Evropské akcie v závěru týdne posilovaly v předzvěsti jednání ministrů financí eurozóny o řeckém dluhu

Britský FTSE 100 v pátek připsal 0,38 %, francouzský CAC 40 zakončil mírně pod nulou se ztrátou 0,05 % a německý DAX posílil o 0,44 %. Regionální Stoxx Europe 600 v pátek posílil o 0,2 %, dařilo se automobilkám a sektoru základních materiálů, ztrácel naopak realitní sektor.

Řecký index ASE v pátek mírně ztrácel a mazal předchozí zisky poté, co maltský ministr financí Scicluna prohlásil, že Německo a jeho spojenci v Euroskupině jsou připraveni nechat Řecko odejít z eurozóny, a navíc byla v německých médiích zveřejněna zpráva o tom, že Evropská centrální banka se na variantu řeckého odchodu připravuje také.

Zahájení pátečního setkání ministrů financí bylo mírně odloženo na 17.00 SEČ, kvůli tomu, že řecká vláda zaslala špatný dopis se žádostí o prodloužení záchranného programu. Správná verze dopisu údajně obsahovala souhlas nové řecké vlády s podmínkami záchranného programu tak, jak je vyjednala předchozí vláda. Podle premiéra Tsiprase se jedná o administrativní chybu.

Za celý týden FTSE 100 zpevnil o půl procenta, CAC 40 připsal 1,5 % a německý DAX 0,8 %. Za celý týden regionální Stoxx Europe 600 připsal více než procento. Od začátku roku zpevnil už o 12 % navzdory zvýšené volatilitě spojené s nejistotou na trzích kvůli Řecku.

"Trhy očekávají řešení, které udrží Řecko v eurozóně, ale v tuto chvíli jakákoli zpráva zvýší volatilitu na trzích kvůli panující nejistotě," říká Guillermo Hernandez Sampere z MPPM EK.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Podle předběžných dat agentury Markit aktivita ve zpracovatelském sektoru v únoru mírně zrychlila. Index nákupních manažerů vzrostl na 51,1 bodu z 51 bodů v lednu, očekával se však růst na 51,5 bodu. Sektor služeb expandoval prudším tempem, index vyskočil na 53,9 bodu z 52,7 bodu v lednu, trh predikoval růst na 53 bodů. Kompozitní index se díky tomu zvýšil na 53,5 bodu oproti 52,6 bodu v lednu, očekával se růst na 53 bodů. Všechny indexy se tak podle zprávy vyšplhaly na sedmiměsíční rekordy.
• Aktivita německého zpracovatelského sektoru v únoru podle předběžných dat byla stejná jako v lednu. Index nákupních manažerů stagnoval na 50,9 bodu, očekával se růst na 51,5 bodu. V sektoru služeb index naopak nečekaně vzrostl na 55,5 bodu z lednových 54 bodů, tedy pětiměsíční maximum, očekával se růst na 54,4 bodu. Kompozitní index tudíž vzrostl na 54,3 bodu z 53,5 bodu v lednu, tedy sedmiměsíční rekord, trh predikoval růst na 54 bodů.
• Podmínky ve zpracovatelském sektoru se ve Francii v zhoršily, sektor služeb naopak nečekaně expandoval. Předběžný index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru spadl na 47,7 bodu z 49,5 bodu v lednu. Čekal se mírnější pokles na 49,6 bodu.
• Maloobchodní tržby ve Spojeném království v lednu klesly meziměsíčně o 0,3 %, očekával se pokles o 0,2 % po prosincovém růstu o 0,4 %. Bez aut se tržby snížily o 0,7 %, očekával se pouze 0,3% pokles po prosincovém růstu o 0,2 %.
• Doněčtí separatisté chtějí vyvážet černé uhlí do severní Afriky, na Blízký východ a do Íránu. Povstalecké agentuře DAN to v pátek řekl Jevgenij Lavrenkov, který je v aparátu šéfa doněckých vzbouřenců Alexandra Zacharčenka odpovědný za strategický rozvoj. Uhlí chtějí vyvážet přes ruský přístav Taganrog, který je vzdálen asi 50 kilometrů od úseku hranice s Ukrajinou kontrolovaného separatisty.
• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v lednu stoupla druhý měsíc po sobě a dosáhla 12,39 %. Navzdory zhoršení situace na trhu práce se nezaměstnanost v zemi drží blízko dlouhodobého minima, které zaznamenala loni na podzim. Vyplývá to z pátečních údajů slovenského ústředí práce, které zastřešuje tamní úřady práce.
• Na setkání euroskupiny v Bruselu se v pátek nejspíš bude rozhodovat o budoucnosti Řecka. Řecký tisk jej proto označuje za vyvrcholení dramatu, jemuž už několik týdnů přihlíží celá Evropa. Zatímco konzervativní listy volí smířlivější tón a píší o naději na kompromisní řešení, ty bulvární si berou na paškál německého ministra financí Wolfganga Schäubleho, který dosavadní návrhy Atén na změny podmínek splácení dluhu odmítal.
• Ruský antimonopolní úřad zahájil vyšetřování amerického vyhledávače Google kvůli podezření, že zneužívá dominantního postavení svého mobilního operačního systému Android. Reaguje tak na stížnost největšího ruského vyhledávače Yandex, uvedl v pátek Interfax.
• Odliv vkladů z řeckých bank ve středu a ve čtvrtek nabral na rychlosti, přesáhl za oba dny jednu miliardu eur a přiblížil se nejvyšším denním hodnotám od začátku roku. Agentuře Reuters to v pátek řekly dva vysoce postavené zdroje z bankovních kruhů. Guvernér řecké centrální banky ve čtvrtek prohlásil, že odliv vkladů z řeckých finančních institucí je pod kontrolou.
• Stávka německých strojvůdců začne nejdřív příští týden. Televizi N24 to v pátek sdělil mluvčí Odborového svazu strojvůdců (GDL). Odbory chtějí stávkovat kvůli sporu s železničním dopravcem Deutsche Bahn (DB) o pracovní podmínky, zatím ale neoznámily termín ani délku trvání protestní akce.
• Řecký premiér Alexis Tsipras v pátek agentuře Reuters řekl, že si je "jistý" tím, že řecká žádost o prodloužení záchranného programu a jeho podmínky budou přijaty a že Řecko udělá všechno možné, aby dosáhlo vzájemně prospěšné dohody.
• Evropská centrální banka (ECB) se připravuje na případný odchod Řecka z eurozóny. Zaměstnanci banky pracují na scénářích, jak by zbytek měnové unie mohl dál držet pohromadě. Napsal to v pátek na svém webu německý týdeník Der Spiegel. ECB podle agentury DPA uvedla, že se ke spekulacím o údajných nouzových plánech nechce vyjadřovat.
• Stav ruského hospodářství vyžaduje přijmout "složitá rozhodnutí" včetně úpravy mnoha kapitol letošního rozpočtu. Na schůzi ruské vlády to v pátek v Moskvě prohlásil její předseda Dmitrij Medveděv. Úpravy rozpočtu je podle něj třeba provést bez populismu a prosazování resortních zájmů.
• Maltský ministr financí Edward Scicluna v pátek před schůzkou ministrů financí eurozóny prohlásil, že část ministrů vedená Německem je ochotná nechat Řecko opustit eurozónu a že jednání bude velmi tvrdé.
• Přebytek bilance běžného účtu Řecka se loni zvýšil na 1,657 miliardy eur z 1,089 miliardy eur předloni. K růstu přispěly hlavně vyšší příjmy z cestovního ruchu, který je největším zdrojem deviz. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnila řecká centrální banka.
• Německé kancléřce Angele Merkelové poslední návrh Řecka na dohodu s eurozónou nestačí. Je podle ní zapotřebí zásadních změn, aby německý parlament mohl dohodu přijmout. Ministři financí eurozóny budou v pátek jednat o prodloužení záchranného programu pro Řecko a o řešení řeckého dluhu. Atény ale oznámily, že už učinily vše, co je v jejich silách, ve snaze o nalezení kompromisu.
• Britské veřejné finance zaznamenaly v lednu nejvyšší měsíční přebytek za sedm let. Dopomohl k tomu růst ekonomiky, který posílil vládní příjmy z daní, sdělil v pátek britský statistický úřad. Ministr financí George Osborne uvedl, že vláda před květnovými parlamentními volbami splní cíl snižování deficitu pro tento fiskální rok, který končí v březnu.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Německé ministerstvo financí oznámilo, že řecký dopis s žádostí o prodloužení záchranného programu nesplňuje kritéria probíraná na jednání Euroskupiny a nenabízí žádné rozumné řešení, proto ho německá strana odmítá. Řecko ve čtvrtek oficiálně požádalo země platící eurem o šestiměsíční prodloužení finanční pomoci, která by zemi krátkodobě finančně zajistila. Návrh ale podle očekávání neobsahuje závazky úsporných opatření.
