Evropské burzy v pátek zakončily obchodování okolo nuly, náladu na trzích v závěru týdne určovala makrodata

Regionální index STOXX Europe 600 uzavřel v pátek se ztrátou 0,05 % na 365,45 bodu, za celý týden si však polepšil o 1,12 %. Jeho sektory se v pátek na směru neshodly. Vzhledem k tomu, že po celou seanci se index pohyboval v relativně výrazné ztrátě, lze jeho výsledek považovat za příznivý.

Britský FTSE 100 si připsal 0,2 % na 7 210,05 bodu (za celý týden +1,92 %), francouzský CAC 40 zpevnil o 0,19 % na 4 909,84 bodu (za celý týden +0,97 %) a německý index DAX stoupl o 0,12 % na 11 599,01 bodu (za celý týden +1,03 %).

Celá páteční seance se nesla ve znamení ekonomických dat. Z těch evropských byly nejzajímavější prosincová spotřebitelská důvěra a listopadové maloobchodní tržby v eurozóně. Index spotřebitelské důvěry v prosinci stoupl na -5,1 bodu z -6,1 bodu v listopadu a maloobchodní tržby v listopadu meziročně vzrostly o 2,3 %.

Primárně však byla pozornost analytiků a investorů zaměřena na zprávu o prosincové nezaměstnanosti v USA. Ta stoupla z 9letého listopadového minima 4,6 % na 4,7 %. Americká ekonomika pak v prosinci mimo zemědělství vytvořila zhruba 156 tisíc pracovních míst. Analytici odhadovali, že vzniklo přibližně 175 tisíc míst po 204 tisících v listopadu.

Akcie automobilových výrobců se v pátek pohybovaly okolo nuly, výrazně však zpevnil italský Fiat (+6,9 %). Poděkovat za to může americké bance Goldman Sachs, která italské společnosti zlepšila hodnocení z "buy" na "conviction buy". Fiatu by tak mohly páteční výsledek obchodování závidět japonské automobilky, jejichž akcie se propadly po ostrém komentáři Donalda Trumpa na adresu Toyoty.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Objem zakázek německých průmyslových podniků v listopadu meziměsíčně klesl o 2,5 %. Zaznamenal tak nejvýraznější propad za poslední dva roky. Vyplývá to z pátečních údajů německého ministerstva hospodářství. Analytici v anketě agentury Reuters počítali v průměru s poklesem objemu zakázek o 2,3 %.
• Schodek francouzské obchodní bilance se v listopadu snížil na 4,377 miliardy eur z 5,154 miliardy eur v říjnu. Objem exportu meziměsíčně vzrostl na 38,8 miliardy eur z 36,8 miliardy eur (revidováno z 36,7 miliardy eur), objem dovozu se oproti říjnu zvýšil na 43,2 miliardy eur z 42,025 miliardy eur (revidováno z 41,9 miliardy eur). Bilance běžného účtu v listopadu -2,3 miliardy eur po -3,5 miliardy eur v říjnu.
• Zahraniční obchod Česka skončil loni v listopadu v přebytku 10,8 miliardy korun, meziročně tak byl vyšší o 1,1 miliardy Kč. Výsledek příznivě ovlivnil pokles schodku obchodu s chemickými výrobky, potravinami, nápoji a tabákem a vyšší přebytek u obchodu s průmyslovým spotřebním zbožím a se surovinami. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad.
• České stavebnictví loni v listopadu zpomalilo meziroční pokles na 2,3 % z říjnových 8,5 %. Stavební úřady vydaly v listopadu více povolení a meziročně bylo dokončeno i zahájeno více bytů. Produkce v pozemním stavitelství vzrostla, v inženýrském naopak klesla. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ).
• Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí minulého roku vzrostla meziročně o 1,9 %, což je v souladu s předchozími odhady Českého statistického úřadu z listopadu a prosince. Šlo tak o nejpomalejší růst za dva a půl roku. Ve druhém čtvrtletí hrubý domácí produkt stoupl meziročně o 2,6 %. První odhad loňského HDP statistici zveřejní 14. února.
• Průmyslová výroba v ČR se po překvapivém říjnovém poklesu vrátila v listopadu minulého roku k růstu, meziročně si polepšila o 7 %. Nejvíce se na tom podílela produkce motorových vozidel, pryžových a plastových výrobků a výroba a rozvod energií. Tržby vzrostly o 7,8 %, hodnota nových zakázek se pak zvýšila o 10,7 %. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
• Česká národní banka v listopadu pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila zhruba 14 miliard korun za nákup eur. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které v pátek ČNB zveřejnila. Je to ale výrazně menší objem než v říjnu. Tehdy centrální banka za intervence utratila zhruba 107 miliard korun, což byl druhý nejvyšší objem za jeden měsíc od zahájení intervencí.
