Evropské akcie zakončily páteční obchodování smíšeně, v týdenním horizontu ale indexy stouply

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek stoupl o 0,16 % na 372,71 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,63 % na 6 290,30 bodu a německý DAX zpevnil o 0,35 % na 12 919,61 bodu, zatímco francouzský CAC 40 se snížil o 0,31 % na 5 069,42 bodu.

Z makrodat věnovali investoři v závěru týdne pozornost zprávě o inflaci v eurozóně a celé EU. Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v červnu zrychlil na 0,8 % z květnových 0,6 %. Nejvyšší inflaci v rámci EU v červnu vykázalo Polsko, za kterým následovalo Česko. Eurostat rovněž potvrdil svůj dřívější rychlý odhad pro eurozónu, podle něhož se inflace v zemích používajících euro v červnu zvýšila na 0,3 z % 0,1 %.

Za celý uplynulý týden index STOXX Europe 600 přidal 1,6 %, FTSE 100 se zvýšil o 3,2 %, DAX přidal 2,26 % a CAC 40 vzrostl o 1,99 %.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili v pátek dopoledne v Bruselu debatu, která má přinést shodu na parametrech krizového fondu a příštího sedmiletého rozpočtu. Názory unijních lídrů na celkový objem peněz či způsob jejich rozdělování se zatím výrazně liší a unijní činitelé očekávají dlouhé jednání. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je však dohoda během nadcházejících dnů možná.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili v pátek dopoledne v Bruselu debatu, která má přinést shodu na parametrech krizového fondu a příštího sedmiletého rozpočtu. Názory unijních lídrů na celkový objem peněz či způsob jejich rozdělování se zatím výrazně liší a unijní činitelé očekávají dlouhé jednání. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je však dohoda během nadcházejících dnů možná.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v červnu zrychlil na 0,8 procenta z květnových 0,6 procenta. Oznámil to v pátek statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci v rámci EU v červnu vykázalo Polsko, za kterým následovala Česká republika. Eurostat v pátek rovněž potvrdil svůj dřívější rychlý odhad pro eurozónu, podle kterého se meziroční inflace v zemích používajících euro v červnu zvýšila na 0,3 z květnových 0,1 procenta.
• Zadržený bývalý šéf jedné z dceřiných firem německé společnosti Wirecard přiznal prokuratuře, že se podílel na miliardových účetních machinacích. S odvoláním na právního zástupce někdejšího manažera o tom informovala agentura Reuters. Podle ní jde o první známé doznání k porušení zákona v rámci vyšetřování obřího finančního skandálu.
• Automobilce Škoda Auto v letošním prvním pololetí klesl meziročně odbyt o 31,3 procenta na 426 700 vozů. Oznámil to v pátek mateřský koncern Volkswagen. Automobilový trh letos výrazně zasáhla koronavirová krize. V červnu se už ale odbyt Škody Auto meziročně snížil pouze o 16 procent na 94 600 vozů po květnovém propadu o více než 45 procent.
• Britská letecká společnost British Airways se rozhodla ukončit provoz všech svých velkokapacitních letadel Boeing 747, přezdívaných Jumbo Jet. Reaguje tak na prudký útlum letecké přepravy v důsledku koronavirové krize. Firma je s 31 stroji největším provozovatelem těchto letadel na světě. Informoval o tom v pátek server BBC.
• Evropská unie (EU) jedná o nákupech potenciálních vakcín COVID-19 s farmaceutickými společnostmi Moderna, Sanofi a Johnson & Johnson. Dalšími oslovenými jsou biotechnologické firmy BioNtech a CureVac. Informaci přinesla agentura Reuters.