• Řecká strana ve čtvrtek zareagovala na odmítnutí své žádosti o prodloužení záchranného programu ze strany Německa oznámením, že Evropská unie má nyní jen dvě možnosti: přijmout nabídku Řecka, nebo ji odmítnout. Na jednání Euroskupiny se prý ukáže, kdo si skutečně přeje situaci vyřešit a kdo ne.
• Řečtí věřitelé musejí "čelit pravdě", tvrdí německý ekonom Hans-Werner Sinn, prezident institutu Ifo. Řecko je podle něj v úpadku a potřebuje akutně devalvaci, aby znovu získalo konkurenceschopnost. "Jako věřitelé si to musíme uvědomit, musíme čelit pravdě a snížit břemeno na řecké občany," říká Sinn. Řecko by podle něm mělo znovu začít používat drachmu, což by mu pomohlo stimulovat ekonomiku.
• Ukrajina "barbarsky" zastavila dodávky zemního plynu do povstaleckých oblastí na východě země. Oznámili to ve čtvrtek v Doněcku a Luhansku zástupci separatistů. Podle povstaleckého vůdce Andreje Purgina si už v noci "lidová republika" v Doněcku zajistila přímé dodávky z Ruska. Luhanští separatisté ale prý s plynem vydrží jen do čtvrtečního odpoledne. Ruská vláda chce plyn na Ukrajinu poslat jako "humanitární pomoc".
• Členové Výkonné rady Evropské centrální banky se na minulém zasedání víceméně shodli na tom, že kvantitativní uvolňování je jedinou zbývající možností na podporu ekonomiky. Vyplývá to ze zápisu z jednání, který ECB ve čtvrtek zveřejnila. Činitelé rovněž připustili, že účinek jejich dřívějších opatření, jako byly levnější půjčky firmám, byl "omezenější", než se čekalo.
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve čtvrtek zlepšila výhled italské ekonomiky pro letošní i příští rok. Dodala, že hospodářský růst Itálie podpoří stimulační opatření Evropské centrální banky (ECB), oslabení eura, pokles cen ropy a méně úsporná rozpočtová politika vlády.
• Evropská centrální banka (ECB) kvůli nižším výnosům ze státních dluhopisů a vyšším nákladům na spuštění bankovního dohledu loni snížila čistý zisk o téměř třetinu na 989 milionů eur. ECB to ve čtvrtek uvedla ve zprávě o ročních účtech.
• Řecká vláda neplánuje ani nezvažuje zavedení kapitálových kontrol, aby předešla úniku peněz ze země. Uvedl to mluvčí vlády s tím, že takový scénář je "velmi vzdálen realitě".
• Běžný účet eurozóny v prosinci vykázal bez sezónního očištění přebytek 29,2 miliardy eur oproti 24,6 miliardy eur v listopadu. Po očištění o sezónní vlivy byl přebytek 17,8 miliardy eur po 18,1 miliardy eur v listopadu.
• Tempo inflace ve Francii v lednu podle očekávání spadlo do záporu, index spotřebitelských cen se snížil meziměsíčně o procento po 0,1% růstu v prosinci. Meziročně ceny klesly o 0,4 % po 0,1% růstu v prosinci, očekával se pokles o 0,3 %. V souladu s metodikou výpočtu EU se spotřebitelské ceny meziměsíčně snížily o 1,1 % o desetinu procentního bodu více, než se čekalo.
• Podle předběžných dat se spotřebitelská důvěra v eurozóně v únoru zvýšila na -6,7 bodu, očekávalo se -7,5 bodů po -8,5 bodu v lednu.
• Druhá největší pivovarská skupina SABMiller oznámila ve čtvrteční zprávě rezignaci svého finančního ředitele z osobních důvodů. Jamie Wilson odchází z představenstva společnosti s okamžitou platností.
