrajiny a Venezuely řešilo hlavně Grónsko. Spojené státy trvají na tom, že největší ostrov světa chtějí získat, údajně si nechali už zpracovat i odhad ceny za jeho odkup od Dánska (má jít asi o 700 miliard dolarů). Postoj Grónska vůči jakémukoli novému vlivu USA je zatím odmítavý, jednání budou nepochybně pokračovat v dalších dnech a týdnech. Evropské země do Grónska vyslaly menší počty vojáků, na což Trump zareagoval hrozbou cel na dovoz do USA.

Pokračují také demonstrace v Íránu, které tamní režim krvavě potlačuje. Donald Trump ponechává otevřenou i možnost, že by proti Íránu zasáhly USA. To samozřejmě pouze přilévá do ohně geopolitické nejistotě.

Vyšla také řada makrodat. V USA to byly maloobchodní tržby, spotřebitelská inflace a tvorba pracovních míst v soukromém sektoru. V eurozóně vyšla obchodní bilance, v Německu první odhad vývoje HDP za loňský rok a míra inflace a v Číně obchodní bilance. V Česku byla nejvíce sledovaná míra inflace, zaujal i svižný růst maloobchodních tržeb.

Z dalších zpráv zaujaly například masivní tchajwanské plánované investice do polovodičového průmyslu v USA, podpis obchodní dohody Evropské unie s Mercosurem nebo Trumpův návrh zastropovat úroky na kreditních kartách v USA (to byl ostatně zřejmě hlavní důvod tlaku na akcie ve finančním sektoru).

Celkově americké akciové indexy za týden převážně mírně klesly (Dow -0,29 %, S&P 500 -0,38 %, Nasdaq Composite -0,66 %, ale index akcií malých firem Russell 2000 +2,04 %). Západoevropské trhy naopak převážně vzrostly (panevropský index STOXX Europe 600 +0,77 %, britský FTSE 100 +1,09 %, německý DAX +0,14 %, francouzský CAC 40 -1,23 %). Bitcoin za týden přidal zhruba 5 %, zlato zdražilo o 2 % a cena stříbra vystřelila o 13 %, ropa Brent se pak obchodovala asi o procento dráže.

Týden do 16. ledna na amerických trzích

Týden do 16. ledna na evropských trzích

Týden do 16. ledna na pražské burze

Index pražské burzy PX se za týden zvedl o 0,31 % a opět posouval historická maxima. Největší zhodnocení si za uplynulý týden v Praze připsaly akcie CTP (+4,2 %), možná v reakci na solidní evropská makrodata.

Erste Group Bank dokončila akvizici 49% podílu v polské bance Santander Bank Polska. Zároveň oznámila, že uzavřela strategické partnerství se Santander Group týkající se obsluhy korporátních a institucionálních klientů. Santander poskytne přístup ke své mezinárodní síti a produktům, zatímco Erste nabídne podporu v regionu střední a východní Evropy. Cílem je rozšířit nabídku služeb a podpořit klienty v jejich mezinárodní expanzi. "Banky si od spolupráce mimo jiné slibují posílení schopnosti realizovat velké mezinárodní transakce. Akcie Erste zakončily týden silnější o 1,4 %," napsal ve shrnutí dění na trzích analytik Milan Vaníček z J&T Banky.

Podle informací Hospodářských novin jedná ČEZ se slovenskou vládou o prodeji svého podílu ve společnosti Jadrová energetická spoločnosť Slovenska. Ta připravuje projekt výstavby nového jaderného bloku v elektrárně Jaslovské Bohunice. ČEZ vlastní v JESS 49% podíl, zbytek je v rukou státu. Motivací k prodeji je snaha vlády o výstavbu jaderného zdroje čistě ve státním vlastnictví. "Hodnota transakce by se měla pohybovat v jednotkách miliard korun, nicméně zatím není jasné, zda se prodej bude týkat i dalších nejaderných aktivit JESS. Z hlediska hospodaření a akcií ČEZ vnímáme zprávu neutrálně. Tituly za týden odepsal 2,5 %," uvedl Vaníček.

Velkou pozornost na sebe strhlo potvrzení zájmu společnosti Czechoslovak Group vstoupit na burzu. CSG zvažuje vydání akcií za 750 milionů eur, celkem si ale může jít na trh pro tři miliardy. Významní investoři už podle firmy vyjádřili předběžný zájem o investici v celkovém objemu 900 milionů eur. Firma by primárně měla zamířit na burzu v Amsterdamu, do budoucna se ale nevylučuje duální listing v Praze, pro kterou by šlo o jednu z největších emisí.