• Devizové rezervy České národní banky za loňský rok stouply o 21,7 miliardy eur. Výraznější růst zaznamenaly již v roce 2015, přičemž v dřívějších letech rostly nejvýše o jednotky miliard eur. Rezervy ČNB v eurech činily na konci roku 80,97 miliardy eur. Rezervy meziročně vzrostly i v dolarovém a korunovém vyjádření. Z údajů, které v pátek centrální banka zveřejnila, rovněž vyplývá, že banka v listopadu opět intervenovala na devizovém trhu, ale výrazně méně než v říjnu.
• Růst české ekonomiky je robustní a snižuje závislost vývoje inflace na vnějších faktorech, tedy na vývoji v zahraničí. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady ze čtvrtka 22. prosince, který v pátek ČNB zveřejnila. Na jednání bylo zároveň řečeno, že zvýšení měnověpolitických sazeb v USA a prodloužení stávající měnové politiky ECB bylo očekávané, a nepředstavuje tedy nenadálý šok.
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem se v prosinci zlepšila, index spotřebitelské důvěry stoupl na -5,1 bodu z -6,1 bodu v listopadu (revidováno z -5,1 bodu). Index ekonomického sentimentu vzrostl na 107,8 bodu ze 106,6 bodu (revidováno ze 106,5 bodu) a index podnikatelského klimatu stoupl na 0,79 bodu z 0,41 bodu (revidováno z 0,42 bodu). Index nálady v průmyslu klesl na 0,1 bodu z -1,1 bodu, index nálady ve službách ale vzrostl na 12,9 bodu z 12,2 bodu (revidováno z 12,1 bodu).
• Jihokorejský soud v pátek poslal na rok a půl do vězení jednoho z vedoucích pracovníků tamní divize německého automobilového koncernu Volkswagen. Potrestal ho tak za falšování dokumentů o testech emisí a úrovně hluku, jehož cílem bylo získat potvrzení pro dovoz aut. Informovala o tom agentura Reuters.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v prosinci zlepšily. Index PMI stoupl z listopadových 52,2 bodu na 53,8 bodu v prosinci, uvedla v pondělí společnost Markit Economics. Index se tak dostal na nejvyšší hodnotu za posledních devět měsíců.
• Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru eurozóny v prosinci vzrostl na 54,9 bodu z 53,7 bodu v listopadu. Potvrdil se tak prosincový rychlý odhad. Za růstem zpracovatelského sektoru společenství zemí platících eurem stály zejména Nizozemsko, Rakousko a Německo.
• Jaderná elektrárna Temelín loni vyrobila 12,1 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Je to téměř o dvě TWh méně než v roce 2015. Nižší produkci způsobily odstávky. Na druhém bloku trvaly tři měsíce a první blok nevyráběl elektřinu ještě o měsíc déle.
• Těžba ropy v Rusku v loňském roce stoupla na 10,96 milionu barelů denně z předloňských 10,72 milionu. V samotném prosinci zůstala na listopadovém postsovětském maximu 11,21 milionu barelů denně. Vyplývá to z pondělních údajů ruského ministerstva energetiky. Letos počítá ministerstvo s dalším nárůstem celoroční těžby ropy, a to na 11,01 až 11,07 milionu barelů denně.
• Zaměstnanost v Německu se loni vyšplhala na nejvyšší úroveň od znovusjednocení země v roce 1990, a to díky příznivému vývoji ekonomiky. Spolkový statistický úřad v pondělí oznámil, že počet výdělečně činných osob s pracovištěm v Německu loni stoupl o 429 000, tedy zhruba o procento, na 43,5 milionu.
• Společnost ČEZ v pondělí podala na Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádost o povolení dalšího provozu druhého reaktorového bloku Dukovan. ČTK to v pondělí sdělil mluvčí jaderné elektrárny Jiří Bezděk. Desetiletá licence pro druhý blok Dukovan měla původně končit s minulým rokem, ale úřad ji na žádost firmy vloni prodloužil do 10. července 2017. Kvůli prodloužení provozu investuje ČEZ řadu let do modernizace elektrárny.
