Co musíte ráno vědět (10. dubna)

1. Americké akciové indexy ve středu přepisovaly historii, po oznámení pozastavení cel trh zaplavila zelená. S&P 500 má za sebou třetí největší růst v historii, Nasdaq zpevnil nejvýrazněji od roku 2001

Americké akcie po kolísavém úvodu obchodování v mírném zisku zaznamenaly výrazný růst poté, co prezident Donald Trump rozhodl o dočasném zrušení většiny nově zavedených cel. To vyvolalo vlnu optimismu u investorů, kteří mají jinak obavy z negativních dopadů obchodních válek na světovou ekonomiku. Ty v uplynulých dnech způsobily prudké propady na burzách po celém světě. Index Dow, který zahrnuje akcie třiceti velkých amerických společností, posílil o 7,87 % a uzavřel obchodní den na 40 608,45 bodu. Širší index S&P 500 se zvýšil o 9,52 % na 5 456,90 bodu a technologickými společnostmi nabitý index Nasdaq Composite vyskočil o 12,16 % na 17 124,97 bodu. Index volatility VIX spadl o 35,75 % na 33,62 bodu a výnos 10letých vládních dluhopisů USA po úspěšné aukci bondů a samozřejmě v reakci na pozastavení cel sice celkově stoupl o zhruba sedm bazických bodů na 4,335 %, ale výrazně klesl z denních maxim nad 4,50 %. Ceny ropy vzrostly o zhruba pět procent, zlato i stříbro zdražily o zhruba čtyři procenta a bitcoin přidal přes osm procent na asi 83 070 USD. Pro index S&P 500 byl středeční výsledek třetí nejlepší v jeho historii a pro Nasdaq Composite o druhý nejlepší. Větší denní nárůst zaznamenal pouze jednou v roce 2001.

2. Evropské akcie se ve středu vrátily k poklesům, hlavní indexy odevzdaly kolem 3 %

Západoevropské akcie se po úterním nadechnutí ve středu vrátily k oslabování. Nervozita na trhu stoupla poté, co Čína v reakci na další 50% dodatečné clo na její dovoz do USA ve stejném rozsahu zvýšila poplatek pro americký import - celkem na 84 %. Na clech proti USA se shodla i Evropská unie, dovozní poplatek reagující na dříve oznámené 25% clo na dovoz oceli a hliníku do USA má zasáhnout americké zboží v hodnotě až 23 miliard dolarů. Panevropský index STOXX Europe 600 v polovině týdne klesl o 3,50 % na 469,89 bodu. Je tak nejníže od ledna. Britský FTSE 100 se snížil o 2,92 % na 7 679,48 bodu, německý DAX klesl o rovná 3 % na 19 670,88 bodu a francouzský CAC 40 odevzdal 3,34 % a skončil na 6 863,02 bodu. Pod nulou skončily všechny hlavní sektory, nedařilo se především akciím z odvětví zdravotní péče a těžby ropy a plynu. Ve čtvrtek by ale evropské akcie měly otevřít vysoko v plusu v reakci na pozastavení platnosti většiny amerických dovozních cel.

3. Pražská burza ve středu ztratila přes 2 %, v plusu se udržely jen akcie ČEZ

Index PX pražské burzy ve středu oslabil o 2,01 % na 1 934,42 bodu. Jediným růstovým titulem byly akcie energetické skupiny ČEZ. Objem obchodů dosáhl zhruba 1,45 miliardy korun, což je méně než v předchozích dnech, ale stále nadprůměrná hodnota.

4. Očekávané události

Ve čtvrtek nad ránem bude Japonsko informovat o výrobní inflaci a Čína o vývoji spotřebitelských i výrobních cen. Odpoledne ve Spojených státech dojde rovněž na inflační data a dále na pravidelnou týdenní zprávu o počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti a večer ještě na bilanci federálního rozpočtu. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Trump odložil platnost většiny dovozních cel, proti Číně ale přitvrdil

Prezident Donald Trump oznámil, že s okamžitou platností pozastavuje platnost většiny celních tarifů. Clo na dovoz z Číny ale znovu zvýšil, tentokrát ze 104 % na 125 %. Americký ministr financí Scott Bessent prohlásil, že pozastavení platnosti cel je důkazem ochoty Spojených států jednat. Odmítl přitom, že by šlo o reakci na masivní výprodeje na burzách. Naopak řekl, že Trump s pozastavením platnosti cel nad základních 10 % počítal už ve chvíli, kdy takzvané reciproční tarify oznámil. "Celou dobu to byla strategie," uvedl šéf státní kasy.

