Efektivita trhu? Jak pro koho

Efektivita trhu z pohledu různých investorů

Efektivita trhu ve zkratce znamená, že ceny aktiv okamžitě a plně zohledňují všechny dostupné informace, takže je prakticky nemožné dlouhodobě dosahovat nadprůměrných výnosů bez zvýšeného rizika. "Není to ale absolutní pojem. Mění se v závislosti na tom, kdo se na trh dívá. Pro drobného investora, který reaguje pomalu, má omezené informace a platí vyšší transakční náklady, je trh vysoce efektivní. Jeho šance na 'přechytračení trhu' je tak poměrně malá," říká Mark Rzepczynski, bývalý profesor financí s více než 25 lety zkušeností s obchodováním opcí, futures a dalších nástrojů.

Institucionální investoři, jako jsou banky nebo správci fondů, mají k dispozici rychlejší technologie, sofistikovanější analytické nástroje a přístup k datům v reálném čase. "Pro ně je tedy trh o něco méně efektivní. Mají určitou výhodu, kterou mohou využít," pokračuje Rzepczynski. Ještě výraznější výhodu podle něj mohou mít hedgeové fondy, které mohou zapojit širší paletu strategií včetně spekulací na pokles cen.

Efektivita neznamená, že nikdo nevydělá

Ekonom Milton Friedman kdysi tvrdil, že racionální spekulace vytlačí z trhu ty špatné, čímž trh zpravidla směřuje k efektivitě. "Jeho kritici ale namítají, že takzvaných noise traders, tedy investorů, kteří se rozhodují na základě nepodložených informací nebo emocí, je v reálném světě více než těch 'racionálních', a mohou tak naopak udržovat trh v 'neefektivním' stavu," vysvětluje Rzepczynski.

Klíčovým doplněním Friedmanovy někdejší teze je to, že různí investoři mají samozřejmě různé množství kapitálu a také schopnosti, jak využít vzniklé příležitosti. To znamená, že i když je trh v průměru poměrně efektivní (od toho obehraná burzovní úsloví o tom, že 'pravdu má vždy trh' a 'nakonec vždy rozhoduje cena'), neplatí to pro všechny stejně. Někdo má zkrátka lepší výchozí pozici.

Hledejte výhodu, ne zázrak

Úkolem investora, který chce trh překonat, je najít svou výhodu – ať už jsou to znalosti, data, strategie nebo technologie. Právě tato výhoda (edge) je hlavním důvodem, proč se trh může jevit méně efektivní tomu, kdo ji má. Důkladná analýza investičních příležitostí by proto neměla zahrnovat pouze výnosy, ale i to, zda daný investor skutečně disponuje něčím, co asi nelze označit jinak než sofistikovanost.

Má smysl, aby se drobný investor snažil porazit trh?

Pokusím se Rzepczynského doplnit, jakkoli moje zkušenosti i vzdělání ve financích jsou podstatně skromnější, pokud vůbec nějaké. Pro většinu běžných investorů je podle mě snaha dlouhodobě porážet trh nerealistický cíl. Drobní investoři obvykle nemají přístup k informacím, analytickému zázemí ani obchodní infrastruktuře, jakou disponují institucionální hráči. Mezi portfoliem a mozkem drobného investora je navíc podstatně kratší a méně klikatá cesta, takže takový investor snáze podlehne psychologickým pastím – nakupuje v euforii, prodává v panice a nechá se ovlivnit krátkodobým tržním šumem (od toho zmíněný pojem noise trader).

To všechno omezuje šanci na lepší výnos, než jakého dosáhnou hlavní indexy. Věřím, že navzdory podstatně lepší dostupnosti informací i technologií potřebných k investování je pro drobné investory vhodným základem strategie takzvaně pasivní přístup. Zdůrazňuji, že takzvaně pasivní, protože je potřeba se pro něj aktivně rozhodnout, vybrat konkrétní "pasivní" investiční nástroje a tak dále. K tomuto pasivnímu základu portfolia, který je založený na diverzifikovaných a nízkonákladových investicích do ETF sledujících celé indexy a sektory – a mimochodem také v uplynulých letech výkonnostně překonává velkou část aktivně spravovaných strategií –, je samozřejmě možné přidat menší část určenou na spekulace, aktivní a krátkodobé obchody. Nikde není psáno, že "to nevyjde", i kdyby třeba investor nevydělal díky úžasným schopnostem, specifickým informacím, ale jen díky štěstí.

Ani profíci nemají vyhráno

Ani sofistikovaní investoři, jako jsou zmíněné hedgeové fondy, nemají jistotu nadvýnosů. Navzdory přístupu k nejmodernějším nástrojům a špičkovým analytikům se naopak ukazuje, že dlouhodobě překonávat benchmarky (jejich srovnávací indexy nebo jiné zvolené ukazatele) je i pro ně hodně náročné a mnohým se to nedaří.

Spousta fondů, které slibují nadprůměrné výnosy, ve skutečnosti nedodává lepší výsledky než americký akciový index S&P 500. A to často při podstatně vyšší volatilitě a poplatcích, než na jaké vás vyjde investice do běžného indexového fondu. Většina hedgeových fondů po zohlednění nákladů zůstává za širokým trhem. I tržní elita tedy naráží na problém (ne)efektivity. A nadvýnos tak zůstává relativně vzácným úlovkem, nikoli pravidlem.

Zdroj: Disciplined Systematic Global Macro Views