Co musíte ráno vědět (11. března)

1. Americké akciové indexy uzavřely nejhorší týden od začátku roku, v pátek ztrácely popáté v řadě

Hlavní americké indexy již pátým dnem po sobě oslabily, když zpráva o nečekaně slabém přírůstku pracovních míst ve Spojených státech prohloubila obavy o budoucnost globální ekonomiky. Index zaznamenaly největší týdenní pokles od propadu trhu koncem loňského roku. Na devizovém trhu klesla hodnota dolaru. Index Dow odepsal 0,09 % na 25 450,24 bodu, širší index S&P 500 klesl o 0,21 % na 2 743,07 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite oslabil o 0,18 % na 7 408,14 bodu. Index volatility VIX (před týdnem 13,57 bodu) klesl o 3,25 % na 16,05 % a výnos 10letých vládních dluhopisů se snížil o jeden bazický bod na 2,63 % (před týdnem 2,76 %). Za celý týden indexy Dow a S&P 500 odepsaly po 2,2 %, ztráta indexu Nasdaq dosáhla 2,5 %.

2. Evropské burzy v pátek oslabily, za celý týden přišly zhruba o procento

Evropské akciové trhy zakončily páteční obchodování v červených číslech, když se investoři soustředili na data z amerického trhu práce a vraceli se ke čtvrtečnímu zasedání Evropské centrální banky. Náladu na trzích ovlivnila také čínská obchodní bilance, která dopadla hůře, než se čekalo. Jedná se o další z náznaků, že čínská ekonomika dále zpomaluje navzdory množství opatření na podporu růstu. Regionální index STOXX Europe 600 přišel o 0,89 % na 370,92 bodu, za celý týden pak klesl o 0,98 %. Britský FTSE 100 se snížil o 0,74 % na 7 104,31 bodu (týden: -0,03 %), francouzský CAC 40 ztratil 0,7 % na 5 231,22 bodu (týden: -0,65 %) a německý DAX odevzdal 0,52 % na 11 457,84 bodu (týden: -1,24 %).

3. Pražská burza v pátek klesla, za celý týden ztratila 1,3 %

Pražská burza v pátek prohloubila ztrátu ze čtvrtečního obchodování, index PX ztratil 0,58 % na 1 061,45 bodu. Dolů burzu stáhly zejména akcie Erste Group Bank a Komerční banky, proti trendu šel ČEZ. Objem obchodů byl se zhruba půl miliardou korun mírně podprůměrný. Akcie Erste Group Bank byly nejobchodovanější a zlevnily o 1,46 % na 796 Kč. V negativním pásmu uzavřely také další finanční tituly, Komerční banka odepsala 1,09 % na 951,50 Kč, MONETA Money Bank oslabila o 1,01 % na 78,20 Kč a VIG přišla o 1,51 % na 555,50 Kč. V červených číslech seanci zakončily také akcie CME (-0,38 % na 79 Kč), Kofoly ČeskoSlovensko (-0,32 % na 307 Kč), Philip Morris ČR (-0,54 % na 14 700 Kč) a Stock Spirits (-0,87 % na 68,70 Kč). V plusu uzavřel pouze ČEZ, jehož cenné papíry zdražily o 0,83 % na 546 Kč. Za celý týden pražská burza oslabila o 1,3 %.

4. Očekávané události

V úvodu týdne mohou trhy reagovat na data z Číny, kde přibylo méně úvěrů, než se čekalo, a inflace zpomalila naopak výrazněji. Dopoledne investoři dostanou na stůl data o německé obchodní bilanci a průmyslové výrobě, španělské maloobchodní tržby a také českou inflaci a obchodní bilanci. Sejdou se ministři financí eurozóny a v USA vyjdou maloobchodní tržby a podnikové zásoby. Očekávané události celého týdne včetně odhadů analytiků najdete v našem burzovním kalendáři.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

5. Inflace v Číně klesá hluboko pod vládní cíl

Tempo růstu spotřebitelských cen v Číně v únoru kleslo na 1,5 % meziročně z 1,7 % v lednu, a bylo tak nejnižší od ledna 2018. Vyplývá to ze zprávy, kterou v sobotu zveřejnil čínský statistický úřad. Cílem vlády je udržet v letošním roce míru inflace kolem tří procent.

6. Brexit zpomalí ekonomiku, někomu ale může přinést zisk

Jaký dopad bude mít odchod Británie z Evropské unie na ekonomiku, zatím nelze přesně určit, protože stále není jasné, jak bude brexit vypadat. Už teď ale britská vláda i někteří ekonomové upozorňují, že britská ekonomika na tom bude hůře, než kdyby v unii zůstala. A ještě horší by pro ekonomiku byl odchod bez dohody s unií. Ukazuje se ale, že i tak může na brexitu někdo vydělat.

