Evropské akcie v pátek uzavřely nejednotně, za týden navzdory zvýšené volatilitě zdražily

Britský FTSE 100 v pátek zpevnil o 0,9 % na 6 247,94 bodu a francouzský CAC 40 přidal 0,36 % na 4 675,13 bodu, zatímco německý DAX klesl o 0,17 % na 4 675,13 bodu. Regionální index STOXX Europe 600 v pátek uzavřel s mírným ziskem 0,28 % na 363,28 bodu.

Za celý týden FTSE 100 vzrostl o 0,9 %, CAC 40 připsal 0,95 %, DAX vzrostl o 1,72 % a STOXX Europe 600 přidal 0,55 %.

Evropské akciové fondy poprvé po čtrnácti týdnech zaznamenaly odliv kapitálu. Celkově z nich v týdnu do 26. srpna stáhli 3,6 miliardy dolarů, což je mimochodem nejvíce od loňského října," uvedla Bank of America, která citovala EPFR Global.

"Investoři se snaží najít pevné body, kterých by se mohli v současné nejistotě bezpečně chytit," říká Christian Zogg z lichtenštejnské LLB Asset Management. "Je to stejné jako vždy, po výrazných propadech trhů přicházejí otázky, co se vlastně stalo."

V měsíčním horizontu FTSE 100 ztrácí 4,69 %, CAC 40 klesá o 6,07 %, DAX odepisuje 7,83 % a STOXX Europe 600 oslabuje o 6,86 %. Od začátku roku pak FTSE 100 odepisuje 4,85 %, zatímco CAC 40 roste o 9,42 %, DAX zpevňuje o 5,03 % a STOXX Europe 600 přidává 6,53 %.

Nejen evropské trhy v týdnu zasáhly masivní výprodeje poté, co na konci minulého týdne z Číny přišla data, která zvýšila obavy investorů z dalšího vývoje čínské a světové ekonomiky. Výrazný propad burzy zasáhl v pondělí, kdy se hlavní indexy sesunuly o pět procent. V úterý burzy prudký pondělní propad korigovaly a zdražily, ve středu se vrátily do červených čísel a ve čtvrtek opět zdražily. Index STOXX Europe 600 v pondělí zažil nejhlubší propad od roku 2008.

Čínská centrální banka mezitím podnikla několik kroků, kterými se trhy snaží stabilizovat. Přikročila mimo jiné k dalšímu snížení úrokových sazeb a snížení požadavku na rezervní poměr komerčních bank. Dále podpořila dvěma finančními injekcemi čínský mezibankovní trh a oznámila, že čínské penzijní fondy již brzy zahájí rozsáhlé nákupy akcií. Vláda také nakupovala na akciovém trhu.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Švýcarská ekonomika ve druhém čtvrtletí nečekaně vzrostla, a podařilo se jí tak vyhnout recesi, která zemi hrozila poprvé od roku 2009. Hrubý domácí produkt se zvýšil ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,2 %, když v prvních třech měsících roku stejným tempem ekonomika klesla. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Státní úřad pro hospodářské záležitosti. Zpráva naznačuje, že dopad zrušení limitu pro posílení domácí měny byl méně závažný, než se analytici obávali.
• Zpřesněný odhad Českého statistického úřadu potvrdil výrazný růst české ekonomiky. Hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí meziročně stoupl o 4,4 %. Stejné číslo uváděl i předběžný odhad. Údaje v pátek zveřejnil ČSÚ. Odhad mezičtvrtletního růstu HDP dokonce statistici proti předběžným údajům zvýšili z 0,9 % na 1 %. Meziroční růst ekonomiky je největší od čtvrtého čtvrtletí 2007.
• Ratingová agentura Moody's snížila odhad globálního růstu v letošním roce z původních 3,1 % na 2,8 %. Důvodem je zpomalování v Číně a pokles cen komodit.
• Francie: Index výrobních cen v červenci meziměsíčně klesl o 0,1 % (červen: -0,2 %).
• Tržby maloobchodních prodejců se ve Španělsku v červenci meziročně zvýšily o 4,1 % po růstu o 2,4 % v červnu (revidováno z +2,3 %). Čekal se růst jen o 0,9 %. Spotřebitelské ceny ale v meziročním srovnání o 0,5 % klesly. V červnu se ceny proti předchozímu roku nezměnily a pro červenec se čekal pokles o 0,2 %.
