Co musíte ráno vědět (16. dubna)

Image
Parket v původní budově burzy v Praze - ilustrační foto
Obrázek: BCPP

Jak zakončily čtvrteční seanci akcie v Evropě a na Wall Street, jak se osvědčil nový šéf turecké centrální banky a jaký důvod k oslavě má pražská burza? To vše musíte ráno vědět.

1. Americké akcie ve čtvrtek opět přepisovaly historii, index Dow pokořil hranici 34 000 bodů

Americké akcie se ve čtvrtek vyšplhaly na nová maxima a index Dow poprvé uzavřel nad hranicí 34 000 bodů. K růstu trhů přispěly příznivé údaje o vývoji maloobchodních tržeb a pokles výnosů dluhopisů vlády Spojených států. Index Dow si připsal 0,90 % a skončil na novém zavíracím maximu 34 035,99 bodu, širší index S&P 500 vzrostl o 1,11 % na nové zavírací maximum 4 170,42 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 1,31 % na 14 038,76 bodu. Index volatility VIX klesl o 2,94 % na 16,49 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil o více než sedm bazických bodů na 1,565 %. Absolutní rekord posunul Dow na 34 068,73 bodu a S&P 500 na 4 173,49 bodu.

Jak Fed (ne)úmyslně převzal kontrolu nad trhy

Takto může vypadat reakce Fedu na nejprudší růst cen za 40 let

2. Evropské akcie ve čtvrtek posílily, index STOXX Europe 600 stanovil nová maxima

Evropské akcie ve čtvrtek vystoupily na nový rekord. Přispěl k tomu i zájem o komodity, kde růst cen podporoval akcie těžařských společností. Dobré výsledky hospodaření některých firem tak zlepšily náladu na trhu a převážily nad obavami z pomalého očkování proti covidu-19 v Evropě. Panevropský index STOXX Europe 600 posílil o 0,45 % na nové zavírací maximum 438,55 bodu (absolutní rekord posunul na 439,13 bodu), britský FTSE 100 přidal 0,63 % na 6 983,50 bodu, německý DAX zpevnil o 0,30 % na 15 255,33 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,41 % na 6 234,14 bodu.

Reuters: Křetínského nájezd na Sainsbury vypadá jako nákladná záležitost

Chcete zbohatnout? Největší překážkou je vaše vlastní netrpělivost

3. Pražská burza ve čtvrtek znovu klesla, index PX se snížil o 0,11 %

Pražská burza ve čtvrtek navázala na středeční pokles a index PX oslabil o dalších 0,11 % na 1 094,11 bodu. Do ztráty ho stáhl hlavně ČEZ a dvojice rakouských finančních titulů. Naopak mezi ziskové se zařadily akcie Komerční banky či nápojářské společnosti Kofola ČeskoSlovensko, která ve středu po konci obchodování zveřejnila kompletní hospodářské výsledky za loňský rok.

Kvantitativní uvolňování v ČR je dárek pro politiky od politiků aneb novela zákona o ČNB a nová on-line platforma jako další faktory posilující fundament společnosti SAB Finance

Anketa: V čem tkví potenciál oživení české ekonomiky v době po pandemii?

4. Očekávané události

V noci na pátek Čína zveřejní zprávy o HDP, průmyslové výrobě a maloobchodních tržbách, dopoledne přidá eurozóna výsledek obchodní bilance a zprávu o inflaci a odpoledne se investoři ve Spojených státech zaměří na statistiku vydaných stavebních povolení a zahájenou výstavbu a předběžný dubnový index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Očekávané výsledky světových firem v týdnu od 12. dubna

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Turecká centrální banka s novým guvernérem úroky nezměnila

Turecká centrální banka ve čtvrtek podle očekávání nechala základní úrokovou sazbu na 19 %. Opustila také slib, že pokud bude potřeba, měnovou politiku zpřísní. Měnový výbor banky zasedal poprvé pod vedením nového guvernéra Şahapa Kavcioğlua, kterého do funkce v březnu dosadil prezident Recep Tayyip Erdoğan. Předchozího guvernéra Naciho Ağbala prezident zhruba po čtyřech měsících odvolal kvůli nesouhlasu s jeho přísnou měnovou politikou.

6. Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 1,8 %, odhadují instituty

Německá ekonomika v prvním čtvrtletí kvůli dopadům koronavirové krize pravděpodobně klesla o 1,8 %, odhadují přední ekonomické instituty. Ve čtvrteční zprávě také uvedly, že horší bude pro největší ekonomiku v Evropě i celý rok. Vláda, která ale růst ekonomiky zatím odhaduje na nižší úrovni než instituty, se chystá výhled na letošní rok zlepšit.

7. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA v týdnu do 10. dubna prudce klesl

O podporu v nezaměstnanosti požádalo v USA v týdnu do 10. dubna nově 576 tisíc lidí. Oznámilo to ve čtvrtek americké ministerstvo práce. Výsledek je výrazně lepší než před týdnem, kdy jich bylo 769 tisíc (revidováno ze 744 tisíc), a zároveň podstatně lepší, než čekali analytici (700 tisíc). Pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti evidovaly úřady v týdnu do 3. dubna 3,731 milionu. Po 3,727 milionu v předcházejícím týdnu (revidováno ze 3,734 milionu) trh očekával pokles na 3,700 milionu.

8. Ukrajina bude potřebovat pomoc MMF ještě naléhavěji, říká poradce prezidenta

Zostření napětí mezi Kyjevem a Moskvou kvůli situaci na východě Ukrajiny může zpomalit ukrajinské hospodářské oživení. Pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF) tak bude ještě naléhavější, napsal ve čtvrtek agentuře Reuters poradce ukrajinského prezidenta. Fond svou pomoc podmínil reformami, ukrajinský parlament proto ve čtvrtek schválil návrh jím požadovaného protikorupčního zákona.

9. Dell osamostatní svoji softwarovou divizi VMware

Americký výrobce počítačů Dell Technologies oddělí svůj podíl 81 % v softwarové divizi VMware. Vzniknou tak dvě samostatné společnosti. Krok má Dellu pomoci snížit dluh. Rozdělení by mělo být dokončeno ve čtvrtém čtvrtletí.

10. Americký vlastník obchodních center Kimco koupí za 3,87 miliardy USD konkurenta Weingarten

Americký majitel obchodních center Kimco Realty koupí za 3,87 miliardy dolarů konkurenta Weingarten Realty Investors. Pod sloučený podnik bude spadat 559 venkovních obchodních center soustředěných na potraviny. Obchodní centra pod širým nebem obecně patří za pandemie k výkonnějším komerčním realitám, protože v nich lidé nakupují zboží základní potřeby.

BONUS

150 let pražské burzy

Pražská burza slaví 150leté výročí vzniku. Vůbec první akcie změnily majitele 17. dubna 1871. Obchodování bylo bohužel přerušeno světovými válkami a obdobím komunismu.

V dobách rakousko-uherské monarchie neměli Češi na růžích ustláno a také založení národní burzy pro cenné papíry si museli těžce vybojovat. Všechny překážky se podařilo zdolat zejména díky nadšencům vedeným uznávaným velkoobchodníkem s cukrem a finančníkem Aloisem Olivou. Poprvé se v Praze obchodovalo v dubnu 1871, nicméně k současné Burze cenných papírů Praha sídlící v proskleném paláci v Rybné ulici vedla ještě nečekaně trnitá cesta.

Na samém začátku v roce 1871 bylo nutné dát dohromady kapitál a učinit nezbytné právní kroky. Na provoz burzy se složilo hned 402 lidí a firem, a to od pojišťoven přes cukrovary až po kvarteto provozovatelů železnic. Celkem se sešlo úctyhodných 29 870 zlatých. Místem první valné hromady byl dům s tehdejším číslem 990 v ulici Na Příkopě. Premiérové obchodování na Pražské burze na zboží a cenné papíry, jak zněl dobový název, se odehrálo 17. dubna 1871 v čase 11.30 až 13.00. S nadsázkou lze říct, že čeští burziáni byli tak lační po obchodování, že zapomněli i na oběd. Burza od počátku obchodovala cenné papíry a různé komodity. Časy to byly velmi živé, turbulentní a plné nejistot, stejně jako situace v tehdejší rozpadající se rakousko-uherské monarchii. Skutečně úspěšné období přišlo až po skončení první světové války a vzniku samostatného Československa v roce 1918.