Výsledková sezóna

• Největší evropský výrobce domácích spotřebičů Electrolux se ve druhém čtvrtletí kvůli koronavirové krizi propadl do provozní ztráty 62 milionů švédských korun (160 milionů Kč), v loňském roce utržil zisk 1,2 miliardy švédských korun. V nejbližší době ale počítá se silnou poptávkou, informovala v pátek agentura Reuters. Spotřebitelé nyní podle firmy uskutečňují nákupy, které na jaře odložili v důsledku opatření proti šíření koronaviru. K oživení poptávky navíc přispívají rozsáhlá vládní opatření na podporu hospodářského růstu.
• Švédský výrobce nákladních aut Volvo vykázal lepší než očekávaný zisk ve druhém čtvrtletí. Upravený provozní zisk meziročně klesl z 15,1 na 3,27 miliardy švédských korun (360 milionů USD), což je podle analytiků více než se očekávalo.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Irský prodejce levného oblečení Primark odmítl pomoc 30 milionů liber od britské vlády za to, že znovu přijme zaměstnance dočasně propuštěné kvůli dopadům koronaviru. Primark, který působí ve více zemích a chystá se i do Prahy, v březnu kvůli šíření koronaviru v Evropě zavřel obchody, což pro firmu znamenalo výpadek na čistých tržbách asi 650 milionů liber měsíčně, uvedla agentura Reuters.
• Spotřebitelské výdaje ve Francii se už téměř vrátily k normálu a peníze, které domácnosti ušetřily v období restriktivních opatření zavedených kvůli koronaviru, by mohly podpořit spotřebu ve zbytku roku. Uvedl to v pondělí francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
• Evropská komise v pondělí schválila státní pomoc v objemu 3,4 miliardy eur pro nizozemskou leteckou společnost KLM. Ta je součástí francouzsko-nizozemské letecké skupiny Air France-KLM, která se stejně jako další letečtí přepravci potýká s negativními dopady koronavirové krize.
• Polsko si po velmi vyhrocené volební kampani zvolilo nového prezidenta. Nové je ale jen funkční období, prezident zůstává stejný. Mandát těsně obhájil Andrzej Duda, kterého podpořilo 51,21 % voličů.
• Státy Evropské unie mají daleko ke spokojenosti s vyjednávacím návrhem pro klíčový páteční summit, který má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií covidu-19. Čtyři dny před schůzkou prezidentů a premiérů zní zvláště z některých západoevropských států požadavky na snížení objemu fondu ze současných 750 miliard eur.
• Britský premiér Boris Johnson se chystá čínské firmě Huawei Technologies zakázat účast na výstavbě sítí páté generace (5G) v Británii. Bez uvedení zdroje o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Rozhodnutí by mohlo padnout v úterý a pokud vláda firmu skutečně vyloučí, zcela jistě tím ještě více rozhněvá Peking. Potěší naopak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na Johnsona v této věci hodně tlačil.
• Hrubý domácí produkt Británie se v květnu meziměsíčně zvýšil o 1,8 procenta po dubnovém propadu o rekordních 20,3 procenta. Oznámil to v úterý britský statistický úřad. Ekonomická aktivita se začala zotavovat díky postupnému uvolňování opatření proti šíření koronaviru. Květnový růst HDP nicméně zaostal za očekáváním analytiků, kteří jej v anketě agentury Reuters odhadovali v průměru na 5,5 procenta.
• Zboží a služby na Slovensku v červnu zdražily v meziročním srovnání nejméně od podzimu 2017. Tempo inflace zvolnilo čtvrtý měsíc po sobě, a to na 1,8 procenta ze dvou procent v květnu, informoval v úterý slovenský statistický úřad.
• Německá automobilka Volkswagen a její čínská partnerská firma SAIC Motor hodlají investovat 4,13 miliardy jüanů, aby uzpůsobily své továrny v Šanghaji k výrobě vozů Audi. S odvoláním na vládní dokumenty o tom v úterý informovala agentura Reuters.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku po třech měsících růstu v červenci mírně klesla. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky v úterý zveřejnil institut ZEW. Finanční experti nicméně podle institutu nadále počítají s hospodářským oživením ve druhé polovině roku.
• Průmyslová výroba v Evropské unii se v květnu meziměsíčně zvýšila o 11,4 procenta po dubnovém propadu o 18,2 procenta. Oznámil to v úterý statistický úřad Eurostat. V meziročním srovnání produkce klesla o 20,5 procenta, její propad ale zpomalil z dubnových 27,8 procenta. Průmyslovou aktivitu tvrdě zasáhla opatření proti šíření koronaviru, která ale v květnu členské země začaly uvolňovat.
• Největší polská petrochemická společnost PKN Orlen získala svolení Evropské komise k převzetí menšího domácího konkurenta Lotos. Komise ale v úterý uvedla, že PKN musí prodat část majetku. Obě firmy působí také v České republice, PKN Orlen je majitelem Unipetrolu.
• Vláda premiéra Borise Johnsona zakázala mobilním operátorům v Británii, aby po letošním 31. prosinci využívali při výstavbě telekomunikačních sítí páté generace (5G) technologie čínské firmy Huawei. V parlamentu to v úterý oznámil ministr Oliver Dowden, do jehož kompetence spadá také digitalizace. Pokud operátoři některé komponenty už využili, musejí je do roku 2027 odstranit.
• Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Británii v červnu nečekaně stouplo na 0,6 % z květnových 0,5 %, především kvůli dražším oděvům. Oznámil to ve středu britský statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali zpomalení růstu cen na 0,4 %.
• Bývalý ředitel společnosti Wirecard Jan Marsalek se měl chlubit, že má k dispozici dokumenty o složení a použití ruského jedu známého jako novičok na území Velké Británie. Podle deníku The Financial Times měl Maršálek dokumenty nabízet londýnským byznysmenům a chlubil se vazbami na zpravodajské služby, aby mezi ně pronikl.
• Americká společnost Apple nemusí Irsku na daních doplatit 13 miliard eur, jak požadovala Evropská komise. V ostře sledovaném sporu s evropskou exekutivou o tom ve středu rozhodl Soudní dvůr Evropské unie. Komise, a zejména její členka Margrethe Vestagerová, tak neuspěla s uložením rekordní sankce, kterou pokládala za daňový nedoplatek.
• Slovenská vláda prodloužila poskytování příspěvků na udržení zaměstnanosti, které zavedla ve snaze zmírnit dopady pandemie nemoci covid-19 a které mělo skončit na konci července. Dosavadní čerpání pobídek zaostalo za očekáváním, zaměstnavatelé označili projekt za nedostatečný a žádali zvýšení dotací. Nezaměstnanost v zemi po propuknutí pandemie vystoupila na tříleté maximum.
• Britský list The Guardian plánuje zrušit až 180 pracovních míst. Firma ve středu uvedla, že tak reaguje na negativní dopady, která má na mediální sektor koronavirová krize. Opatření se dotkne redakčních pracovníků i zaměstnanců obchodních oddělení, včetně marketingu a reklamy. Podnik neuvedl, kolik lidí celkem zaměstnává.
• Dohodnout se na parametrech dosud největšího záchranného fondu Evropské unie budou od pátku prezidenti a premiéři členských zemí. Na prvním bruselském summitu po téměř pěti měsících se pokusí dojít ke kompromisu, který by ekonomikám stiženým koronavirovým útlumem umožnil získat až 750 miliard eur. Ačkoli se názory unijních lídrů krátce před vrcholnou schůzkou v řadě bodů liší, v jedné věci se shodnou - není čas. O balíku určeném k obnově ekonomik se bude vyjednávat společně s příštím sedmiletým rozpočtem evropského bloku v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur.
• Evropská centrální banka na červencovém zasedání ponechala základní sazbu na 0 % a depozitní sazbu na -0,5 %. Potvrdila i parametry programů skupování aktiv. Ponechání měnové politiky beze změny se všeobecně očekávalo.
• Druhý největší módní řetězec na světě Hennes & Mauritz (H&M) propustí až 20 % zaměstnanců. Společnost o tom informovala v pondělí v sídle centrály značky v Londýně s tím, že lze očekávat velké změny. H&M byla stejně jako ostatní retailové řetězce zasažena opatřeními pro šíření koronaviru a musela uzavřít své obchody. Počet zaměstnanců, kterým hrozí propuštění nebyl zatím upřesněn, spíše něž o počtu lidí mluví firma o nové organizační struktuře, která by měla umět flexibilněji reagovat na měnící se požadavky zákazníků.
• Australská společnost European Metals Holdings (EMH), jejíž dceřiná firma Geomet zkoumá možnosti těžby lithia pod Cínovcem, podle svého prohlášení zvažuje vstup na pražskou burzu.
  
• Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Kyryla Ševčenka novým šéfem centrální banky. Sedmačtyřicetiletý bankéř dosud vedl státní finanční ústav Ukrgazbank, informují tiskové agentury. Předchozí guvernér se funkce vzdal se zdůvodněním, že čelí politickým tlakům. Proces jmenování nového šéfa centrální banky proto bedlivě sledoval jak Mezinárodní měnový fond (MMF), tak i podnikatelské kruhy.
• Míra nezaměstnanosti v Británii v tříměsíčním období do konce května zůstala na 3,9 procenta, oznámil ve čtvrtek britský statistický úřad (ONS). To je překvapivé, protože analytici čekali nárůst nezaměstnanosti. Statistika ale také ukázala, že výrazně ubylo nabídek práce.
• Několik polských odborových organizací varuje, že situace ve státní uhelné společnosti Polska Grupa Górnicza (PGG) je katastrofální. Chtějí o ní urychleně jednat s premiérem Mateuszem Morawieckým a varují, že pokud se rozhovory s ním neuskuteční do konce tohoto měsíce, budou stávkovat.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Ruská plynárenská společnost Gazprom se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 116 miliard rublů po zisku 536 miliard rublů před rokem. Firma v úterý také uvedla, že se v důsledku koronavirové krize potýká s poklesem poptávky a cen na trzích s plynem.
• Švýcarský výrobce hodinek Swatch Group se v prvním pololetí letošního roku poprvé propadl do ztráty kvůli pandemii nemoci covid-19. Firma kvůli ztrátě zrušila rekordních 2400 pracovních míst a uzavřela některé obchody, uvedla agentura Bloomberg.
• Britský internetový prodejce módy Asos, podobně jako mnoho dalších internetových firem, zvýšil díky koronaviru tržby. Ve čtyřměsíčním období do konce června meziročně vzrostly o deset procent na 1,01 miliardy liber, informovala ve středu agentura Reuters. Firma, která dodává i do České republiky, těžila z toho, že konkurence z kamenných obchodů musela mít kvůli šíření nového koronaviru zavřeno.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNBC, MarketWatch