3. 7. 2019 00:00 | redakce

Co musíte ráno vědět (3. července)

Jak se v úterý obchodovalo v Evropě a ve Spojených státech, jak by měl vypadat investorský model stavby nových jaderných zdrojů v Česku a jaké výročí v tomto týdnu slaví Amazon? To vše musíte ráno vědět.

1. Americké akcie v úterý mírně posílily, S&P 500 opět skončil na novém zavíracím maximu

Akcie ve Spojených státech se v úterý téměř celou seanci pohybovaly kolem svého pondělního závěru. Výkon trhu byl nevýrazný, protože optimismus vyvolaný příměřím v obchodní válce mezi USA a Čínou, který pomohl v pondělí k výraznému růstu akciových trhů, se vytratil poté, co USA pohrozily zavedením cel na zboží z Evropské unie. S&P 500 ale znovu posunul své zavírací maximum. Index Dow stoupl o 0,26 % na 26 786,68 bodu, širší S&P 500 se zvýšil o 0,29 % na nové zavírací maximum 2 973,01 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite přidal 0,22 % na 8 109,09 bodu. Index volatility VIX spadl o 8,04 % na 12,93 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA se snížil zhruba o pět bazických bodů na 1,97 %.

2. Evropské akcie v úterý zdražily díky optimismu ohledně čínsko-amerických obchodních vztahů

Evropské akciové trhy uzavřely úterní obchodování v pozitivním pásmu, když těžily z pondělních slov amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uvedl, že již probíhá další kolo obchodních jednání mezi Spojenými státy a Čínou. Prezidenti obou zemí se na obnovení vyjednávání dohodli na summitu zemí G20. Regionální index STOXX Europe 600 si připsal 0,37 % na 389,29 bodu, britský FTSE 100 stoupl o 0,82 % na 7 559,19 bodu, francouzský CAC 40 posílil o 0,16 % na 5 576,82 bodu a německý DAX vzrostl o 0,04 % na 12 526,72 bodu. Dařilo se zejména utilitám, které zpevnily zhruba o 2 %, o 0,6 % naopak klesl sektor ropy a zemního plynu, který byl pod tlakem poklesu cen ropy.

3. Pražská burza v úterý nepatrně zpevnila, v minusu však uzavřela většina finančních titulů

Pražská burza zakončila úterní seanci v plusu, index PX si ale připsal pouze 0,08 % na 1 040,72 bodu. Nahoru burzu táhly zejména akcie antivirové firmy Avast, které zdražily o 1,71 % na 89 Kč. Zobchodovaný objem činil 223 milionů korun, a byl tak výrazně podprůměrný. Nedařilo se naopak finančním titulům s výjimkou pojišťovny VIG, která zpevnila o 0,34 % na 584 Kč. Erste Group Bank ztratila 1,01 % na 825,60 Kč, Komerční banka klesla o 0,17 % na 888,50 Kč a MONETA Money Bank oslabila o 0,06 % na 77,10 Kč.

Investorský magazín: Akciové tipy ze střední Evropy

Region střední a východní Evropy roste ekonomicky rychleji než eurozóna a nabízí řadu zajímavých investičních příběhů. Na některé z nich upozorňuje i poslední Investorský magazín v prvním pololetí. Prostor dostanou také evropská geopolitika nebo vlastnosti správného manažera, závěr pak jako vždy patří ekonomickému kalendáři, tentokrát hned na dva příští obchodní týdny.

4. Očekávané události

Středa bude patřit finálním červnovým indexům nákupních manažerů ve službách. Odpoledne navíc Spojené státy zveřejní statistiku obchodní bilance, zprávu o továrních objednávkách, zprávu ADP o tvorbě pracovních míst v soukromém sektoru a pravidelnou týdenní zprávu o počtu nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Obchodování na trzích v USA je zkrácené. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Investory nových jaderných zdrojů v ČR mají být dceřiné firmy ČEZ

Investory nových jaderných zdrojů v Česku mají být dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ - EDU II pro Jadernou elektrárnu Dukovany a ETE II pro Jadernou elektrárnu Temelín. Navrhovaný investorský model stavby bude v pondělí schvalovat vláda. Materiál počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ, a to jak externím financováním, tak vlastními zdroji. Jako podpora státu budou podle něj uzavřeny smlouvy mezi státem a ČEZ, které umožní zajistit získání úvěru pro stavbu zdroje za výhodných podmínek obdobných tomu, jako by si půjčoval stát.

6. Austrálie snížila základní úrok na nové rekordní minimum

Australská centrální banka v úterý snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na nové rekordní minimum 1,00 %, aby tak podpořila hospodářský růst a tvorbu pracovních příležitostí. Ke snížení úroků banka přikročila již druhý měsíc za sebou.

7. Čína uspíší konec limitů pro zahraniční investory ve finančnictví

Peking ukončí limity pro zahraniční investory v čínském finančním sektoru už v příštím roce, což je o rok dříve, než se plánovalo. Oznámil to v úterý čínský premiér Li Kche-čchiang. Čína bude podle něj také pokračovat v otevírání svého zpracovatelského sektoru včetně automobilového průmyslu.

8. AB InBev chce prodejem akcií získat až deset miliard dolarů

Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev hodlá v rámci uvedení své asijsko-tichomořské divize Budweiser Brewing Company APAC na hongkongskou burzu získat až 9,8 miliardy dolarů. To by letos ve světě představovalo největší primární veřejnou nabídku akcií.