• Hodnota kybernetické měny bitcoin se během pondělního obchodování poprvé za tři roky vyšplhala nad hranici 1 000 dolarů (zhruba 25 800 Kč). Pokračuje tak v růstu poté, co v loňském roce posílila o 125 procent.
• Německá vláda chce zavést výjimku z povinnosti vyplácet minimální mzdu. Týkala by se migrantů, kteří musí k vykonávání své práce v Německu získat dodatečnou kvalifikaci. S odvoláním na interní dokument ministerstev práce, financí a školství o tom v pondělí informoval list Süddeutsche Zeitung.
• Britská vláda plánuje výstavbu 24 nových měst a vesnic na různých místech Anglie, uvedla v pondělí agentura Reuters. Konzervativní kabinet to zdůvodnil snahou snížit velký nedostatek bydlení v zemi. Ministr pro územní plánování Gavin Barwell upřesnil, že by mělo vzniknout až 200 000 nových domů.
• Více než 30 procent českých státních dluhopisů v korunách již drží zahraniční investoři. V absolutní částce tak jde o 413 miliard z celkových 1 348 miliard korun dluhopisů vydaných na domácím trhu. Vyplývá to z informací zveřejněných ministerstvem financí. Jde o rekordní úroveň podílu zahraničních držitelů státních dluhopisů, upozornil ČTK ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Na konci roku 2015 podíl činil 21,3 % a v prosinci 2014 byl 14,5%.
• Německý drogistický řetězec Rossmann plánuje v tomto roce investice ve výši 225 milionů eur (šest miliard Kč) a otevření 250 nových poboček. V roce 2016 dosáhla firma poprvé obratu ve výši osmi miliard eur, uvádí se v pondělním prohlášení firmy.
• Pro středoevropskou energetickou burzu, přesněji Power Exchange Central Europe (PXE), byl rok 2016 nadmíru úspěšný. Celkový objem elektrické energie zobchodovaný na trhu PXE dosáhl hodnoty 30,37 TWh, což je nejlepší výsledek od roku 2007. Nejvíce se na rekordním objemu podílel český trh s objemem 19,86 TWh, což představuje zhruba třetinu spotřeby elektrické energie v České republice.
• Tempo růstu spotřebitelských cen ve Francii se v prosinci podle předběžných dat mírně zvýšilo na více než dvouleté maximum. Index meziročně vzrostl o 0,6 %, čekalo se však +0,8 % po listopadových +0,5 %. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,3 %, analytici predikovali +0,5 % po nule v listopadu. Podle harmonizované metodiky Evropské unie inflace zrychlila na 0,8 % meziročně z 0,7 % v listopadu.
• Počet nezaměstnaných v Německu v prosinci podle sezonně přepočtených údajů klesl ve srovnání s předchozím měsícem o 17 000. Analytici odhadovali pokles o 5 000 po listopadovém revidovaném poklesu o 6 000 (revidováno z poklesu o 5 000). Míra nezaměstnanosti zůstala na 6 %, což je nejnižší hodnota od znovusjednocení země v roce 1990. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil spolkový úřad práce.
• Zpracovatelský sektor ve Spojeném království v prosinci expandoval výrazně rychleji než v srpnu. Index nákupních manažerů dosáhl 56,1 bodu z listopadových 53,6 bodu (revidováno z 53,4 bodu), očekával se pokles na 53,3 bodu.
• Česko si loni pohoršilo na žebříčku zemí podle jejich image o dvě příčky na 30. místo. Reputace Česka v zahraničí ale mírně vzrostla. Na žebříčku Anholt-GfK Nation Brands Index 2016 se zhoršilo globální vnímání národní značky u všech zemí v první desítce, největší pokles zaznamenaly Velká Británie a USA. V tiskové zprávě to v úterý uvedla společnost GfK. Hodnocení vedou USA před Německem a Británií.
• Tranzit zemního plynu z Ruska do Evropy přes Ukrajinu loni stoupl o 23 procent na 82,2 miliardy metrů krychlových. V úterý to uvedl ukrajinský Ukrtransgaz, který má v zemi monopol na přepravu plynu.
• Objem bankovních úvěrů stoupl ke konci listopadu na 2,99 bilionu Kč, což byl meziroční růst o 6,4 %. Úvěry domácnostem vzrostly o 8 % na 1,32 bilionu Kč, úvěry podnikům o 6,8 % na více než bilion. Vyplývá to z údajů České národní banky. Je tak prakticky jisté, že v závěru roku objem úvěrů překročí tři biliony korun, uvedla hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.