Výhled

Týden je v USA zkrácený o pondělní svátek, po víkendu tak lze očekávat obecně sníženou aktivitu na trzích. Po celý týden pak budou investoři pozorně sledovat zejména geopolitický vývoj (Grónsko, Írán) a reagovat na hospodářské výsledky firem. Nouze nebude ani o data z ekonomiky.

Americký prezident Donald Trump se zúčastní výročního setkání Světového ekonomického fóra v Davosu, které probíhá od pondělí do pátku. Vedle různých ekonomických jednání by se měl sejít také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli zemí takzvané koalice ochotných. Ti by se mohli snažit Trumpa přesvědčit, aby USA poskytly Ukrajině významné bezpečnostní záruky, což by teoreticky mělo zvýšit šance na uzavření příměří. Otázkou ale je, jak se v současnosti k jednáním postaví Rusko.

Americký akciový index S&P 500 zkraje uplynulého týdne posunul historické maximum, poprvé od října se mu to tak podařilo ve dvou obchodních dnech po sobě. Navzdory solidním číslům v rámci výsledkové sezóny ale postupně lehce ztrácel, obchodníci totiž zohledňovali také "faktor Trump", tedy geopolitiku (Grónsko, navyšování obranného rozpočtu), tlak na nezávislost Fedu a úsilí o ovlivňování kondice ekonomiky a nálady v ní (mimo jiné poplatky u kreditních karet). S&P 500 v pondělí stoupl na nové historické maximum a přiblížil se hladině 7 000 bodů. S výjimkou čtvrtka ale v dalších dnech mírně ztrácel a za celý týden odepsal 0,38 %. Zdolání kulaté úrovně může trhu nějakou dobu trvat, obchodníci mají tendenci se na současných úrovních zajišťovat. To zřetelně ukazuje rostoucí poměr objemu put a call opcí.

Index se nicméně drží nad nejbližšími supporty. Těmi jsou úrovně 6 900, 6 840 a 6 720 bodů, tedy minima jednotlivých poklesů z předchozích týdnů. Až proražení pod 6 720 by bylo výrazněji negativním signálem, že býci ztrácejí nad trhem kontrolu. Zásadní podpora je pak na 6 500. Po mírném sesunu z maxima okolo 6 985 lze rezistenci vnímat právě na něm. Následuje milník na 7 000, obchodníci ale mohou cílit i výše (Bollingerovo pásmo naznačuje hladinu 7 050, Fibonacciho úrovně založené na různých počátečních hladinách otevírají prostor až k 7 300).

Na růstu akciového trhu se podílí stále větší část jednotlivých akcií, v týdnu se po delší době nad 200denním průměrem obchodovalo všech 11 hlavních sektorů indexu S&P 500. I ve dnech, kdy tento large cap index celkově klesl, se zlepšovaly ukazatele takzvané šíře trhu a třeba naopak rostl index akcií malých firem Russell 2000. Celkově zůstává trh v býčím režimu. Index S&P 500 sice postupuje vzhůru pomalu a před sedmitisícovou úrovní "váhá", k růstu se ale připojuje stále více jednotlivých akcií, roste počet ročních maxim a růstový trend se stabilizuje.

Hlavní tržní faktory se nemění, akciová Amerika věnuje pozornost Donaldu Trumpovi, budoucnosti Fedu a měnové politiky a výsledkům firem, v příštím týdnu oznamují svá kvartální čísla mimo jiné Netflix, Visa, Johnson & Johnson, některé aerolinky nebo firmy z těžebního odvětví jako Halliburton a Schlumberger. V Evropě se přidají Ericsson nebo LVMH.

V rámci makrodat bude zásadní čtvrteční zveřejnění statistiky osobních příjmů a výdajů v USA za říjen a listopad, v rámci které vyjde i Fedem preferovaný ukazatel inflace (takzvaná PCE inflace). Sledované budou také předběžné indexy nákupních manažerů (PMI) a index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity.

V pondělí bude oznámen výkon ekonomiky Číny ke konci loňského roku. Vycházet budou také předběžné PMI v největších evropských a asijských zemích, v pátek rozhodne o měnové politice Bank of Japan a také bude zveřejněna spotřebitelská inflace v zemi.

V Evropě vedle PMI asi nejvíce zaujme ve středu britská inflace. V Česku pak hned v pondělí vyjde index cen výrobců.

Makroekonomický kalendář