Evropské akcie v pátek oslabily, ztrátový pro ně byl i celý týden

Regionální index STOXX Europe 600 v pátek klesl o 0,93 % na 339,64 bodu, za celý týden pak ztratil 1,65 %. Britský FTSE 100 však zpevnil o 0,63 % na 7 044,39 bodu, když jej nahoru vytáhly akcie těžařských firem, jež profitovaly ze slabší libry. Za celý týden si britský benchmark připsal 2,1 %. Francouzský CAC 40 v pátek odepsal 0,67 % na 4 449,91 bodu, v posledních pěti dnech ale celkově zůstal na nule (+0,04 %). Německý index DAX v pátek ztratil 0,74 % na 10 490,86 bodu a za celý týden odevzdal 1,28 %.

Evropské akciové trhy byly v negativním pásmu již před odpoledním zveřejněním zářijového reportu o nezaměstnanosti v USA. Zpráva, že americká ekonomika v září vytvořila jen 156 000 pracovních míst (očekávalo se 176 000), jim nepomohla. Horší než očekávaná čísla by však podle komentářů analytiků neměla nijak výrazně ovlivnit další kroky Fedu.

Investory navíc v pátek znervóznil noční flash crash britské libry. Ostrovní měna během krátkého skokového propadu o 6,1 % sestoupila na nové minimum za více než 31 let. Později se měna sice zotavila, obchodníci ale upozorňují, že obavy z takzvaného "tvrdého brexitu" budou na libru vyvíjet značný tlak i nadále. Libra přitom začala citelně oslabovat už na začátku týdne, kdy reagovala na víkendová slova britské premiérky Theresy Mayové naznačující tvrdý přístup k odchodu země z EU. Trh se obává zejména toho, že Británie bude ochotna vzdát se úplného přístupu na jednotný evropský trh, aby získala plnou kontrolu nad imigrací.

Z dění okolo německé Deutsche Bank zaujaly zejména zprávy o tom, že velké německé podniky by byly ochotné finančnímu domu v případě potřeby poskytnout kapitálovou injekci. Z Kataru zároveň v pátek zazněly hlasy, že místní fondy neplánují prodávat své akcie Deutsche Bank, a pokud se největší německá banka rozhodne zvýšit kapitál, zváží naopak nákup dalších akcií. Fondy, které má pod kontrolou bývalý katarský premiér šajch Hamad bin Džasím Sání, jsou již nyní největším akcionářem banky.

Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem pak směrem ke sporu Deutsche Bank s americkým ministerstvem spravedlnosti uvedl, že Spojené státy požadují po Deutsche Bank přehnaně vysokou pokutu, čímž podkopávají globální finanční stabilitu.

"Jde o finanční instituci, která se musí restrukturalizovat a posílit, a potřebuje tak nový kapitál. Není tedy možné, aby z ní ještě více kapitálu vytáhly americké úřady. To je opravdu, mírně řečeno, kontraproduktivní, " uvedl šéf euroskupiny na okraj podzimního zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky.

Akcie Deutsche Bank v pátek navázaly na trend z předcházejících dnů a připsaly 0,46 %. Za celý týden vyskočily o 6,22 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Průmyslová výroba v Německu se v srpnu zotavila více, než se čekalo, a zaznamenala nejvyšší růst od ledna. Ve srovnání s předchozím měsícem se zvýšila o 2,5 %, uvedlo v pátek německé ministerstvo hospodářství. V červenci výroba naopak o 1,5 % klesla, což byl nejvýraznější propad za 23 měsíců. Zpráva naznačuje, že průmysl ve třetím čtvrtletí přispěl k hospodářskému růstu Německa.
• Jihokorejské společnosti Samsung Electronics vzrostl ve třetím čtvrtletí podle předběžných údajů provozní zisk o 6 % na 7,8 bilionu wonů (170 miliard Kč). Hospodaření firmy zřejmě podpořila výroba součástek, která pomohla vyrovnat náklady vzniklé firmě kvůli stažení chytrých telefonů z oběhu.
• Policie obvinila dva manažery polostátní společnosti ČEZ a revizního technika kvůli solární elektrárně Čekanice nedaleko Tábora. Podle Českého rozhlasu (ČRo) se dopustili podvodu, když v roce 2009 prohlásili elektrárnu za dokončenou, přestože nebyla. Podvodem údajně stát připravili o 270 milionů korun.
• Obchodní bilance Francie v srpnu skončila s deficitem 4,26 miliardy eur. Čekal se schodek ve výši 3,85 miliardy eur po červencovém deficitu 4,26 miliardy eur. Dovoz do Francie stoupl na 42,3 miliardy eur z 41,6 miliardy eur (revidováno z 41,4 miliardy eur) a vývoz se zvýšil na 38,1 miliardy eur z 37,3 miliardy eur (revidováno z 36,9 miliardy eur).