• Lídři Ruska, Ukrajiny, Francie a Německa ve čtvrtek jednali o situaci na východě Ukrajiny a v průběhu rozhovorů odsoudili porušení příměří. "Čtyři lídři vyzvali k dodržování celé dohody z Minsku z 12. února," včetně plného klidu zbraní, odsunu těžkých zbraní a propuštění zajatců, uvedla v prohlášení kancelář francouzského prezidenta.
• Nová řecká vláda potvrdila, že požádá eurozónu o prodloužení finanční pomoci. Stále však není jasné, zda vláda hodlá akceptovat dříve dohodnuté podmínky záchranného programu.
• Prezident Miloš Zeman při jmenování nových členů bankovní rady ČNB nebude jmenovat lidi podporující devalvaci koruny. V radě chce mít lidi podporující vstup ČR do eurozóny. Vyplynulo to ze středečního vyjádření Zemana při návštěvě hradeckého kraje při diskusi se zastupiteli. Zeman ČNB za devalvaci koruny dlouhodobě kritizuje, což učinil i ve středu v Hradci Králové. Do konce svého mandátu bude Zeman ještě jmenovat čtyři ze sedmi členů rady ČNB, a to včetně guvernéra.
• Na posledním zasedání Bank of England hlasovalo všech devět členů rady pro zachování sazby bez změny na 0,5 %. Dva členové rady se však domnívají, že v průběhu roku 2015 bude již nezbytné sazbu zvýšit. Ze zápisu rovněž vyplývá, že centrální banka očekává prudký nárůst inflace, jakmile pomine dopad nízkých cen ropy.
• Stovky ukrajinských vojáků prý ve východoukrajinském městě Debalceve složilo zbraně a vzdalo se proruským separatistům. Informovali o tom rebelové. Stahování jednotek z oblasti vzápětí potvrdily i oficiální vládní zdroje.
• Maďarská centrální banka rozšíří na dvojnásobek program levných úvěrů, z něhož poskytuje levné půjčky podnikům prostřednictvím komerčních bank. Objem peněz v programu zvýší o půl bilionu na jeden bilion forintů. Banka uvedla, že oznámený krok by mohl podpořit maďarskou ekonomiku a zvýšit tempo růstu o jeden procentní bod.
• Britský výrobce superluxusních limuzín Rolls-Royce se rozhodl rozšířit nabídku o sportovně-užitkový model. Firma ve středu oznámila, že zahájením vývoje takového vozu reaguje na četné žádosti svých zákazníků. Neupřesnila však, kdy se nový vůz objeví na trhu.
• Stavební produkce v eurozóně v prosinci klesla meziměsíčně o 0,8 % po listopadovém poklesu o 0,5 % (revidováno z -0,1 %). Meziročně se výroba snížila o 3,5 % po listopadových +0,5 % (revidováno z +2,2 %).
• Tříměsíční míra nezaměstnanosti ve Spojeném království v prosinci klesla na 5,7 % z předchozích 5,8 %. Očekávala se stagnace. Počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v lednu klesl o 38 600, očekával se pokles o 25 tisíc po předchozích 29 700. Tempo růstu průměrné mzdy ve čtvrtém kvartále zrychlilo na 2,1 %, čekalo se 1,7 %.
• Švýcarští vyšetřovatelé ve středu ráno prohledávali sídlo švýcarské pobočky britské banky HSBC Private Bank v Ženevě. Prokuratura zahájila vyšetřování peněžního ústavu kvůli podezření z praní špinavých peněz, informovalo ve středu švýcarské ministerstvo pro veřejné záležitosti.
• Až řecká vláda požádá o prodloužení nynějšího záchranného programu, bude možné se začít bavit o tom, jak do něj mohou Atény zapracovat své politické priority. Novinářům to v úterý řekl nizozemský ministr financí a šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Řecký ministr financí Janis Varufakis den po večerním krachu pondělní schůzky s kolegy ze zemí platících eurem v úterý poznamenal, že jednání budou pokračovat.
• Proruští separatisté v úterý oznámili, že získali kontrolu nad větší částí města Debalceve na východě Ukrajiny, kde poslední dva dny navzdory nedělnímu vyhlášení příměří probíhají prudké boje. Obě strany odmítly stáhnout z oblasti těžké zbraně, což bylo součástí dohody o klidu zbraní, a boje proto probíhají dál.