• Podnikatelská důvěra v Itálii v srpnu mírně klesla, důvěra spotřebitelů v italskou ekonomiku se ale naopak zvýšila. Index podnikatelské důvěry klesl na 102,5 bodu z 103,6 bodu, čekal se naopak růst na 103,7 bodu. Index spotřebitelské důvěry pak stoupl na 109 bodů z 106,5 bodu, když se čekal růst ukazatele na 107,5 bodu.
• Britská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,6 % a proti předchozím třem měsícům vzrostla o 0,7 %.* Vyplývá to ze zpřesněného odhadu vývoje HDP, který byl zveřejněn v pátek. Čísla potvrdila předchozí rychlý odhad z konce července.
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem se v srpnu zvýšila, index spotřebitelské důvěry vzrostl v souladu s odhady na -6,9 bodu z -7,2 bodu. Důvěra průmyslových podniků v ekonomiku eurozóny se naopak zhoršila - index důvěry klesl na -3,7 bodu z -2,9 bodu, čekal se pokles ukazatele na -3,1 bodu.
• Řecké ekonomice se v první polovině letošního roku podařilo odvrátit návrat do recese navzdory hospodářským a politickým problémům souvisejícím s tamní dluhovou krizí. Potvrdil to v pátek řecký statistický úřad. Hrubý domácí produkt Řecka se podle nejnovějších údajů ve druhém čtvrtletí zvýšil o 0,9 % proti předchozím třem měsícům, kdy stoupl o 0,1 %.
• Meziroční tempo inflace v Německu v srpnu stagnovalo na 0,2 %, jak se očekávalo. Ukazují to předběžná data o vývoji spotřebitelských cen, která byla zveřejněny v pátek. Meziměsíčně se ceny nezměnily, když se očekával pokles o 0,1 % po 0,2% růstu v červenci. Tempo inflace harmonizované s metodikou výpočtu EU v srpnu dosáhlo meziročně 0,1 %, stejně jako v červenci a v souladu s odhadem.
• Analytik Josef Němý z Komerční banky zvýšil investiční doporučení na akcie sázkové kanceláře Fortuna na "kupovat". Cílovou cenu stanovil na 79 korun. Podle Němého je nedávný propad ceny akcií přehnaný a důvěra investorů se do konce letošního roku bude zvyšovat.
• Ukrajina v pátek požádala Rusko o nižší ceny zemního plynu pro nadcházející zimní období. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk podle agentury AP vyjádřil přesvědčení, že Kyjev a Moskva by se měly vrátit k dohodě z minulé zimy, během které si Ukrajina dodávky ruského zemního plynu předplácela, dostala na ně ale výraznou slevu.
• Čínská centrální banka podruhé v tomto týdnu poskytla finanční injekci mezibankovnímu trhu. Formou krátkodobých půjček na podporu likvidity (SLO) do něj v pátek nalila 60 miliard jüanů.

Výsledková sezóna

• Čistá ztráta česko-lucemburské developerské společnosti Orco Property Group v letošním prvním pololetí klesla na 17,1 milionu eur ze 63 milionů eur před rokem. Celkové tržby podniku se přitom propadly o 56 % na 7,3 milionu eur. Oznámila to v pátek firma.
• Francouzskému výrobci luxusního zboží Hermés stoupl za prvních šest měsíců roku provozní zisk o 20 % na 748 milionů eur. Hospodaření podpořila vysoká poptávka v Japonsku, USA a Evropě, oznámila v pátek společnost. Výsledky mírně překonaly očekávání analytiků, kteří počítali se ziskem 737 milionů eur. Konsolidovaný obrat stoupl o 21 % na 2,3 miliardy eur. Bez zahrnutí vlivu změn směnných kurzů se zvýšil o 9 %.
• Čistý zisk druhého největšího ruského producenta ropy Lukoil ve druhém čtvrtletí meziročně spadl o 58 % na asi miliardu dolarů. Tržby společnosti klesly o 26 % na 28,1 miliardy dolarů. Na vině je zejména výrazný propad cen ropy na světových trzích. Zisk EBITDA společnosti meziročně klesl na 3,6 miliardy dolarů, a spadl tak proti loňskému druhému čtvrtletí o 35 %.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Světové ceny ropy v pondělí ráno sestoupily na nová minima za zhruba šest a půl roku, a navázaly tak na propad z předešlého týdne. Ropný trh nadále srážejí obavy, že zpomalující růst čínské ekonomiky povede k slabší poptávce po této strategické surovině, které je na globálním trhu již nějakou dobu nadbytek.