• Během asijské seance britská libra vůči americkému dolaru skokově spadla až na 1,1841 GBP/USD. Pikantní však je, že nikdo netuší, co za propadem stojí. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení se nabízí "přehmat" tradera, případně chyba v algoritmu počítače.
• Španělská průmyslová výroba v srpnu meziměsíčně vzrostla o 1,4 % po červencovém revidovaném růstu o 0,1 %. Analytici odhadovali pokles o 0,1 %. Meziročně výroba vzrostla o 4 % po červencovém revidovaném růstu o 0,4 % (revidováno z +0,3 %, odhad: +1,6 %).
• Členové bankovní rady České národní banky se na zasedání ve čtvrtek 29. září shodli, že není možné vyloučit zavedení záporných úrokových sazeb pro podporu režimu devizových intervencí nebo jeho hladkého ukončení. Vyplývá to ze záznamu z jednání rady, který v pátek banka zveřejnila.
• Průmyslová produkce se v srpnu vrátila k růstu. Meziročně posílila o 13,1 %, zatímco v červenci o 14,1 % klesla. Údaje z obou letních měsíců ovlivnil rozdílný počet pracovních dnů. V pátek to oznámil Český statistický úřad ČSÚ.
• Index cen nových britských domů sestavovaný firmou Halifax v září v meziměsíčním srovnání vzrostl o 0,1 %, ačkoli analytici čekali, že se nezmění. Červenec byl revidován z -0,2 % na -0,3 %. Meziročně index získal 5,8 % (odhad: +5,9 %, srpen: +6,9 %).
• České stavebnictví v srpnu zpomalilo meziroční pokles na 5,9 % z 16,3 % v červenci, kdy stavební produkce klesala nejrychleji od března 2013. V letošním srpnu přibylo zahájených bytů, ubylo ale dokončených bytů a vydaných stavebních povolení. V pátek o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
• Obchod Česka se zahraničím skončil v srpnu v přebytku 13,8 miliardy korun, o rok dříve byl ve schodku 1,7 miliardy korun. Bilanci kladně ovlivnily zejména výsledky obchodování se stroji, dopravními prostředky a s minerálními palivy. V pátek o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
• Česká národní banka v srpnu pokračovala v intervencích proti posilující koruně. Na devizovém trhu ČNB utratila za nákupy eur 28,6 miliardy Kč. Jde letos o druhý nejvyšší objem za jeden měsíc. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které v pátek ČNB zveřejnila. Více letos utratila za intervence jen v lednu, kdy nakoupila eura za 58,2 miliardy korun. Banka v pátek současně zveřejnila zápis ze svého zářijového zasedání, na kterém podle něj připustila možnost využití záporných úrokových sazeb v ČR.
• Průmyslová výroba ve Spojeném království v srpnu meziměsíčně klesla o 0,4 % po červencovém růstu o 0,1 %, trh očekával stagnaci na červencovém číslu. Meziročně se produkce průmyslu zvýšila o 0,7 % po červencovém růstu o 2,1 %, trh očekával navýšení o 1,3 %.
• Obchodní bilance Spojeného království v srpnu skončila s deficitem 4,73 miliardy liber. V červenci deficit činil 2,2 miliardy liber. Čekalo se, že deficit vzroste na 4 miliardy liber. Stejný trend vykázala i obchodní bilance se zeměmi mimo Evropskou unii, když její deficit vzrostl na 3,76 miliardy liber (odhad: -3,7 miliardy liber, červenec po revizi: -2,24 miliardy GBP).
• Devizové rezervy České národní banky se ke konci září zvýšily proti srpnu o 2,8 miliardy eur na téměř 73,4 miliardy eur. Vzrostly také v korunovém a dolarovém vyjádření. Vyplývá to z informací, které v pátek zveřejnila ČNB.
• Akcie německé energetické společnosti Innogy se v pátek začaly obchodovat na burze. Jejich kurz proti upisovací ceně 36 eur nejprve mírně zpevnil, později se ale vrátil zpět. Innogy je divizí skupiny RWE a zahrnuje obnovitelné zdroje energie, sítě a maloobchodní aktivity. Primární veřejná nabídka (IPO) Innogy je největší v Německu za posledních 16 let.
• Německá ekonomika letos poroste zřejmě rychleji, než se dosud očekávalo. Přispět by k tomu měly vyšší státní výdaje na migranty, nižší ceny ropy a slabší euro. Vyplývá to z prognózy, kterou dnes zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství. V příštím roce ale růst zpomalí.