• Meziroční inflace v Německu v prosinci vzrostla na 1,7 % z listopadových 0,8 % (odhad: 1,4 %), což je nejvyšší hodnota od července 2013. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu v zemích Evropské unie se spotřebitelské ceny zvýšily také o 1,7 % (odhad: 1,3 %). V úterý to ukázala předběžná data německého statistického úřadu. Zpráva naznačuje, že se začíná projevovat efekt podpůrných opatření Evropské centrální banky (ECB), která mají zajistit růst cen. Inflaci tlačily vzhůru zejména vyšší ceny energií a potravin.
• Státní rozpočet skončil loni v přebytku 61,8 miliardy korun, což je nejlepší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Schválený rozpočet přitom počítal se schodkem 70 miliard korun. Na tiskové konferenci o tom v úterý informoval ministr financí Andrej Babiš (ANO). Předloni byl schodek státního rozpočtu 62,8 miliardy korun.
• Ministr financí Andrej Babiš (ANO) nepředpokládá, že by se do voleb měnily daně nad rámec balíčku, který v současnosti projednává Sněmovna. Novinářům v úterý řekl, že další změny daní budou předmětem programů jednotlivých stran pro podzimní volby. Sám vidí do budoucna prostor spíš pro snižování DPH než spotřební daně.
• Objem realitních investic v ČR loni vzrostl na dosud nejvyšší hodnotu 3,36 miliardy eur (asi 91 miliard Kč) a meziročně stoupl zhruba o pětinu. Započítány jsou i logistické areály zobchodované v rámci akvizice společnosti P3 Logistic Parks přibližně za 19 miliard Kč. V úterý o tom informovala poradenská společnost BNP Paribas Real Estate ČR.
• Zástupci ministerstva financí v dozorčí radě energetické společnosti ČEZ hlasovali proti prodloužení mandátu stávajícímu vedení firmy. Novinářům to v úterý řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Dozorčí rada před Vánocemi potvrdila ve funkci předsedy představenstva na další čtyři roky Daniela Beneše. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží 70 procent akcií firmy právě přes ministerstvo financí. Současný mandát měl Benešovi skončit letos na konci roku.
• Londýnská akciová burza (LSE) se dohodla na prodeji své francouzské clearingové firmy LCH Clearnet evropské burzovní skupině Euronext za 510 milionů eur (13,8 miliardy Kč). LSE to uvedla v úterním sdělení. Londýnský operátor si tím chce zajistit souhlas Evropské komise s plánem fúze s německou burzovní společností Deutsche Börse. Z tohoto spojení má vzejít největší provozovatel trhů s cennými papíry na světě podle objemu tržeb.
• Výsledek státního rozpočtu za rok 2016, který skončil přebytkem 61,8 miliardy korun, podle analytiků oslovených ČTK obecně odráží dobrý výkon ekonomiky a nižší vládní investice. Jako problém však analytici vidí sestavování rozpočtu ministerstvem, a to nejen pro loňský rok, kdy se plány výrazně liší od skutečnosti. Zároveň oceňují, že vláda peníze neutrácela za každou cenu a snažila se chovat relativně hospodárně.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně se v prosinci téměř zdvojnásobilo na 1,1 % z listopadových 0,6 %. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za více než tři roky. Vyplývá to z rychlého odhadu, který ve středu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Inflaci podpořily zejména vyšší ceny energií.
• Ekonomická aktivita v eurozóně v prosinci dále sílila, ukázaly indexy nákupních manažerů. Index nákupních manažerů od firmy Markit dosáhl v prosinci hodnoty 54,4 bodu (listopad: 53,9 bodu, odhad: 53,9 bodu). Index manažerů ve službách dosáhl hodnoty 53,7 bodu (listopad: 53,8 bodu, odhad: 53,1 bodu). Očekávání mírně překonaly i údaje z Francie a Německa, naopak italský sektor služeb za nimi mírně zaostal.
• Developera P3 Logistic Parks, který sídlí v Praze a působí v devíti evropských zemích, koupil singapurský fond GIC za 65 miliard korun. Listopadovou transakci schválily regulační orgány. Společnost P3 to ve středu uvedla v tiskové zprávě. Podle ní jde o největší loňský obchod na evropském realitním trhu. Dosavadními majiteli P3 byly TPG Real Estate a Ivanhoé Cambridge.