• Italská energetická společnost Enel zahájila s českou skupinou Energetický a průmyslový holding (EPH) exkluzivní jednání o prodeji svého většinového podílu ve Slovenských elektrárnách (SE). V příštích týdnech by mohly obě strany podepsat závaznou dohodu, oznámil v pondělí Enel podle agentury Reuters. Italská firma vlastní v SE dvě třetiny akcií, zbytek drží slovenská vláda.
• Energetická společnost ČEZ aktuálně nevidí příležitosti pro masivní investice, a proto se s akcionáři zřejmě bude dělit o více peněz ze zisku. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Letos ČEZ mezi akcionáře přerozdělil zhruba tři čtvrtiny loňské zisku.
• Singer (ČNB): Údaje z ekonomiky nenaznačují, že by se české hospodářství přehřívalo, ukončit stimulační politiku by byla chyba.
• Ruský rubl ztrácí k americkému dolaru další zhruba tři procenta a dostal se na dosah letošního lednového minima. Jeho kurz reaguje na další pokles cen ropy a propad cen akcií v Číně. Intervence centrální banky na jeho podporu je podle analytiků nepravděpodobná, uvedla agentura Reuters.
• Euro se poprvé od února obchoduje na úrovni 1,15 EUR/USD. Dolar sráží ústup analytiků od očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne úrokové sazby zvyšovat již na svém zářijovém zasedání. Změnu očekávání vyvolávají dramatické propady na finančních trzích vyvolané obavami z dalšího vývoje čínské a světové ekonomiky. Kurz dolaru navíc prorazil směrem nahoru linii 200denního klouzavého průměru, čímž se podle analytiků měně otevřela cesta k dalšímu oslabení.
• Britská libra se k euru propadla na dvouměsíční minimum 0,731 EUR/GBP. Kurz měny ostrovního království sráží vyhlídky zpomalování růstu čínské a světové ekonomiky.
• Nadnárodní těžař Anglo American se dohodl na prodeji svých dvou chilských měděných dolů za 300 milionů dolarů v hotovosti. Aktiva od Anglo American odkoupí konsorcium firem vedené investiční společností Audley Capital Advisors.
• Vyhlídka na budoucnost plnou válek o vodu je mýtem, protože k násilným mezistátním konfliktům vede jen zlomek sporů o využívání vodních zdrojů, pravidlem je naopak spolupráce. Otázka vody je například prakticky jediná věc, na níž se dokáže domluvit Izrael s Palestinci a Jordánskem. Agentuře Reuters to řekla Therese Sjömanderová Magnussonová ze Stockholmského mezinárodního institutu vody (SIWI).
• Druhý největší producent plynu v Rusku Novatek je blízko prodeje 9,9% podílu v projektu zkapalněného zemního plynu Jamal čínskému investičnímu fondu. Hodnota podílu se odhaduje na 900 milionů USD. Informoval o tom ruský list Kommerstant s odvoláním na tři zdroje blízké jednání.
• Zpomalování hospodářského růstu v Číně by mělo mít pouze omezené dopady na německou ekonomiku. Uvedla to v pondělí podle agentury Reuters mluvčí německého ministerstva hospodářství. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá mimo jiné i řada českých podniků.
• Pavla Kysilku v čele České spořitelny od ledna příštího roku vystřídá nynější šéf drobného bankovnictví spořitelny Tomáš Salomon. Kysilka z funkce předsedy představenstva odejde po pěti letech. ČTK to v pondělí sdělila Česká spořitelna, která je největší tuzemskou bankou podle počtu klientů.
• Hlavním pohonem ekonomického růstu Německa byl ve druhém čtvrtletí zahraniční obchod, domácí poptávka naopak růst brzdila. Uvedl to v úterní konečné zprávě o vývoji hrubého domácího produktu spolkový statistický úřad, který současně potvrdil předchozí údaje, podle kterých ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,4 % a meziročně o 1,6 %.