• Francouzský ropný koncern Total prodá za 3,2 miliardy dolarů (77,7 miliardy Kč) svou divizi speciálních chemikálií Atotech soukromému investičního fondu Carlyle Group. Dohoda je součástí programu prodeje majetku Totalu v celkové hodnotě deset miliard USD, který chce francouzská firma dokončit do konce příštího roku. V pátek o tom informovala agentura Reuters.
• Daleko více na reálně dosažené výsledky než na samotný fakt "čerpání evropských prostředků" se bude v rámci své politiky soudržnosti nyní i do budoucna soustředit Evropská unie. Novinářům to v pátek řekli představitelé Evropské komise, když představovali závěry nezávislého hodnocení evropských kohezních investic za roky 2007 až 2013.
• Katarské fondy neplánují prodat své akcie Deutsche Bank a pokud se největší německá banka rozhodne zvýšit kapitál, zváží nakup dalších akcií. S odvoláním na zdroje obeznámené s katarskou investiční politikou to v pátek uvedla agentura Reuters. Fondy, které má pod kontrolou bývalý katarský premiér šajch Hamad bin Džasím Sání jsou největším akcionářem banky.
• Věřitelé těžební společnosti OKD, která je od června v úpadku, dosud podali ke Krajskému soudu v Ostravě 20 žalob, jimiž se domáhají uznání platnosti svých pohledávek dohromady za zhruba 13 miliard korun. Žalovanými jsou insolvenční správce Lee Louda, který pohledávky neuznal, a v části žalob i OKD. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku.
• Nová globální finanční krize nemůže být vyloučena ani po všech změnách regulace finančního sektoru po poslední krizi v roce 2008, řekl v pátek německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Ve Washingtonu na tiskové konferenci po zasedání skupiny G20 sdružující největší světové ekonomiky poukázal ministr zejména na rizika krajně uvolněné měnové politiky pro bankovní systém.
• Spojené státy požadují po Deutsche Bank přehnaně vysokou pokutu, čímž podkopávají globální finanční stabilitu. V pátečním rozhovoru s agenturou Reuters to řekl šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Největší německá banka od poloviny září bojuje s krizí důvěry po zprávě, že vláda USA požaduje po Deutsche Bank pokutu až 14 miliard dolarů (téměř 340 miliard Kč) kvůli prodejům hypotečních cenných papírů před finanční krizí v minulém desetiletí.
• Spojené království: Hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí podle odhadu NIESR vzrostl o 0,4 % (2Q2016 revidováno z +0,3 % na +0,5 %).
• Francouzský prezident François Hollande v pátek odložil plánovanou návštěvu Polska. Podle agentury Reuters tím chce Paříž na diplomatické úrovni projevit svůj hněv nad tím, že polská vláda zrušila kontrakt na 50 helikoptér se společností Airbus v hodnotě 13,5 miliardy zlotých (téměř 85 miliard Kč).

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Přední německé firmy vyslovily podporu Deutsche Bank, která se kvůli hrozbě vysoké pokuty v USA dostala do potíží a začala otřásat světovými trhy. Šéfové společností jako Siemens, Daimler, BASF, Munich Re, RWE a E.ON podpořili největší německou banku v nedělníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. Banku naopak kritizoval místopředseda německé vlády a šéf sociálních demokratů Sigmar Gabriel.
• Itálie: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v září vzrostl na 51 bodů (odhad: 50,3 bodu, srpen: 49,8 bodu).
• Podle finálních dat agentury Markit se zpracovatelský sektor Francie v září držel v pásmu kontrakce, přestože se tempo poklesu zpomalilo. Index nákupních manažerů vzrostl na 49,7 bodu z 48,3 bodu v srpnu. Analytici očekávali 49,5 bodu.
• Růst aktivity v německém zpracovatelském sektoru v září podle očekávání analytiků zrychlil. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru vzrostl na 54,3 bodu z 53,6 bodu v srpnu.
• Řecko: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v září klesl na 49,2 bodu z 50,4 bodu v srpnu.
• Aktivita zpracovatelského sektoru v eurozóně v září zrychlila růst a zotavila se ze srpnového sestupu na minimum za rok a půl. Index nákupních manažerů pro zpracovatelský sektor eurozóny se podle finálních dat agentury Markit zvýšil v souladu s očekáváním na 52,6 bodu ze srpnových 51,7 bodu. Nové zakázky prudce oživily a průmyslové podniky zvýšily přijímání zaměstnanců.
• Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v září zlepšily. Index PMI stoupl ze srpnových 50,1 bodu na 52 bodů v září, uvedla v pondělí společnost Markit Economics. Úroveň 50 bodů je předělem mezi růstem a poklesem. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby.
• Aktivita v britském zpracovatelském průmyslu v září znovu prudce vzrostla a její růst byl nejvyšší za více než dva roky. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru ve Spojeném království v září vzrostl na 55,4 bodu ze srpnových 53,3 bodu. Očekával se přitom růst na 52,1 bodu.
• Deficit veřejných financí ČR loni klesl na 0,63 % hrubého domácího produktu z předloňských 1,95 % a činil 28,6 miliardy Kč. V pondělí to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), který v dubnu počítal s deficitem ve výši 0,42 % HDP. Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok. Letos ministerstvo financí očekává deficit ve výši 0,3 % HDP.
• Berlín připomene Washingtonu jeho závazek omezit ekonomické sankce vůči Teheránu. Při návštěvě Íránu to v pondělí podle agentury Reuters přislíbil místopředseda německé vlády a ministr hospodářství Sigmar Gabriel.
• Energetická skupina ČEZ nepodá nabídku na aktiva francouzské firmy EDF v Polsku. Společnost to oznámila v pondělí ráno. Šlo zejména o teplárny. Analytik Bohumil Trampota z J&T Banky zprávu považuje za neutrální.
• Největší nizozemská společnost finančních služeb ING Group plánuje zrušit 7 000 pracovních míst a výrazně investovat do svých digitálních platforem. Do roku 2021 by se tím mělo ušetřit 900 milionů eur (24,3 miliardy Kč) ročně, sdělila v pondělí skupina, která působí i na českém trhu. ING nabízí služby ve více než 40 zemích světa a zaměstnává zhruba 53 000 lidí.
• Britské hospodářství bude během výstupových rozhovorů s Evropskou unií čelit otřesům a ekonomiku zřejmě čeká až několikaleté období nejistoty v souvislosti s očekáváním konečné dohody mezi Bruselem a Londýnem. V pondělí to podle agentury Reuters v rozhovoru s novináři na okraji výroční konference vládnoucí Konzervativní strany premiérky Theresy Mayové prohlásil britský ministr financí Philip Hammond. Mayová v neděli oznámila, že Spojené království o odchodu z EU začne formálně vyjednávat do konce března příštího roku.
• Těžba ropy v Rusku se v září ve srovnání s předchozím měsícem zvýšila o 4 % na nový rekord 11,11 milionu barelů denně. Společnosti více těžily díky zvýšení cen ropy. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ruské ministerstvo pro energetiku.
• Skupina ČEZ ESCO, která spojuje několik dceřiných firem ČEZ, dokončila koupi brněnské společnosti AZ Klima, jež dodává vzduchotechniku do staveb. ČTK o tom v pondělí informoval mluvčí ČEZ Roman Gazdík. ČEZ ESCO převzala od fondu Genesis Private Equity Fund II (GPEF II) a ostatních podílníků akcie společnosti. Transakci již schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). ČEZ ESCO je nyní stoprocentním vlastníkem AZ KLIMA, uvedl Gazdík. Cenu transakce společnosti neuvedly.
• Česká národní banka by měla od července příštího roku získat zákonnou pravomoc určovat parametry úvěru na bydlení. Vyplývá to z novely zákona o ČNB, kterou poslalo ministerstvo financí k připomínkám. V současnosti centrální banka vydává parametry pro úvěry na bydlení formou doporučení, které není striktně vymahatelné.
• Objem bankovních úvěrů v ČR stoupl ke konci srpna na 2,924 bilionu Kč, což byl meziroční růst o 6,3 %. Vyplývá to z údajů České národní banky. Letošní srpen byl přitom ve znamení rekordního zájmu o úvěry na spotřebu. Domácnosti načerpaly nově 9,2 miliardy Kč spotřebitelských úvěrů, tedy o 54 % více než v srpnu 2015.
• Slovenská vláda hospodařila za první tři čtvrtletí s výrazně nižším schodkem státního rozpočtu než ve stejném období loni. Deficit dosáhl 644,27 milionu eur (17,4 miliardy korun), meziročně to představuje pokles o 45,2 %. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnilo slovenské ministerstvo financí.
• Jeden z akcionářů společnosti New World Resources (NWR), firma State Street Nominees Limited, požádal o svolání valné hromady, která by rozhodla o likvidaci podniku. NWR to podle agentury Reuters uvedla v pondělním sdělení. Majitel tuzemské uhelné společnosti OKD, která je od května v úpadku, dodal, že jeho představenstvo podnikne ve správné chvíli příslušné kroky.