• Francie i další země eurozóny by měly opustit euro jako jednotnou měnu a vrátit se k dřívějšímu systému "společné evropské měny", která by existovala vedle měn národních. Navrhla to ve středu šéfka francouzských nacionalistů Marine Le Penová, která jde jako jeden z předních kandidátů do letošních prezidentských voleb ve Francii. Le Penová coby předsedkyně Národní fronty tak navrhuje návrat k systému ECU, tedy Evropské měnové jednotky.
• Devětašedesátiletý Martin Winterkorn, který v září 2015 odstoupil z čela automobilky Volkswagen v důsledku emisního skandálu, získal nárok na vyplacení důchodového příspěvku v hodnotě kolem 1,2 milionu eur. Informovala o tom ve středu agentura DPA.
• Spotřebitelská důvěra ve Francii se v závěru loňského roku dostala na nejvyšší úroveň za devět let. Mírně se snížily obavy spotřebitelů z nezaměstnanosti a vzrostl optimismus ohledně finanční situace domácností. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil statistický úřad INSEE.
• Ekonomická aktivita ve Španělsku poklesla v prosinci méně, než se čekalo zatímco nezaměstnanost poklesla výrazněji. Španělský index nákupních manažerů od firmy Markit dosáhl v prosinci hodnoty 55 bodů (listopad: 55,1 b., odhad: 54,8 b.). Nezaměstnaných ubylo 86 850 (v listopadu jich 24 840 přibylo, odhad: -44 200).
• Prosincová aktivita v britském stavebnictví překonala očekávání, když index tamních nákupních manažerů v sektoru stavebnictví dosáhl v prosinci hodnoty 54,2 bodu. Po listopadových 52,8 bodu očekával trh pouze rovných 53 bodů.
• Peter Hazlewood, jenž od července vede v Deutsche Bank oddělení boje s finanční zločinností, oznámil, že ve funkci končí. Překvapivou zprávu přinesl ve středu internetový server deníku The Wall Street Journal. Hazlewood by u Deutsche Bank mohl zůstat v jiné roli, podle zdrojů WSJ však ohledně jeho rozhodnutí dosud nejsou k dispozici žádné informace.
• Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank zaplatí ve Spojených státech 95 milionů dolarů (2,4 miliardy Kč), aby urovnala obvinění z daňového podvodu. Oznámil to newyorský prokurátor Preet Bharara. Deutsche Bank se podle amerických úřadů v roce 2000 pomocí sítě firem snažila ukrývat peníze před správcem daně.
• Německá automobilka Volkswagen a její bývalý generální ředitel Martin Winterkorn musejí čelit žalobě amerických investorů související s emisními skandálem u soudu ve Spojených státech. Americký soudce Charles Breyer totiž ve středu odmítl žádost o přesunutí tohoto sporu do Německa.
• Němečtí ekonomové vyzývají Evropskou centrální banku (ECB), aby zvýšila úrokové sazby. Reagují tak na výrazné zrychlení tempa růstu spotřebitelských cen v eurozóně, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters. ECB se rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů snaží podporovat hospodářský růst a inflaci.
• Hodnota finančního majetku německých domácností loni vzrostla o téměř 230 miliard na více než 5,7 bilionu eur (154 bilionů Kč), tedy asi o čtyři procenta. Vyplývá to ze studie společnosti DZ Bank. Údaje zahrnují například hotovost, bankovní vklady či peníze vložené do investičních fondů a akcií.
• Nezaměstnanost v prosinci stoupla na 5,1 až 5,2 % z listopadových 4,9 %. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Důvodem růstu je v prosinci tradičně konec sezónních prací. S jejich obnovením na jaře by ovšem měla podle odhadů nezaměstnanost opět začít mírně klesat. Úřad práce zveřejní údaje o prosincové nezaměstnanosti v pondělí 9. ledna.
• Nová evropská pravidla pro e-commerce zkomplikují expresní on-line platby kartou. Upozornila na to v tiskové zprávě karetní společnost Visa. Návrh Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) podle společnosti také může omezit přístup k e-shopům mimo EU a povede k delším frontám při placení mýta nebo parkování. Cílem plánované unijní regulace je zvýšit bezpečnost elektronických plateb a omezit podvody.
• Znojemský výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens ukončí obchodování se svými akciemi na varšavské burze. Důvodem jsou nízké objemy obchodů, které neodpovídají nákladům vynaloženým na takzvanou kotaci akcií. Předpokládá se, že naposledy se bude s akciemi na burze obchodovat v polovině března, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí Jan Židek. Akcie společnosti zůstávají obchodované na pražské burze.

Zdroj: CNBC