• Společnost O2 Czech Republic disponuje nevyčerpaným ážiovým fondem ve výši 38 Kč na akcii. Vedení firmy v současné době pracuje na refinancování úvěrů a podle předsedy dozorčí rady O2 Martina Štefunka v této souvislosti zvažuje, že by nevyčerpaný ážiový fond byl vyplacen akcionářům. Napsal to v úterý server motejlek.com. Pražská burza později uvedla, že vyšetřuje, zda O2 neporušila pravidla, když novináři poskytla zásadní informaci.
• Index důvěry v českou ekonomiku v srpnu meziměsíčně klesl o 0,4 bodu na 10,7 bodu. Důvěra se nicméně snížila pouze u podnikatelů, u spotřebitelů se nezměnila. Vyplývá to z výsledků konjunkturálního průzkumu, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně naopak důvěra stoupla.
• Podnikatelská nálada v Německu se v srpnu nečekaně zlepšila, když index podnikatelského klimatu vzrostl na 108,3 bodu z červencových 108 bodů. Čekal se pokles na 107,7 bodu. Hodnocení současné situace vzrostlo na 114,8 bodu ze 113,9 bodu, čekala se stagnace. Index očekávání ale klesl na 102,2 bodu ze 102,3 bodu (revidováno z 102,4 bodu), očekával se pokles na 102 bodů. Strach z dluhové krize v Řecku díky nové dohodě o pomoci odezněl a poptávka se drží na solidní úrovni, oznámil mnichovský výzkumný institut Ifo.
• Britská pojišťovna RSA obdržela předběžný návrh na převzetí od svého švýcarského konkurenta Zurich Insurance, který je za ni ochoten zaplatit 5,6 miliardy liber. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Šlo by o jednu z největších transakcí v evropském pojišťovacím sektoru.
• Ruské ministerstvo hospodářství zhoršilo odhad vývoje hrubého domácího produktu (HDP) na letošní a příští rok. Oznámil to v úterý ruský ministr hospodářství Alexej Uljukajev. Současně zopakoval, že podle posledních signálů se ekonomika stabilizuje. Na letošní rok ministerstvo předpovídá pokles HDP o 3,3 %, příští rok už počítá s návratem k růstu, který se bude pohybovat v rozmezí jednoho až dvou procent.
• Centrální banky svou uvolněnou politikou přispěly k aktuálnímu propadu světových akciových trhů. Ve vysílání CNBC to uvedl velký kritik bankovních autorit Jim Grant.
• Eurozóna potřebuje mít vlastní rozpočet, aby mohla investovat a pracovat na sbližování fiskální a sociální politiky členských států. Řekl to v úterý francouzský prezident François Hollande. Na Francii teď je, aby společně s Německem předložila návrhy, které povedou k reformě eurozóny, řekl šéf Elysejského paláce na každoročním setkání francouzských velvyslanců v Paříži.
• Maďarská centrální banka na svém úterním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 1,35 %. Na předchozím zasedání banka sazbu snížila o 0,15 procentního bodu a její guvernér György Matolcsy uvedl, že druhý cyklus uvolňování měnové politiky, který začal v březnu, skončil.
• Čínská centrální banka v úterý již po páté v posledních devíti měsících snížila svou základní úrokovou sazbu, tentokrát o 0,25 procentního bodu na 4,6 %. Požadavek na minimální rezervy komerčních bank snížila o 0,5 procentního bodu. Kvůli obavám z rychlého zpomalení tempa růstu čínské ekonomiky nyní prudce oslabují akcie v Číně i jinde ve světě a banka se tímto krokem snaží trh domácí trh uklidnit a stabilizovat.
• Společnost Kepler Cheuvreux ve středu zvýšila investiční doporučení na akcie rakouské pojišťovnické skupiny Vienna Insurance Group (VIG) na "buy" z "hold". Již v úterý pak na titul analytici z Baader-Helvea potvrdili doporučení "hold" a analytici z Keefe, Bruyette & Woods a MainFirst Bank zopakovali doporučení "underperform". Cílovou cenu Kepler Cheuvreux mírně zvýšila na 28,63 eura z 28,45 eura.
• Obavy, že zájem Číny o nákup surovin po desetiletí silného růstu uvadá, poslal dolů ceny mnoha komodit. Obrovský podíl Číny na těchto trzích však znamená, že Čína bude v dlouhodobém horizontu dál komoditní trh utvářet, tvrdí ekonomové, které cituje list The Wall Street Journal (WSJ). Čína přitom nakupuje širokou škálu komodit, počínaje mědí a konče uhlím.