• Státní dluh ČR letos ke konci září klesl o 12,9 miliardy korun na 1,66 bilionu korun. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 156 000 korun. V samotném třetím čtvrtletí dluh klesl o 31,2 miliardy korun.
• Přebytek státního rozpočtu ČR stoupl ke konci září na 82,3 miliardy korun ze srpnových 81,2 miliardy korun. Jde o nejlepší zářijový výsledek od vzniku ČR. Novináře o tom v pondělí informoval ministr financí Andrej Babiš (ANO). Loni v září rozpočet vykázal schodek 2,8 miliardy korun. Na celý rok je plánovaný schodek 70 miliard korun. Za výsledkem rozpočtu stojí podle Babiše růst daňových příjmů.
• Mezinárodní inspektoři, kteří zhruba měsíc kontrolovali v Jaderné elektrárně Temelín přesun použitého jaderného paliva do skladu, nezjistili žádné nedostatky. ČTK to v pondělí řekl mluvčí elektrárny Marek Sviták. Informaci ČTK potvrdila i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová. Podle ní inspektoři při kontrole, která skončila o víkendu, nezjistili nic negativního. Skladování jaderného materiálů podléhá přísným bezpečnostním opatřením kvůli tomu, aby ho nebylo možné zneužít pro výrobu zbraní.
• Hospodaření státu by mělo skončit za celý letošní rok zhruba vyrovnané. Na základě pondělních údajů o státním rozpočtu ke konci září, který vykázal přebytek více než 82 miliard korun, se na tom shodli analytici oslovení ČTK. Lepší hospodaření rozpočtu však podle nich kromě lepšího výběru daní souvisí také s poklesem investičních výdajů vlády na projekty spolufinancované z evropských fondů.
• Česká policie zmrazila společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje 606 milionů Kč. Podle policie čerpala firma neoprávněně podporu pro obnovitelné zdroje. ČEZ navíc čelí hrozbě, že bude muset zaplatit další stovky milionů korun v podobě pokut. ČEZ se proti rozhodnutí podle Mladé fronty Dnes odvolal.
• Francouzský výrobce luxusního zboží LVMH se dohodl na koupi 80 % německého producenta kufrů Rimowa za 640 milionů eur (17,3 miliardy Kč). Je to první akvizice LVMH v Německu. Rimowa nabízí zavazadla z technologicky pokročilých materiálů a své produkty vyrábí mimo jiné v Pelhřimově.
• Luis Amaral, největší akcionář likérky Stock Spirits, v rozhovoru pro média uvedl, že je připraven navýšit svůj podíl ve firmě, pokud cena jejích akcií bude atraktivní. V současnosti drží Amaral v likérce podíl 9,7 %.
• Index britských nákupních manažerů ve stavebnictví dosáhl v září hodnoty 52,3 bodu. V srpnu byl tentýž údaj 49,2. Analytici očekávali, že zářijová hodnota bude 49 bodů.
• Na obnovitelné zdroje energií nelze v současnosti zcela spoléhat a jaderná energetika přispívá v České republice k zajištění bezpečných dodávek elektřiny. V projevu na Evropském jaderném fóru v Bratislavě to v úterý řekl český premiér Bohuslav Sobotka. Podle jeho slovenského kolegy Roberta Fica by bylo chybou nepokračovat v přípravě česko-slovenského projektu výstavby nové jaderné elektrárny na západě Slovenska, byť v současnosti se podle něj nové jaderné zdroje stavět nevyplatí.
• Index výrobních cen v eurozóně v srpnu meziročně podle očekávání klesl o 2,1 %. Červenec byl revidován na -2,6 % (revidováno z -2,8 %). Meziměsíčně se index snížil o 0,2 %, čekal se pokles o 0,1 % po revidovaném červencovém růstu o 0,3 % (revidováno z +0,1 %).
• Britská libra se v úterý v obavách z možných dopadů vystoupení Británie z Evropské unie propadla vůči dolaru na nové minimum za 31 let. Sestoupila tak pod úroveň, na niž klesla po červnovém referendu, ve kterém se britští voliči vyslovili pro odchod z evropského bloku.
• Zuno Bank v ČR a na Slovensku končí. Mateřská Raiffeisen Bank International Group (RBI) postupně ukončí její činnost. Bankovní aktivity převede na českou Raiffeisenbank, respektive slovenskou Tatra banku. Mělo by se tak stát nejpozději do konce prvního pololetí roku 2017, informovala banka v úterý ČTK. Pro téměř 266 000 klientů Zuno se nyní nic nemění.