• Podle průzkumu institutu ZEW se důvěra analytiků a investorů v německou ekonomiku v únoru opět výrazně zlepšila. Index očekávání vzrostl na 53 bodů z lednových 48,4 bodu. Očekával se růst na 55 bodů. Hodnocení současné situace se nečekaně zlepšilo na 45,5 bodu z lednových 22,4 bodu, čekal se růst jen na 30 bodů. Očekávání investorů pro celou eurozónu se rovněž výrazně zlepšilo, když index vyskočil na 52,7 bodu z 45,2 bodu v lednu. Náladu pomohl zlepšit program nákupů dluhopisů, který začátkem roku ohlásila Evropská centrální banka. Očekávání ale tlumila ukrajinská krize a nejistota kolem Řecka.
• Inflace ve Spojeném království v lednu dále zpomalila na rekordní minimum 0,3 % meziročně z prosincových 0,5 % meziročně. Očekával se pokles na 0,4% tempo. Meziměsíčně spotřebitelské ceny klesly o 0,9 %, čekal se 0,8% pokles po prosincové stagnaci. Inflaci nyní tlačí dolů zejména levné pohonné hmoty a také cenová válka mezi britskými supermarkety. Jádrová inflace meziročně v souladu s odhady vzrostla o 1,4 %.
• Francouzští soudci vydali zatykače na tři bývalé manažery největší švýcarské banky UBS, kterou obvinili z praní špinavých peněz a daňových podvodů. Stanovili přitom i rekordní kauci 1,1 miliardy eur. S odvoláním na informované zdroje to v úterý uvedla agentura AFP a další média.
• Pondělní rázné řecké "ne" připravenému návrhu závěrů z jednání ministrů financí zemí eurozóny ohledně řecké dluhové krize teprve nastartovalo tvrdá vyjednávání ohledně budoucnosti země z jihovýchodu Evropy. Prohlásil to v pondělí Steve Englander z finanční skupiny Citigroup.
• Ruský finanční ústav Rosbank plánuje letos zrušit deset až 15 % pracovních míst. Sdělil to v úterý výkonný ředitel banky Dmitrij Oljunin. Rosbank je součástí francouzské bankovní skupiny Société Générale, jejíž součástí je i česká Komerční banka.
• Spotřebitelské ceny v Řecku v lednu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu EU klesly o 2,8 % meziročně (odhad: -2,7 %, prosinec: -2,6 %).
• Pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny se zvýšila. Kompromisní dohoda mezi Aténami a jeho evropskými věřiteli je ale stále možná, tvrdí po pondělním krachu jednání mezi Řeckem a jeho evropskými věřiteli v úterý řecká média a některé investiční banky. Pozornost se prý nyní upírá na Evropskou centrální banku (ECB). Ta bude ve středu rozhodovat, zda prodlouží program nouzového financování pro řecké banky.
• Hrubý domácí produkt Ukrajiny se v loňském čtvrtém čtvrtletí snížil o 3,8 %, meziroční propad činil dokonce 15,2 %. Oznámil to v úterý tamní statistický úřad. Ekonomika se potýká s rok trvající politickou nejistotou v zemi, negativními dopady povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny a také s dopady březnové anexe ukrajinského poloostrova Krym Ruskem.
• Řecko se jasně vyslovilo v tom, že za stávajících podmínek a požadavků ze strany zahraničních věřitelů o pomoc nestojí. Schäuble proto v úterý prohlásil, že je jen na Řecku, aby rozhodlo, zda si chce ponechat euro. Zároveň uvedl, že situace Řecka se vůbec nezlepšuje, což je dost v rozporu s tím, jak před rokem šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová a tehdejší řecký premiér Samaras mluvili o řeckém oživení.
• Generální ředitel německého automobilového koncernu Daimler Dieter Zetsche si loni vydělal téměř 8,4 milionu eur. Jeho plat se tak podle dnešního sdělení firmy zvýšil z více než 8,2 milionu eur v předchozím roce.
• Španělská finanční společnost Caixabank nabídla miliardu eur za převzetí plné kontroly nad portugalskou Banco BPI. Caixabank, která již v Banco BPI ovládá zhruba 44 % akcií, také potvrdila, že má zájem rovněž o koupi portugalské Novo Banco. Caixabank by podle agentury Reuters mohla v případě spojení firem Banco BPI a Novo Banco bojovat o vedoucí pozici na portugalském bankovním trhu.