• Britská on-line herní a sázková společnost Betfair a její irský konkurent Paddy Power se dohodly na fúzi v hodnotě 5,5 miliardy liber. Spojením vznikne jedna z největších on-line herních a sázkových firem na světě podle objemu tržeb, které nyní dosahují asi 1,1 miliardy liber. Firmy uvedly, že stále jednají o některých podmínkách transakce, na hlavních bodech spojení se nicméně už dohodly.
• Míra nezaměstnanosti v Norsku je nejvyšší za deset let, k růstu počtu nezaměstnaných přispívá pokles cen ropy, který má negativní dopady na celou ekonomiku. Míra nezaměstnanosti za tři měsíce do konce července vystoupila na 4,5 % z 4,3 % v období duben až červen, uvedl ve středu norský statistický úřad.
• Protiinflačních rizik v poslední době přibývá. Prohlásil to ve středu hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Peter Praet. Rizika podle něj mimo jiné souvisejí s obavami ze slábnoucího růstu čínské ekonomiky.
• Finská společnost Rovio Entertainment, tvůrce elektronické hry Angry Birds, očekává v tomto roce pokles zisku. Firma ve středu podle agentury Reuters oznámila, že hodlá zrušit více než třetinu pracovních míst, aby se mohla zaměřit na klíčové aktivity.
• České ministerstvo financí (MF) v aukci střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů poprvé v historii České republiky dosáhlo záporného výnosu. U dluhopisu s tříletou splatností byl výnos -0,001 %. Díky nízkým výnosům ministerstvo ušetří na úrokových výdajích na obsluhu státního dluhu.
• Čínská centrální banka podpořila druhou největší ekonomiku světa injekcí v objemu 140 miliard jüanů. Podpora směřovala na mezibankovní trh prostřednictvím opatření na podporu likvidity ve formě krátkodobého financování (SLO). Banka chce tímto opatřením podpořit ekonomiku a stabilizovat situaci na trhu, kde v minulých dnech prudce klesaly ceny akcií.
• Španělská ekonomika rostla ve druhém čtvrtletí nejrychlejším tempem za více než osm let a nejvíce k tomu přispěla domácí poptávka, která si upevnila pozici hlavního motoru oživení. Meziročně se výkon španělské ekonomiky zlepšil o 3,1 % po +2,7 % v prvním čtvrtletí. Tato míra růstu se čekala. Přispěl k ní zhruba procentní nárůst vládních výdajů a více než 3% posílení osobní spotřeby. Mezikvartálně HDP podle finálních dat narostl o procento, také podle očekávání, po 0,9% růstu v prvním čtvrtletí.
• Index cen domů ve Spojeném království v srpnu meziročně vzrostl o 3,2 % a meziměsíčně se zvýšil o 0,3 %. Čekal se meziroční růst indexu o 3,1 % po +3,5 % v červenci a meziměsíční růst o 0,4 % po +0,4 % v červenci.
• Maersk Oil chce získat od britského regulačního úřadu povolení k ukončení těžby ropy ze tří vrtů v Severním moři. Dánská firma reviduje svůj byznys kvůli nižším cenám ropy.
• Petrochemická společnost Unipetrol má nadále omezený přístup do svého litvínovského areálu, v němž došlo před dvěma týdny k výbuchu a požáru. V místě stále probíhá vyšetřování policie a hasičů. Petrochemická výroba je od nehody zcela zastavená a rafinérie funguje pouze v omezeném režimu.
• Telekomunikační společnost O2 Czech Republic podle čtvrtečního zisku napadla tendr na telekomunikační služby pro ministerstvo zemědělství. Podle firmy byly podmínky specifikované v tendru chybné a znemožňující férovou soutěž. Ministerstvo naopak tvrdí, že tendr byl zadán s dostatečným předstihem a s možností vyjádření.
• Dánský výrobce inzulínů investuje v příštích pěti letech 2 miliardy USD do výrobních kapacit v USA a Dánsku. Vytvoří 700 nových výrobních a inženýrských míst v Claytonu v Severní Karolíně a 100 míst v dánském městě Måløv.
• Řecko nemůže počítat s odepsáním části svého dluhu. Dluhové břímě země je nicméně možné snížit odkladem splatnosti, pozastavením platby úroků a transfery zisků centrální banky. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci v Berlíně prohlásil šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) Klaus Regling. Fond ESM je klíčovým nástrojem finanční pomoci předluženému Řecku, kterému v rámci nového záchranného programu poskytne během tří let až 86 miliard eur.
