Co musíte ráno vědět (11. října)

Co přineslo čtvrteční obchodování s akciemi v Evropě a v Americe, jak se chtějí ministři financí zemí eurozóny bránit proti budoucím ekonomickým šokům a co slíbil polský ministr financí v souvislosti s udělením Nobelovy ceny za literaturu Olze Tokarczukové? To vše musíte ráno vědět.
1. Americké akcie ve čtvrtek posílily díky nadějím na obchodní dohodu s Čínou
Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek zpevnily díky nadějím, že aktuálně probíhající obchodní rozhovory mezi Spojenými státy a Čínou by mohly přinést alespoň dílčí dohodu. Technologický sektor navíc těžil z růstu akcií společnosti Apple. Index Dow stoupl o 0,57 % na 26 496,67 bodu, benchmark S&P 500 vzrostl o 0,64 % na 2 938,14 bodu a index Nasdaq Composite si polepšil o 0,6 % na 7 950,78 bodu. Index volatility VIX klesl o 5,74 % na 17,57 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se zvýšil o osm bazických bodů na 1,67 %. V pozitivním pásmu uzavřely všechny hlavní sektory s výjimkou utilit, které však odepsaly pouze 0,06 %. Nejvyšší zisk zaznamenala odvětví energetiky (+1,44 %) a financí (+1,22 %). Technologický sektor zpevnil zhruba o 0,7 %.
2. Evropské akcie ve čtvrtek stoupaly díky náznakům pozitivního vývoje ve sporu USA-Čína i brexitu
Ceny akcií na velkých burzách západní Evropy mířily během čtvrtečního obchodování převážně vzhůru. Investorům dodávaly na optimismu zprávy o plánovaném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vicepremiérem a optimistický tón šéfů vlád Velké Británie Borise Johnsona a Irska Lea Varadkara stran brexitu. Celoevropský akciový index STOXX Europe 600 uzavřel se ziskem 0,8 %, když jeho vzestup vedly automobilky a základní suroviny, tedy sektory citlivé na vývoj v oblasti světového obchodu. V zelených číslech skončily i hlavní západoevropské trhy. Index londýnské burzy FTSE 100 si připsal 0,28 %, německý DAX stoupl o 0,58 % a francouzský CAC 40 si polepšil o 1,27 %.
3. Pražskou burzu ve čtvrtek udržely na zelené nule MONETA a Erste
Index pražské burzy PX si během čtvrtečního obchodování připsal 0,07 % a uzavřel seanci na hodnotě 997,28 bodu. Zásluhu na tom měly především zisky akcií Monety Money Bank a Erste Group Bank, jež převážily nad ztrátami Komerční banky, nejobchodovanějšího titulu dne.
4. Očekávané události
V pátek ráno vydá Německo zprávu o inflaci. Odpoledne v USA na trh dorazí zpráva o dovozních a vývozních cenách nebo bilance federálního rozpočtu a předběžný říjnový index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity. Výsledky hospodaření na trh v zámoří pošle firma Fastenal. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
5. Ministři EU se shodli na parametrech takzvaného rozpočtu eurozóny
Země eurozóny budou mít od roku 2021 k dispozici rozpočet, který bude z větší části určen k financování projektů podporujících růst. Oznámil to ve čtvrtek šéf euroskupiny Mario Centeno, podle něhož se na základních parametrech rozpočtového nástroje eurozóny dohodli ministři financí EU na nočním jednání. Státy s vlastní měnou budou mít podle něho ve víceletém rozpočtu na období 2021 až 2027 vyhrazenu odpovídající částku pro vlastní projekty.
6. USA: Meziroční míra inflace v září stagnovala na 1,7 %
Index spotřebitelských cen v USA v září meziročně stagnoval na 1,7 %. Analytici očekávali růst o 1,8 %. V meziměsíčním srovnání se spotřebitelské ceny v září nezměnily po růstu o 0,1 % v předchozím měsíci, trh očekával stejný nárůst i v září. Jádrová inflace, tedy inflace očištěná o volatilní ceny energií a potravin, si v meziročním srovnání podle očekávání udržela srpnové tempo 2,4 %. Ve čtvrtek o tom informovalo americké ministerstvo práce.
7. Meziroční inflace v Česku v září zpomalila na 2,7 %, dál podle analytiků klesat nebude
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 2,7 % ze srpnových 2,9 %. Proti loňsku se zvýšily především ceny za bydlení, levnější byly naopak oděvy. Informoval o tom ve čtvrtek Český statistický úřad. Proti letošnímu srpnu byly spotřebitelské ceny nižší o 0,6 %, což je největší meziměsíční pokles od září 2006.
8. Apple stáhl aplikaci, která sledovala pohyb policistů v Hongkongu
Americká technologická společnost Apple stáhla ze svého virtuálního obchodu aplikaci, pomocí které demonstranti v Hongkongu monitorovali pohyb policistů. Aplikace HKmap.live se podle Applu používá způsobem, který ohrožuje policii i obyvatele.
9. Čínských miliardářů od loňska ubylo, ale jejich majetek vzrostl
Majetek nejbohatších čínských podnikatelů se za poslední rok zvýšil, a to navzdory obchodní válce Pekingu a Washingtonu i zpomalení hospodářského růstu Číny. Průměrná hodnota majetku Číňanů, kteří překonali nastavenou hranici žebříčku dvě miliardy jüanů (asi 6,6 miliardy Kč), za rok narostla o čtyři procenta a činí 1,4 miliardy dolarů. Vyplývá to z průzkumu, který na základě údajů z 15. srpna sestavila společnost Hurun. Laťku dvou miliard jüanů letos přesáhlo 1 819 Číňanů, o 74 méně než loni.
10. Bulharský regulátor důkladně prověří plánované převzetí aktiv ČEZ
Bulharský antimonopolní úřad uskuteční hloubkovou prověrku dohody bulharské společnosti Eurohold o koupi bulharských aktiv české energetické firmy ČEZ za 335 milionů eur. S odvoláním na oznámení úřadu to ve čtvrtek napsala agentura Reuters.
Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.
BONUS
Polský ministr financí slíbil, že země nezdaní Nobelovu cenu
Nobelova cena za literaturu neobnáší jen slávu a prestiž, ale i velkou peněžní odměnu devíti milionů švédských korun, které získá polská spisovatelka Olga Tokarczuková, upozornila televize TVN 24. Polský ministr financí odpoledne přislíbil, že finanční ocenění spisovatelce nezdaní.
"Přijal jsem rozhodnutí neinkasovat daň z příjmů souvisejících s Nobelovou cenou. V nejbližší době vydám v této věci příslušné nařízení," oznámil šéf resortu Jerzy Kwieciński na Twitteru.
O ocenění krajanky se dozvěděl během jednání s kolegy z Evropské unie v Lucembursku. Před novináři přiznal, že dosud žádnou knížku Tokarczukové nečetl, ale slíbil, že to co nejdříve napraví.
TVN 24 připomněla, že ještě roku 2011 odměna čítala 10 milionů švédských korun. Ale pod vlivem finanční krize na fondy, z nichž se vyplácí, se zmenšila na osm milionů, předloni pak byla opět zvýšena na devět milionů. Částka se během let měnila několikrát. V roce 1901, kdy se Nobelovy ceny udělovaly poprvé, činila 150 000 švédských korun, což ale podle televize odpovídalo dnešním 8,5 milionu. Kromě peněžní odměny získá spisovatelka také zvláštní medaili a ručně zdobený diplom.