• Němečtí konzervativní poslanci v úterý kritizovali místopředsedu německé vlády a šéfa sociálních demokratů Sigmara Gabriela za jeho útok na Deutsche Bank. Člen vlády má největší německou banku podporovat a ne ji shazovat v době, kdy prochází složitým obdobím, řekli zákonodárci z konzervativního bloku kancléřky Angely Merkelové.
• Írán a Kuba jsou podle náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy aktuálně dvě země s velice dobrým exportním potenciálem pro české výrobce. A to i přesto, že stále přetrvává nejistota, jak velké investice a v jakých oborech bude možné uskutečnit. Možnosti v Íránu se otevřely poté, co byly zrušeny mezinárodní sankce uvalené dříve kvůli jadernému programu. S Kubou Česko po téměř 30 letech obnovilo diplomatické styky na úrovni velvyslanců, což by mělo pomoci ekonomické spolupráci, řekl Tlapa na ekonomickém fóru v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) ponechal v nejnovější globální prognóze odhady růstu světové ekonomiky beze změn, výrazně ale zhoršil prognózu pro Spojené státy. Letos čeká fond zvolnění globálního růstu na podprůměrných 3,1 %, zatímco na příští rok předpovídá stejně jako v červencové předpovědi zrychlení růstového tempa na 3,4 %. MMF v úterním výhledu znovu varoval před přetrváním globální hospodářské stagnace, která by mohla zesílit ochranářské nálady ve světě.
• Česká republika získá z tzv. norských fondů pro programové období 2014 až 2021 celkem 184,5 milionu eur, tedy téměř pět miliard korun. S Evropskou unií se na tom v květnu dohodli zástupci Islandu, Lichtenštejnska, Norska, které prostřednictvím fondů přispívají zemím přistupujícím do Evropského hospodářského prostoru na různé projekty. Informace o výši finanční podpory pro Česko v úterý zazněly v Praze na konferenci týkající se norských fondů, sdělil ČTK mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
• Švédský výrobce zařízení pro telekomunikační sítě Ericsson zruší ve Švédsku zhruba 3 000 pracovních míst, což odpovídá téměř pětině jeho tamní pracovní síly. Firma tak v úterý potvrdila dřívější informace médií. Opatření povedou k ukončení většiny zbývajících výrobních aktivit Ericssonu ve Švédsku, které se už teď na globální produkci podniku podílí pouze pěti procenty.
• Středoevropská investiční skupina Penta prodala německého výrobce krmiv pro kočky a psy Gimborn. Novým vlastníkem se stala čínská společnost Hillhouse Capital Management, která je dlouhodobým investorem zejména na asijských trzích. Obě firmy o transakci informovaly v tiskové zprávě. Cenu ani další podmínky obchodu nezveřejnily.
• Japonský pivovar Asahi Group Holdings hodlá nabídnout více než 500 miliard jenů (117 miliard Kč) za aktivity společnosti SABMiller ve východní Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj. Informoval o tom japonský podnikatelský list Nikkei.
• Aktivita španělského sektoru služeb v září zpomalila. Index nákupních manažerů klesl na 54,7 bodu ze srpnových 56 bodů. Solidní růst zaznamenaly nové zakázky a zvýšila se i zaměstnanost. Kompozitní index se snížil na 54,1 bodu z 54,8 bodu. Analytici očekávali pokles na 53,8 bodu.
• Růst aktivity v italském sektoru služeb se v září zpomalil. Index nákupních manažerů klesl na 50,7 bodu ze srpnových 52,3 bodu, trh počítal s poklesem na 52 bodů. Kompozitní index se snížil na 51,1 bodu ze srpnových 51,9 bodu, analytici očekávali pokles na 51,5 bodu. Italská podnikatelská aktivita rostla nejpomalejším tempem za poslední čtyři měsíce.
• Index nákupních manažerů sledující situaci v sektoru služeb ve Francii podle finálních dat v září vzrostl na 53,3 bodu z 52,3 bodu v srpnu, analytici odhadovali růst o 54,1 bodu. Kompozitní index vyšplhal na 52,7 bodu z 51,9 bodu v srpnu, trhy predikovaly 53,3 bodu.
• Tempo růstu aktivity v německém sektoru služeb se v září snížilo, když index nákupních manažerů v sektoru služeb podle finálních údajů klesl na 50,9 bodu z 51,7 bodu v srpnu (odhad: 50,6 bodu). Kompozitní PMI se podle finálních dat společnosti Markit Economics snížil na 52,8 bodu z 53,3 bodu. Analytici odhadovali pokles na 52,7 bodu.