• Německo: Dovozní ceny v červenci meziměsíčně -0,7 %, meziročně -1,7 %.
• Finsko: Spotřebitelská důvěra v srpnu 8,3 bodu (odhad: 4,7 bodu, červenec: 6,9 bodu).
• Francie: Podnikatelská důvěra v srpnu 100 bodů (odhad a červenec: 99 bodů), důvěra v průmyslu 103 bodů (odhad a červenec: 102 bodů)
• Zástupci Ukrajiny se s největšími věřiteli Kyjeva dohodli na seškrtání dluhu země o 20 %. Nyní žádají, aby s k dohodě připojilo i Rusko. Oznámila to ve čtvrtek ukrajinská ministryně finací Natalija Jarešková. Ruský ministr financí Anton Siluanov ale návrh Ukrajiny, aby se Moskva k dohodě připojila, razantně odmítl.
• Ukrajinská centrální banka ve čtvrtek snížila s platností od pátku svoji klíčovou úrokovou sazbu na 27 % z dosavadního 15letého maxima 30 %. Tam ji zvýšila na počátku března o více než deset procentních bodů kvůli stoupající inflaci a slabosti domácí měny.
• Ruská centrální banka jmenovala státní agenturu pro pojištění vkladů ASV dočasným správcem banky Investtorgbank, která patří mezi 60 největších bank v zemi. Oznámila to centrální banka na svých internetových stránkách.
• Sílící hospodářská krize v Rusku a zpomalování růstu čínské ekonomiky, které vyděsilo trhy po celém světě, způsobily zastavení nebo odložení společných projektů obou zemí v různých sektorech od plynovodů po elektrárenské sítě v hodnotě zhruba 113 miliard USD. Zdroje z průmyslu a analytici varují, že některé projekty mohou být odloženy na neurčito, napsala agentura Reuters. To ohrožuje strategii ruského prezidenta Vladimira Putina, která počítá s větší orientací Ruska na Asii.
• Čínská automobilka BAIC Motor hodlá do konce letošního roku získat podíl v německém automobilovém koncernu Daimler, se kterým již řadu let spolupracuje. V rozhovoru s listem Beijing Times to uvedl šéf čínského podniku Sü Che-i. Dodal, že BAIC Motor se chce zařadit mezi největší akcionáře Daimleru a jednání o převzetí podílu se podle něj nacházejí v závěrečné fázi.
• Řeckou premiérkou se ve čtvrtek stala Vassiliki Thanuová. Do funkce ji jmenoval prezident Prokopis Pavlopulos. Thanuová se stala vůbec první ženou v čele (přechodné) řecké vlády.
• Světové ceny ropy jsou na více než šestiletých minimech. Stejně tak další důležité komodity jsou nejlevnější za několik let. Známý investor Jim Rogers nicméně upozorňuje, že situace nemusí být až tak špatná, jak se na první pohled zdá. Na komoditní trhy se podle něj klidně brzy mohou vrátit býci.
• Čínská vláda ve čtvrtek intervenovala na akciovém trhu. Nakupovala akcie, aby trh stabilizovala před výročím porážky Japonska v druhé světové válce a s ním spojenou vojenskou přehlídkou, která je naplánovaná na 3. září. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený se situací.

Výsledková sezóna za uplynulý týden

• Rakouská pojišťovnická skupina Vienna Insurance Group (VIG) v letošním prvním pololetí hospodařila se ziskem před zdaněním 250,5 milionu eur. V samotném druhém čtvrtletí dosáhl zisku před zdaněním 119,5 milionu eur a čistý zisk činil 93,7 milionu eur. Zisk před zdaněním za prvních šest měsíců se meziročně snížil o 16,8 %.
• Největší ruské bance Sberbank klesl ve druhém čtvrtletí čistý zisk o 44 % na 54,6 miliardy rublů. Banka, která působí i v České republice, se potýká s dopadem západních sankcí a ekonomickým poklesem, jenž vedl k růstu objemu špatných úvěrů. Zisk ale výrazně překonal očekávání analytiků, kteří v anketě agentury Reuters v průměru čekali zisk 41,2 miliardy rublů. Proti prvnímu čtvrtletí pak zisk vzrostl o 78 %.