• Řecký premiér Alexis Tsipras v úterý oznámil, že parlament začne hlasovat od pátku o sérii sociálních opatření ve prospěch především chudších vrstev obyvatelstva. Do stejného data dostaly přitom Atény od eurozóny čas na to, aby požádaly o prodloužení mezinárodního programu úvěrové pomoci, která je podmíněná dalšími rozpočtovými úsporami a strukturální reformami. Ohlášená opatření jsou podle agentury AFP v rozporu s doporučeními dosud platného programu pomoci zadluženému Řecku.
• Kanadská pojišťovací a investiční společnost Fairfax Financial Holdings Ltd koupí britskou pojišťovnu a zajišťovnu Brit Plc. za 1,2 miliardy liber. Fairfax tak rozšíří své aktivity v Evropě i své globální operace.
• Odvolací soud v Paříži v úterý zrušil rozporuplnou arbitráž, která v roce 2008 přiřkla 403 milionů eur podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho sporu s bankou Crédit Lyonnais. Kauza je jádrem vyšetřování ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christiny Lagardeové, která kdysi jako francouzská ministryně financí arbitráž nařídila. Byla za to loni obviněna z nedbalosti.
• Řecký ministr financí Janis Varufakis v pondělí pro New York Times v článku napsal, že řecká vláda se nechce vyhýbat splacení dluhů, žádá pouze o pár měsíců finanční stability. Prohlásil také, že by se Řecko nemělo zavazovat k žádným dalším půjčkám, dokud nebude mít vypracovaný důvěryhodný růstový plán.
• Britská strojírenská skupina Rolls-Royce se zapojila do rozsáhlého korupčního skandálu v brazilské státní ropné společnosti Petrobras. S odvoláním na bývalého vysokého činitele Petrobrasu to v pondělí napsal finanční list Financial Times. Rolls-Royce, který vyrábí plynové turbíny pro ropné plošiny Petrobrasu, údajně dával úplatky, aby získal kontrakt v hodnotě 100 milionů dolarů.
• Evropská unie rozšířila seznam, na nějž se vztahují ruské sankce, o devatenáct osob a devět organizací. Nejvýše postavenou osobou z pondělního rozšíření je první náměstek ruského ministra obrany Arkadij Bachin, který se podle unie podílí na podpoře rozmísťování ruských vojsk na Ukrajině.
• Nový šéf britského řetězce supermarketů Tesco plánuje zrušení tisíců pracovních míst ve snaze snížit náklady a zlepšit finanční situaci společnosti. Dave Lewis, nový výkonný ředitel společnosti Tesco, je ve své funkci čtyři měsíce a očekává se, že dojde k další masivní vlně propuštění. Podle Sunday Telegraph by mělo rušení pracovních míst postihnout především kanceláře a 43 obchodů, které budou uzavřeny. Podle zprávy bude také ze supermarketů zcela odstraněna jedna vrstva managementu. Zaměstnanci, kteří se v těchto pozicích středního managementu, mezi prodavači a manažery prodejen, nacházejí, prý dostanou nabídku alternativních pracovních pozic. Celkově by mělo Tesco podle Sunday Telegraph zrušit asi 10 tisíc míst, odhady Financial Times a Guardian jsou ještě vyšší.
• ČEZ zvažuje koupi německých aktiv, která prodává švédský koncern Vattenfall. V rozhovoru s listem The Wall Street Journal to řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Vattenfall prodává hnědouhelné elektrárny o výkonu 8 GW, hnědouhelné doly a také přečerpávací vodní elektrárny. Švédská státem vlastněná skupina Vattenfall loni v říjnu oznámila, že by chtěla prodat svůj hnědouhelný a elektrárenský majetek v Německu, aby tak Švédsku pomohla snížit jeho uhlíkovou stopu.
• Ruský prezident Vladimir Putin v úterý přijede do Budapešti k jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který je v Evropě označován za "přítele Kremlu". Návštěva, která se uskuteční necelý týden po minském summitu o Ukrajině, vyvolává pozornost nejen kvůli pevným hospodářským vazbám Budapešti na Moskvu, ale i vzhledem k silným proklamacím maďarské vlády na obranu krajanů v ukrajinské Zakarpatské oblasti.