• Růst aktivity v sektoru služeb společenství zemí platících eurem v září zpomalil. Index nákupních manažerů v sektoru služeb se podle finálních údajů společnosti Markit Economics snížil na 52,2 bodu z 52,8 bodu v srpnu. Čekal se pokles na 52,1 bodu. Kompozitní index nákupních manažerů podle očekávání klesl na 52,6 bodu z 52,9 bodu. Index zůstává nad hranicí 50 bodů, která odděluje pásmo expanze od pásma kontrakce, je ale nejníže od ledna 2015.
• Nejcennější značkou světa zůstává Apple. Hodnota této značky letos stoupla o 5 % na více než 178 miliard dolarů (4,3 bilionu Kč), ačkoli firma Apple začala vykazovat pokles odbytu populárních telefonů iPhone. Vyplývá to z žebříčku stovky nejcennějších značek světa, který ve středu zveřejnila výzkumná společnost Interbrand.
• Sektor služeb ve Spojeném království v září expandoval pomaleji než v srpnu. Index nákupních manažerů dosáhl 52,6 bodu ze srpnových 52,9 bodu, očekával se pokles na 52 bodů.
• Nejbohatším Čechem zůstává podle časopisu Forbes vlastník investiční skupiny PPF Petr Kellner s 255 miliardami korun, druhý je nadále majitel společnosti Agrofert a ministr financí Andrej Babiš se 70 miliardami korun. O třetí příčku se dělí vlastník realitní a investiční skupiny CPI Radovan Vítek s ropným magnátem Karlem Komárkem, který vlastní skupinu KKCG. Jejich jmění se odhaduje na 49 miliard korun. Vyplývá to z žebříčku časopisu Forbes.
• Minimální mzda stoupne od 1. ledna na 11 000 korun měsíčně, o navýšení o 1 100 korun ve středu rozhodla na základě dohody se sociálními partnery vláda. Pracující za minimální mzdu tak budou pobírat 66 korun na hodinu. Přijatý návrh zároveň ruší zvláštní sazbu minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem. Bude tak platit jedna sazba minimální mzdy pro všechny zaměstnance.
• Maloobchodní tržby v eurozóně v srpnu meziměsíčně klesly o 0,1 %, očekával se přitom pokles o 0,3 % po červencovém revidovaném růstu o 0,3 % (revidováno z +1,1 %). Meziročně se tržby prodejců zvýšily o 0,6 % po červencovém revidovaném růstu o 1,8 % (revidováno z +2,9 %), očekávalo se přitom zpomalení tempa růstu na 1,5 %.
• Světová banka (SB) ve středu snížila odhad letošního růstu polské ekonomiky na 3,2 % z dříve předpokládaných 3,7 %. Za zhoršením výhledu podle ní stojí pokles investic. V příštích letech nicméně SB počítá se zrychlením růstu.
• Od roku 2013 přinesly devizové intervence ČNB exportérům 580 miliard korun, navíc vývozci nepřišli z důvodu přirozeného posilování koruny o 700 miliard korun. Ze stejného důvodu stát získal 12 miliard korun na dani z příjmu firem. Na středeční tiskové konferenci to uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
• Jihokorejská společnost LG Chem investuje 1,3 miliardy zlotých (přes osm miliard Kč) do výstavby nové továrny na výrobu baterií pro elektromobily v Polsku. Ve středu to oznámilo polské ministerstvo hospodářství.
• Slovenská vláda ve středu schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá s dalším snížením schodku veřejných financí. Více peněz by měla dostat většina ministerstev.
• Britský finanční průmysl by v důsledku takzvaného "tvrdého brexitu" zahrnujícího odchod Británie z jednotného evropského trhu mohl přijít na tržbách až o 38 miliard liber (téměř 1,2 bilionu Kč). Vyplývá to podle agentury Reuters ze studie poradenské společnosti Oliver Wyman.
• Mezinárodní společenství ve středu podle všeho slíbí Afghánistánu do dalších čtyř let o něco menší podporu, než jakou vláda v Kábulu dostávala dosud. Kuloární a diplomatické informace ze středeční rozsáhlé bruselské konference o další podpoře Afghánistánu hovoří o tom, že účastníci se zatím zavázali každoročně přispívat na fungování země o něco více než třemi miliardami dolarů (přes 72 miliard Kč).
• Evropské banky potřebují naléhavé a komplexní kroky, aby vyřešily problémy, které mají kvůli špatným úvěrům a někdy i neefektivním modelům podnikání. Ve své pravidelné zprávě o globální finanční stabilitě to ve středu uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Navzdory potížím v Evropě ale celková rizika globální finanční stability od minulé zprávy z dubna se podle MMF snížila. Zotavení cen komodit pomohlo některým rozvíjejícím se trhů a obavy ze zpomalení hospodářského růstu v Číně zmírnila politika tamní vlády zaměřená na podporu růstu.