• Největší světová reklamní skupina WPP v prvním pololetí zvýšila čistý zisk zhruba o polovinu na 601 milionů liber. Výsledky podpořil silný růst v Severní Americe a Británii. Firma ve středu také vyjádřila optimismus ohledně reklamního trhu v Číně, a to navzdory zpomalování růstu čínské ekonomiky a výkyvům na tamních akciových trzích.
• Sázkové kanceláři Fortuna v prvním pololetí klesl čistý zisk meziročně téměř o 47 % na 4,8 milionu eur. Zisk EBITDA se společnosti snížil zhruba o 39 % na 9 milionů eur. Fortuna slabší čísla vysvětlila absencí velkých sportovních událostí a zrušením manipulačního poplatku na Slovensku. Tržby společnosti klesly meziročně o 5,1 % na 46,1 milionu eur.
• Společnost Pegas Nonwovens zaznamenala ve druhém čtvrtletí pokles tržeb i zisku kvůli růstu cen polymerů a přecenění opčního programu. Tržby společnosti klesly ve druhém kvartálu meziročně o 2,8 % na 51,1 milionu EUR a zisk EBITDA klesl o 9,6 % na 8,9 milionu EUR při poklesu provozního zisku EBIT o 19,2 % na 5 milionu EUR. Čistý zisk společnosti klesl o 60,6 % na 2 miliony EUR.
• Pivovarnická skupina Lobkowicz hospodařila v letošním prvním pololetí s čistým ziskem 29,9 milionu Kč. Loni skupina za stejné období vykázala čistou ztrátu 26 milionů korun. Meziročně se tak ukazatel zlepšil o 215 %. Tržby skupině meziročně vzrostly o 0,4 % na 580,2 milionu Kč.
• Francouzskému výrobci alkoholických nápojů Pernod Ricard vzrostl v loňském fiskálním roce očištěný provozní zisk o dvě procenta na 2,238 miliardy eur. Firmě k růstu pomohlo snížení nákladů a zlepšení prodeje koňaku v Číně. Zisk však zaostal za očekáváním, protože ani růst v Číně nevyrovnal slabší výkon v USA. Pernord Ricard vlastní také českou likérku Jan Becher - Karlovarská Becherovka (JBKB) a je druhým největším výrobcem lihovin na světě za britskou firmou Diageo.
• Provozní zisk předního ruského výrobce oceli Evraz se v letošním prvním pololetí zhoršil. Podkopal jej slabý trh s ocelí spolu s rozkolísanými kurzy měn. Tyto faktory budou mít vliv na výsledky i ve zbytku roku, sdělila ve čtvrtek firma.
• Irský výrobce stavebnin CRH vykázal za letošní první pololetí meziročně mírně vyšší zisk. Firma zároveň oznámila, že za 1,3 miliardy USD koupí amerického výrobce glazur C.R. Laurence. Čistý zisk firmě stoupl na 46 milionů eur z 45 milionů eur v loňském prvním pololetí. Tržby se firmě zvýšily o 13 % na 9,37 miliardy eur z 8,32 miliardy eur.
• Rakouské pojišťovně UNIQA stoupl za šest měsíců letošního roku zisk před zdaněním o 5,2 % na 190,8 milionu eur. Společnosti pomohl růst příjmů z pojistného a lepší výsledky z investic. Pojišťovna, která působí i v České republice, současně potvrdila dosavadní výhled na celý rok, i když varovala, že nízké úrokové sazby zbrzdí růst u jednorázového pojistného v divizi životního pojištění.
• Irskému distributorovi ovoce Fyffes se v letošním prvním pololetí zvýšil zisk před zdaněním o 39 % na 30,8 milionu eur z 22,2 milionu eur v prvních šesti měsících loňského roku. Tržby se firmě meziročně zvýšily na 540,6 milionu eur z 490,2 milionu eur. Společnost potvrdila celoroční výhled a uvedla, že zvýší dividendu o 15 % na 0,8211 centu na akcii.
• Řecký sázkový monopol OPAP ve druhém čtvrtletí zvýšil provozní zisk meziročně o 36 % na 93,2 milionu eur. Oznámila to ve čtvrtek firma, ve které vlastní podíl česká investiční skupina KKCG a investor Jiří Šmejc. K růstu čtvrtletního zisku přispělo spuštění nových her.