• Ukrajinští separatisté jsou prý připraveni stáhnout těžké zbraně z bitevních linií, až tak učiní i ukrajinská vláda. Vyplývá to z pondělního prohlášení jednoho z vůdců rebelů Denise Pušilina. Pušilin tak reagoval na stanovisko Kyjeva o tom, že Ukrajina nestáhne těžké zbraně, dokud budou separatisté porušovat příměří.
• Přebytek obchodní bilance v eurozóně se v prosinci zvýšil podle sezónně neočištěných dat na 24,3 miliardy eur z 21,2 miliardy eur v listopadu, očekávalo se 20 miliard eur. Export meziročně vzrostl o 8 %, import o 2 %. Celá Evropská unie v prosinci vykázala přebytek 12,4 miliardy eur oproti 10,5 miliardy v listopadu, export vzrostl meziročně o 6 %, import o 3 %.

Výsledková sezóna

• Německá letecká společnost Deutsche Lufthansa loni hospodařila se ztrátou 732 milionů eur a tržby jí stagnovaly na 30 miliardách eur. Největší letecký přepravce v Evropě spolu s předběžnými výsledky také sdělil, že za minulý rok nevyplatí žádnou dividendu.
• Největší italský operátor Telecom Italia vykázal v uplynulém kvartále zpomalení poklesu příjmů. Také čistý dluh předčil očekávání analytiků. Příjmy za 4Q2014 klesly o 4,1 % na 5,6 miliardy EUR. Oproti tomu v prvních 9 měsících došlo k poklesu o 9,1 %. EBITDA klesl o 8,4 % na 2,2 miliardy EUR v souladu s odhady analytiků.
• Francouzskému potravinářskému gigantu Danone v uplynulém roce klesl čistý zisk o 21 % na 1,12 miliardy eur. Největší světový výrobce jogurtů zápasí s deflací v Evropě a problémy na svém největším trhu v Rusku. Hospodaření ovlivnily i oslabující měny na rozvíjejících se trzích, oznámila v pátek firma, která v odhadech růstu tržeb a ziskovosti pro tento rok zůstala opatrná.
• Druhá největší zajišťovna na světě Swiss Re oznámila snížení dividendy svým akcionářům poté, co její zisk za čtvrtý kvartál 2014 klesl o 80 %. Důvodem propadu byly náklady spojené s restrukturalizací amerických podniků. Čistý zisk klesl na 245 milionů USD z 1,2 miliardy USD před rokem. Zaostal tak za odhady analytiků (v průměru 325 milionů USD).
• Francouzsko-nizozemská letecká společnost Air France-KLM loni navzdory poklesu tržeb a stávce pilotů výrazně snížila čistou ztrátu. Firma ve čtvrtek oznámila, že prodělala 198 milionů eur po ztrátě 1,8 miliardy eur v předchozím roce. Dodala, že hodlá urychlit snižování nákladů.
• Největšímu světovému výrobci potravin a nápojů Nestlé stoupl v uplynulém roce zisk o téměř 45 % na 14,5 miliardy švýcarských franků. Hospodaření podpořil prodej podílu v kosmetické společnosti L'Oréal a zhodnocení podílu v dermatologické firmě Galderma. Společnost se ale loni musela vypořádat se zpomalující poptávkou v Asii a deflací v Evropě, což se odrazilo na jejích tržbách. Firma oznámila nejpomalejší roční růst tržeb za posledních pět let.
• Francouzská automobilka PSA Peugeot Citroën loni snížila ztrátu na 555 milionů eur z 2,23 miliardy eur v předchozím roce. Výsledky firmy podle jejího dnešního sdělení podpořila expanze v Číně a také oživení poptávky na evropském trhu. Automobilka již dříve uvedla, že loni zvýšila celosvětový odbyt o 4,3 % na 2,94 milionu vozů po předloňském propadu o téměř pět procent.
• Čistý zisk italské ropné a plynárenské skupiny Eni se v loňském roce kvůli levné ropě propadl téměř o tři čtvrtiny na 1,33 miliardy eur. Firma uvedla, že v letošním roce omezí kapitálové výdaje.
• Provozní zisk dánské pivovarnické skupiny Carlsberg se ve čtvrtém čtvrtletí kvůli prudkému poklesu prodeje na klíčovém ruském trhu snížil o 22 % na 1,8 miliardy dánských korun. Firma ve středu rovněž oznámila, že její generální ředitel Jorgen Rasmussen v červnu odejde do důchodu.

Zdroj: Bloomberg