• Ruský prezident Vladimir Putin ve středu jmenoval dosavadního šéfa státní jaderné korporace Rosatom prvním zástupcem šéfa své prezidentské kanceláře. V ní má mít Sergej Kirijenko (54) na starosti domácí politiku.
• Objem zakázek německých průmyslových firem se v srpnu zvýšil mnohem výrazněji, než se čekalo. Přispěly k tomu zejména vysoká poptávka ze zemí eurozóny a od domácích zákazníků, uvedlo ve čtvrtek tamní ministerstvo hospodářství. Podle něj zakázky vzrostly o jedno procento, za červenec růst činil 0,3 %.
• Tržby v českém maloobchodě bez aut v srpnu zrychlily meziroční růst na osm procent z červencových 1,6 %. Vývoj tržeb byl ovlivněn mimo jiné tím, že letošní srpen měl o dva pracovní dny více než ten loňský. Oznámil to ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Po očištění o sezónní vlivy vzrostly srpnové tržby meziročně o 5,6 %, ve srovnání s letošním červencem reálně stagnovaly.
• Britský ministr financí Philip Hammond se chystá na nadcházející návštěvě na Wall Street ubezpečit americké investory, že Británie zůstane světovým finančním centrem navzdory červnovému rozhodnutí voličů opustit Evropskou unii. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.
• Norská vláda chce v příštím roce, který je rokem volebním, použít více peněz ze státního penzijního fondu. Oslo chce vynaložit 225,6 miliardy norských korun (téměř 678 miliard Kč), což bude nový rekord a zároveň asi tři procenta objemu fondu. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který má k dispozici agentura Reuters.
• Menšinoví akcionáři petrochemického holdingu Unipetrol napojení na finanční skupinu J&T ve středu podali na českou chemickou jedničku žalobu. Vedení Unipetrolu podléhající majoritnímu vlastníkovi, polské firmě PKN Orlen, podle nich firmu poškozuje. Žalobu podaly kyperské společnosti Paulinino a Entris kvůli nedávné akvizici Spolany. Zprávu přinesla čtvrteční Mladá fronta Dnes.
• Britská konzervativní vláda ministerské předsedkyně Theresy Mayové dala zelenou tzv. frakování, když ve čtvrtek zrušila rozhodnutí Rady hrabství Lancashire, jež zakazovalo firmě Cuadrilla těžit ropu z tamních břidlicových zásob pomocí hydraulického štěpení. Pro britský ropný průmysl je to průlomové rozhodnutí.
• Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet očekává za uplynulý finanční rok pokles zisku asi o čtvrtinu. Bude to první pokles od roku 2009 a firma jej dává do souvislosti s obavami z terorismu a prudkým poklesem kurzu libry. Finanční rok skončil v září.
• Největší německá banka Deutsche Bank uzavřela se závodní radou dohodu, díky které bude moci zrušit další tisícovku pracovních míst v Německu. Již v červnu se přitom dohodla na snížení německé pracovní síly o 3 000 osob. Tyto kroky jsou součástí plánu na zrušení 9 000 pracovních míst po celém světě, který firma představila v loňském roce.
• Kontrolní podíl v ruské státní ropné společnosti Bašněfť získá její mnohem větší ruský konkurent Rosněfť. Za podíl zaplatí až 330 miliard rublů (128 miliard Kč). Prodej Bašněfti je jedním z klíčových bodů letošního privatizačního programu ruské vlády.
• Globální dluh v loňském roce dosáhl rekordních 152 bilionů dolarů, což bylo 225 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP). Zvýšil se tak z 200 procent v roce 2002 a dál se zvyšuje, uvedl ve čtvrtek Mezinárodní měnový fond. Celkový údaj zahrnuje jak soukromý, tak veřejný dluh.
• Fondy rizikového kapitálu investovaly za tři čtvrtletí letošního roku do začínajících firem asi 56 miliard dolarů. Za celý rok by tak objem těchto investic mohl být třetí nejvyšší v historii. Vyplývá to z údajů společnosti PitchBook Data a svazu rizikového kapitálu National Venture Capital Association.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Největší britská maloobchodní společnost Tesco v prvním finančním pololetí zvýšila provozní zisk bez zahrnutí jednorázových položek o 60 % na 596 milionů liber (přes 18 miliard Kč). Ve středu to oznámila firma, která působí rovněž v České republice. Cena akcií společnosti po zveřejnění hospodářských výsledků stoupla o 9 % na 13měsíční maximum.

Zdroj: CNBC, ČTK