7. Norský státní fond mění strategii, chce omezit závislost na ropě

Norský státní investiční fond, který je největší na světě a který disponuje majetkem zhruba za bilion dolarů, po letech zásadně změní strategii. Prodá podíly ve společnostech, které se zabývají jen průzkumem a těžbou ropy a plynu, podíly v integrovaných energetických společnostech si ale ponechá. Počítá s tím plán, který představila norská vláda a jehož smyslem je omezit závislost na ropě a plynu. Z výnosů fondu vláda plánuje financovat důchody.

8. Investice v EU se loni dostaly na úroveň před finanční krizí

Investice v Evropské unii se v závěru loňského roku dostaly na úroveň, jakou měly před finanční krizí z roku 2008. Data statistického úřadu Eurostat ukazují, že výdaje na stroje, nemovitosti a infrastrukturu jsou zpět na hodnotách z roku 2007. EU ale v tomto směru značně zaostává za Spojenými státy, kde jsou tyto výdaje o více než 20 % vyšší než před krizí, uvedl list Financial Times.

9. Šéfové Deutsche Bank a Commerzbank prý opět jednají o fúzi

Šéfové největších německých bank Deutsche Bank a Commerzbank obnovili jednání o fúzi. Napsal to v pátek německý časopis Focus s odvoláním na informované zdroje. Banky se ke zprávě odmítly vyjádřit.

10. ČSSD chce s ANO jednat o zvýšení daně pro banky o šest procentních bodů

ČSSD chce s hnutím ANO ve vládě jednat o zvýšení daně pro banky na 25 % z nynějších 19 %. Je připravena diskutovat i o zavedení digitální daně pro firmy jako Google či Facebook. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček. Otázka státních příjmů podle něj je klíčová při debatě o budoucím státním rozpočtu.

Zpravodajství sledujte na Investičním webu celý den on-line ZDE.

BONUS

Sir Tate zbohatl díky cukru, peníze věnoval na stavbu galerie

Britský průmyslník sir Henry Tate vešel ve známost jako cukrovarnický magnát a filantrop. Byl ale rovněž uměnímilovným mužem a sběratelem, který se zasloužil o vznik známé londýnské galerie, jež nese jeho jméno. Tateova galerie (nyní Tate Britain) je jedním z turistických magnetů města nad Temží a hojně navštěvovanou kulturní institucí s několika budovami. Od narození Tatea uplyne 11. března 200 let.

Svoji uměleckou sbírku 65 viktoriánských současníků se mecenáš v roce 1889 rozhodl nabídnout britskému národu pod podmínkou, že pro kolekci vystaví důstojnou budovu. Na její stavbu Tate věnoval 80 000 liber. Na místě starého vězení na nábřeží Millbank asi kilometr proti proudu Temže od parlamentu tedy vznikla podle plánů architekta Sydneyho Smithe vznešená neobarokní budova. V ní byl 21. července 1897 slavnostně zahájen provoz nové galerie.

Ve svých počátcích však nebyla nezávislou institucí, jak si Tate přál, ale byla podřízena Národní galerii. Její oficiální název proto zněl Národní galerie britského umění, i když se jí vždy říkalo Tateova. Galerie se osamostatnila až v roce 1955. K jejím nejcennějším kouskům patří portréty z doby Alžběty I., díla Williama Hogartha, Thomase Gainsborougha, J. M. W. Turnera, Williama Blakea, Stanleyho Spencera, Henryho Moorea nebo Francise Bacona.

Sbírky se během let rozrostly a síť galerií Tate dnes zahrnuje čtyři budovy: Tate Britain (1897), Tate Liverpool (1988), Tate St Ives (1993) a Tate Modern (2000). Především posledně jmenovaná galerie, která vznikla odvážnou konverzí elektrárny Bankside, láká denně až desetitisíce návštěvníků. Srdce Tate Modern architekti umístili do původní turbínové haly vysoké přes sedm pater, což umožňuje instalaci i opravdu velkých exponátů současných umělců.

Tate pocházel z vesničky White Coppice v hrabství Lancashire, kde se v roce 1819 narodil do rodiny duchovního. Začínal jako hokynářský učeň, který si po několika letech otevřel vlastní obchod. Tateovi se v podnikání dařilo a ještě než mu bylo 35 let, vlastnil už řetězec šesti obchodů. V roce 1859 se stal podílníkem v cukrovaru a svůj byznys s potravinami se rozhodl prodat. O desetiletí později pak nad společností převzal kontrolu a přejmenoval ji na Henry Tate & Sons.

Významným byl pro Tatea rok 1872, kdy odkoupil patent na výrobu kostkového cukru. Své podnikání tak mohl dále rozšiřovat, vystavěl nové cukrovary v Liverpoolu a v Silvertownu u Londýna. Byl znám i tím, že myslel na dobré pracovní podmínky a mimopracovní vyžití svých zaměstnanců. Milionářem se stal poměrně rychle a svoji pozornost poté upřel i na charitu. Dary často poskytoval anonymně, podporoval zejména vzdělání a zdravotnictví.

Tate byl ženatý s Jane Wignallovou, měli tři syny. Zemřel 5. prosince 1899 ve věku 80 let. Pohřben je v Londýně.