Éra rozkvětu

Už před válkou byla sice Praha hlavním střediskem celého Rakouska-Uherska pro obchodování s cukrem, ale vzpruhu a vážnost přinesl až vznik první republiky. Tehdy se pražská burza začala těšit silné podpoře ze strany státu a politických představitelů, zejména československého ministra financí Aloise Rašína, jehož opatření stabilizovala a upevnila hospodářství. Tím mohly být i majetkové účasti československých akciových společností vykoupeny ze zahraničí, zejména z Vídně, a převedeny do Československé republiky. Nastal obchodní boom a potřeba založení "Pražské súčtovací banky", která obchody vypořádávala. V meziválečném období Praha předčila i o sto let starší burzu vídeňskou.

Časté stěhování

Během své předválečné historie se burza nacházela celkem na sedmi adresách, jenže ani jednu z nemovitostí burza přímo nevlastnila. Vlastní prostory burza nakonec získala až v roce 1938, kdy byla dostavěna budova na tehdejší Hooverově třídě, místě současné nové budovy Národního muzea. Architektem burzovního sídla byl Jaroslava Rössler a jen pozemek, na kterém bylo sídlo vystavěno, stál přes osm milionů korun. Na burze se ovšem obchodovalo pouze rok. Po obsazení Československa hitlerovským Německem v březnu 1939 byla činnost burzy postupně utlumována a zastavena. Nikdo tehdy nemohl tušit, že návrat zabere dlouhé desítky let.

50 let ticha

Provoz pražské burzy vážně poznamenaly několikaleté výpadky během dvou ničivých světových válek 20. století. Vůbec největší ránu ale přinesl komunistický státní převrat v únoru 1948 a připojení Československa k sovětskému mocenskému bloku. Tehdejší komunistická vláda zcela eliminovala soukromé podnikání a tržní principy ve prospěch centrálního plánování a státního vlastnictví. Obchodování na burze bylo totalitní mocí vykreslováno jako symbol zkaženosti a pokleslosti Západu a nemělo tedy šanci. Rozhodnutím ministerstva financí Československé republiky z dubna 1948 bylo nařízeno, aby pražská burza pro zboží a cenné papíry byla trvale uzavřena a její majetek zlikvidován a rozprodán.

Návrat k obchodování

Naděje na obnovení obchodování přišla až se svržením komunismu na podzim 1989 a návratem k demokracii a svobodě. Přesto trvalo ještě několik dalších let, než se burzu podařilo vzkřísit. A symbolicky se měsícem obnovení činnosti stal opět duben. Burza cenných papírů Praha prvně obchodovala v gotických prostorách v ulici Na Můstku 6. dubna 1993. Stalo se tak i díky podpoře francouzské vlády a za pomoci lidí z burzy v Lyonu. Tradiční zvonění zaznělo na oslavu prvního novodobého obchodování ve 13 hodin 12 minut. Majitele změnilo sedm emisí v objemu dva miliony korun.

Rozvoj a současnost

Dnes je burza největším a nejstarším organizátorem trhu s cennými papíry v České republice. Spolupracuje s vídeňskou burzou cenných papírů, svým majoritním akcionářem. Od poloviny 90. let se burza kontinuálně rozvíjí. Obchoduje akcie českých i zahraničních firem, státní i podnikové dluhopisy, fondy a strukturované cenné papíry. Na trhu jsou globální společnosti, velké bankovní korporace, zavedené tuzemské průmyslové značky i začínající firmy. Od roku 2007, kdy byla založena PXE - Power Exchange Central Europe, se na pražské burze obchoduje i s energiemi, konkrétně s elektřinou a plynem. V roce 2017 burza otevřela trh START určený menším a středně velkým firmám.

Musíte vědět
Přestat sledovat
12. 5. 2021 17:01
Ronald Schubert (WOOD & Company): Peníze ztrácejí na hodnotě a vklady v bankách dávno nejsou řešení.…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
11. 5. 2021 17:11
Best & Novotný: Co (ne)nového v kauze Vrbětice aneb Nejen výbuch v Česku hýbe světovou geopolitikou
Česká republika
Přestat sledovat
Ekonomické a politické hrozby
Přestat sledovat
Geopolitická rizika
Přestat sledovat
Politika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat
Spojené státy americké (USA)
Přestat sledovat
10. 5. 2021 12:01
Investorský magazín: Family office od A do Z
Bohatství
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Komerční reality
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Ponaučení pro investory
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
8. 5. 2021 20:31
Vladimír Vávra (WOOD & Company): V technologickém sektoru bych nyní preferoval nejen vysoký růst,…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat