Co musíte ráno vědět (5. prosince)

1. Americké akcie v úterý prudce oslabily, trh spekuluje o recesi

Ceny amerických akcií v úterý výrazně klesly, hlavní indexy odepsaly přes tři procenta. Dolů je táhly zejména průmyslové sektory a banky, na které doléhají obavy z recese. Příčinou je vývoj na trhu s americkými státními dluhopisy, investoři se ale obávají také opětovného napětí v globálním obchodu. Index Dow odepsal 3,10 % na 25 027,07 bodu, širší index S&P 500 klesl o 3,24 % na 2 700,06 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 3,80 % na 7 158,43 bodu. Index volatility VIX vylétl o 26,16 % výše na 20,74 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA spadl o šest bazických bodů na 2,91 %.

2. Evropské burzy v úterý uzavřely v mínusu, nedařilo se akciím automobilek

Evropské akciové trhy zakončily úterní obchodování v mínusu, když byly pod tlakem nejistoty ohledně obchodního sporu mezi Spojenými státy a Čínou. Prezidenti obou zemí se sice o víkendu dohodli na dočasném příměří, investoři však nevěří v delší trvání této dohody. Regionální index STOXX Europe 600 odepsal 0,76 % na 358,43 bodu, britský FTSE 100 klesl o 0,56 % na 7 022,76 bodu, francouzský CAC 40 ztratil 0,82 % na 5 012,66 bodu a německý DAX se snížil o 1,14 % na 11 335,32 bodu. Nedařilo se zejména automobilovému sektoru, který by výrazně doplatil na další eskalaci sporu mezi USA a Čínou. O více než 6 % se propadly akcie francouzského výrobce automobilových součástek Faurecia, jejichž cílovou cenu v úterý snížila banka Jefferies.

3. Pražská burza v úterý klesla, akcie Avastu zlevnily o 3 %

Pražská burza v úterý uzavřela v negativním pásmu, index PX odepsal 0,71 % na 1 066,01 bodu. Dolů burzu stáhly zejména cenné papíry Erste Group Bank, dařilo se naopak O2 Czech Republic. Objem obchodů byl s 629 miliony korun nadprůměrný. Nejobchodovanější byly akcie Komerční banky, které zdražily o 0,28 % na 906,50 Kč. Další finanční tituly však zakončily obchodování v mínusu - Erste Group Bank přišla o 1,77 % na 900,80 Kč, MONETA Money Bank odevzdala 0,51 % na 77,90 Kč a VIG klesla o 0,68 % na 587 Kč. Nejhlubší ztrátu zaznamenala antivirová firma Avast, jejíž cenné papíry spadly o 2,98 % na 81,50 Kč.

4. Očekávané události

Ve středu budou investoři vyhodnocovat průběžně vycházející finální listopadové indexy nákupních manažerů v sektoru služeb. Dopoledne přidá eurozóna ještě zprávu o maloobchodních tržbách a kanadská centrální banka bude odpoledne jednat o nastavení měnové politiky. Fed má večer vydat takzvanou Béžovou knihu a do výsledkové sezóny v USA mají stejně tak přispět Brown-Forman nebo H&R Block. Pozornost ve Spojených státech budou poutat také pravidelné týdenní zprávy o počtu nových žádostí o hypotéku a o zásobách ropy na americkém území, PMI v sektoru služeb a statistika tvorby pracovních míst v soukromém sektoru od ADP. Na amerických trzích se ale kvůli uctění památky zesnulého bývalého prezidenta George Bushe staršího neobchoduje, a tak mohou i některé předpokládané politické a ekonomické události doznat změn. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Průměrná mzda v ČR ve 3. čtvrtletí stoupla na 31 516 Kč

Průměrná hrubá mzda v České republice se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 2 458 korun na 31 516 Kč. Nominální nárůst tak činil 8,5 procenta. Reálně po zahrnutí růstu spotřebitelských cen byla mzda vyšší o šest procent. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad. Medián mezd, který představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, vzrostl o 9,8 procenta na 27 719 korun.

6. Brexit bez dohody Britům výrazně prodraží nákupy, varoval Carney

Nákupy spotřebního zboží se mohou Britům příští rok na jaře prodražit skokově až o deset procent, pokud země odejde z Evropské unie bez dohody a bez vyjednaného přechodného období. Toto varování v úterý poslancům předložil guvernér britské centrální banky Mark Carney. Ten zároveň před zákonodárci hájil analýzu odborníků z Bank of England, podle níž by v případě tvrdého brexitu Británii hrozil roční propad hospodářství až o osm procent. Zastánci brexitu tuto analýzu kritizovali jako zpolitizovanou.

7. Audi investuje do elektromobilů, samořízených vozů a digitalizace

Německý výrobce luxusních automobilů Audi hodlá během příštích pěti let investovat 14 miliard eur do elektromobilů, digitalizace a autonomního řízení. Oznámila to v úterý firma, která je stejně jako česká Škoda Auto součástí německého automobilového koncernu Volkswagen.

8. Ministři financí eurozóny se dohodli na reformách měnové unie

Ministři financí členských zemí eurozóny se dohodli na reformách měnové unie, včetně posílení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Po zasedání ministrů to novinářům řekl předseda schůzky Mario Centeno. Podle agentury DPA nicméně zůstává otevřená debata o vytvoření rozpočtu eurozóny a zavedení společného systému pro pojištění vkladů.

9. Francouzská vláda ustoupila žlutým vestám, odloží zvýšení daně

Francie o půl roku odloží plánované zvýšení daně z pohonných hmot, kvůli kterému zemi v posledních dvou týdnech zasáhla vlna protestů hnutí takzvaných žlutých vest. Oznámil to v úterý premiér Édouard Philippe. Předseda vlády zároveň vyzval k ukončení násilností a řekl, že spor o spotřební daň by neměl ohrožovat národní jednotu.

10. Odboráři dceřiných firem ČEZ navrhnou růst mezd pod 9,5 procenta

Odboráři integrovaných dceřiných firem energetické skupiny ČEZ, mezi které patří mimo jiné společnosti ČEZ Distribuce a ČEZ ESCO, navrhnou na čtvrtečním jednání s vedením ČEZ o růstu platů jejich nárůst v příštím roce v těchto společnostech pod úrovní 9,5 procenta, kterou navrhovali na předchozím jednání. Přesnou výši návrhu před jednáním říkat nechtějí. Na úterním briefingu to uvedl Karel Klusák, místopředseda odborového svazu ECHO (OS ECHO), který sdružuje pracovníky z oboru energetiky a chemie a odboráře z těchto firem ČEZ zastřešuje.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Ve Spojených státech strmě roste počet předávkování opiáty

V minulém týdnu přineslo americké Centrum pro kontrolu nemocí alarmující zprávu, podle které v minulém roce vystoupal počet úmrtí v důsledku předávkování opiáty na více než 70 000, což je nejvíce v historii. Prohlubuje se tak opiátová krize, s kterou americké zdravotnické organizace posledních několik let neúspěšně bojují. 

Zatímco v minulosti byl největší hrozbou mezi drogami heroin, v současnosti jej nahradily syntetické drogy, jejichž podíl na úmrtích předávkováním od roku 2013 strmě roste. Aktuálně je počet smrtelných předávkování vyšší než například počet úmrtí na AIDS v době největšího řádění nemoci.