6. EU schválila odvetná cla na americké zboží v hodnotě 23 miliard dolarů

Evropská unie ve středu odhlasovala první balíček odvetných cel proti Spojeným státům v reakci na 25% cla, která na dovoz oceli a hliníku už dříve uvalil prezident Donald Trump. Cla se mají týkat amerického zboží v hodnotě až 23 miliard dolarů, zaváděna mají být postupně - první vlna 15. dubna, druhá 15. května a třetí 1. prosince.

7. Amazon zvažuje expanzi skladové sítě v USA za 15 miliard dolarů

Společnost Amazon podle agentury Bloomberg zvažuje plán na rozšíření své logistické infrastruktury v USA v hodnotě 15 miliard dolarů. Projekt by zahrnoval výstavbu přibližně 80 logistických zařízení ve městech i venkovských oblastech, přičemž některá centra by měla být vybavena pokročilou automatizací.

8. Delta Air Lines varují před nejistým výhledem

Americký letecký dopravce Delta Air Lines ve výsledcích za první čtvrtletí překonal očekávání u zisku, ale mírně zaostal v tržbách. Upravený čistý zisk dosáhl 298 milionů dolarů oproti očekávaným 253 milionům, upravený zisk na akcii činil 0,46 USD (vs. 0,39 USD očekávaných) a tržby dosáhly 12,98 miliardy USD (vs. očekávaných 12,99 miliardy). Společnost zároveň upozornila na "mlhavý" výhled kvůli nejistotám spojeným s obchodní politikou USA.

9. Swiss Life Hypoindex: Nabídkové sazby hypotečních úvěrů se drží nad 5 %

V dubnu 2022 to bylo naposledy, kdy se nabídkové sazby hypotečních úvěrů podle Swiss Life Hypoindexu pohybovaly pod 5% hranicí. Přesně po třech letech se stále drží nad ní, a to přesto, že jenom těsně. V dubnu 2025 Swiss Life Hypoindex po dalším velmi mírném poklesu uzavřel na hodnotě 5,01 %. V současné době banky nabízejí nejvýhodnější sazby u tříleté fixace, podle Swiss Life Hypoindexu je to 4,71 %. Vývoj hypotečního trhu přidělává vrásky lidem, kterým letos končí pětileté fixace se sazbami kolem 2 %. Pro ně budou nové sazby krutým probuzením do hypoteční reality roku 2025.

10. Pákistán chce využít přebytečnou elektřinu pro těžbu bitcoinu a datová centra s AI

Pákistán plánuje využít svou přebytečnou elektřinu k rozvoji těžby kryptoměn a datových center zaměřených na umělou inteligenci. Podle šéfa Pákistánské kryptoměnové rady Bilala Bin Saqiba už vláda jedná s několika těžebními společnostmi a připravuje národní strategii pro digitální ekonomiku.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Telefon od Applu "Made in USA" za 80 tisíc

Jedním z cílů Donalda Trumpa v oblasti obchodní politiky bylo, respektive stále zřejmě ještě je vrátit výrobu amerických společností do Spojených států. Experti ale varují, že USA by se takový proces mohl vymstít hned nadvakrát. Zaprvé by v řadě případů šlo o plýtvání lidským kapitálem (například jednoduchá výroba obuvi a oblečení), zadruhé by cena řady výrobků prudce vyskočila kvůli dražším vstupům a pracovní síle. CNN spočítala, že třeba cena iPhonů vyráběných ve Spojených státech by mohla být až 3 500 dolarů, tedy v přepočtu kolem 80 000 korun. To je zhruba 3,5násobek proti současnosti, kdy se výroba většiny zařízení odehrává v Asii.