9. Německé podniky působící v cizině jsou skeptické ohledně vyhlídek

Německé podniky působící v zahraničí jsou ohledně svých vyhlídek na příštích 12 měsíců nejpesimističtější od roku 2015. Za jejich pesimismem stojí zejména důsledky obchodních sporů a protekcionismu. Vyplývá to z výsledků průzkumu Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK). Ta nyní předpokládá, že německý export se letos zvýší pouze o procento. V předchozí (podzimní) prognóze letošní růst vývozu komora odhadovala na 2,5 %.

10. Německo uložilo Facebooku pokutu v přepočtu 51 milionů korun

Německo uložilo společnosti Facebook pokutu dva miliony eur za to, že zkreslovala informace o nelegálním obsahu na své sociální síti. Podle agentury DPA to v úterý oznámil Spolkový justiční úřad (BfJ). Rozhodnutí o pokutě není pravomocné, provozovatel sociální sítě se může odvolat.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Amazon: z garáže největším internetovým obchodem

Spolu s firmami Google, Apple, Facebook a Microsoft patří k tzv. velké pětce technologických společností světa. Americký koncern Amazon je největším internetovým obchodem na světě, působí rovněž v ČR, kde má přes 4 500 stálých zaměstnanců. Po celém světě firma zaměstnává přes 640 000 lidí. Jeho zakladatelem a generálním ředitelem je Jeff Bezos, který je díky úspěchu svého podniku nejbohatším člověkem světa. Letos v červnu Amazon přeskočil po 12 letech Apple a Google a s ohodnocením 315,5 miliardy dolarů se stal nejhodnotnější značkou světa. Předchůdce Amazonu, který staví zejména na elektronickém obchodu, technologii cloudu, streamingu či umělé inteligenci, byl založen před 25 lety.

Amazonu loni stouply tržby o 31 % na 232,9 miliardy dolarů a zisk se mu zvýšil na 10,1 miliardy dolarů ze tří miliard dolarů o rok dříve. Tržní hodnota Amazonu dosáhla loni jednoho bilionu dolarů a společnost je podle tržní kapitalizace největší firmou světa.

Za úspěchem firmy stojí stoupající zisky internetového prodeje či přesun počítačových operací podniků k technologii cloud, která poskytuje firmám software a data ze vzdálených serverů a databází (v této oblasti má přední postavení na trhu právě dceřiná společnost Amazon Web Services).

Vytrvalá je i expanze Amazonu do dalších technologických oblastí, obchodů s potravinami či léky nebo v distribuci videoobsahu, kde nabídkou filmů a seriálů konkuruje Netflixu i televizním společnostem.

Amazon vyrábí například i chytré reproduktory Echo, které využívají hlasovou asistenční službu Alexa, v roce 2017 zahájil službu doručování balíčků Amazon Key a spustil hudební streamovací službu Music Unlimited, která za poplatek umožňuje neomezené přehrávání 40 milionů skladeb. Úspěšná je i placená videotéka filmů online Amazon Prime.

Loni otevřel pro veřejnost svůj obchod budoucnosti Amazon Go. Obchod nemá žádné pokladny, je vybaven kamerami a senzory, které sledují, co si kupující vezme z polic a co vrátí zpět. Útrata je pak stržena z účtu zákazníka po odchodu z obchodu. Firma vyrábí také čtečky či drony, vstoupila i na trh logistických služeb.

Když si Jeff Bezos 5. července 1994 registroval společnost Cadabra, měl v plánu z ní vybudovat významné internetové knihkupectví. Ještě než firma v létě následujícího roku spustila svůj web, prošla si změnou názvu na Amazon.com. Pojmenování podle jihoamerického veletoku údajně vyjadřovalo Bezosovu ambici stát se největším internetovým knihkupcem.

Amazon, který zpočátku sídlil v garáži Bezosova domu, spustil prodej knih přes internet v červenci 1995. Za první měsíc získal objednávky od zákazníků ze všech 50 států USA a navíc i z 45 dalších zemí, což nebyl na začínající firmu špatný výsledek. Zásilky vozil Bezos na poštu osobně, přičemž podle svých slov doufal, že si jednoho dne bude moci dovolit vysokozdvižný vozík. Jeho přání bylo více než splněno.

Jak od poloviny 90. let prudce rostl počet lidí připojených na internet, začal vzkvétat i Amazon. Pro ilustraci: v roce 1996 vykázala firma tržby ve výši 15,7 milionu dolarů, aby hned příští rok tento ukazatel vyskočil na skoro 148 milionů dolarů. Kromě rostoucího počtu uživatelů internetu přispělo ke zvýšení obratu firmy i rozšíření sortimentu, takže dnes lze na Amazonu sehnat elektroniku, díly na auta, bižuterii, víno a mnoho dalšího.

Po splasknutí internetové bubliny v roce 2001 se Amazon v následujících letech rozkročil směrem k technologické společnosti. V roce 2006 vstoupil na pole takzvaného cloud computingu, o rok později představil první generaci své čtečky elektronických knih Kindle, jež strhla prakticky celosvětovou lavinu zájmu o knihy v digitalizované podobě.

Mezi lety 2004 a 2011 dosáhl Amazon celkového čistého zisku téměř pět miliard dolarů a během období 2013-2017 zvýšil celkové tržby ze 74,5 miliardy dolarů na 178 miliard dolarů.

Kromě ústředí v americkém Seattlu má firma pobočky ve více než 130 lokalitách po celém světě.