Evropské akcie v pátek převážně zdražily a jsou nejvýše za sedm let

Britský FTSE 100 sice klesl o 0,04 %, německý DAX ale o 0,66 % posílil a francouzský CAC 40 přidal 0,83 %. Dařilo se akciím ze sektoru služeb, automobilkám a titulům z odvětví ropy a zemního plynu. Zaostaly naopak akcie z realitního odvětví a cenné papíry chemiček.

Jednotný evropský index DJ EURO STOXX 50 uzavřel se ziskem 0,67 % na 3 599 bodech, široký západoevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,39 % na 392,21 bodu a panevropský index FTSEurofirst 300 stoupl o 0,40 % na 1 559,88 bodu.

Akcie výrobce letadel Airbus v pátek zpevnily o 7,2 %. Firma oznámila zvýšení provozního zisku a vyplatí rekordní dividendu. Akcie Bank of Ireland díky prvnímu ročnímu zisku od finanční krize z roku 2008 stouply o 7,3 % a akcie letecké skupiny International Airlines Group po zlepšení výhledu zisku na letošní rok stouply o 3,7 %.

Od začátku týdne FTSE 100 vzrostl o 0,46 % na 6 946,66 bodu, německý DAX stoupl o 3,18 % na 11 401,66 bodu a francouzský CAC 40 zpevnil o 2,23 % na 4 951,48 bodu. Index DJ EURO STOXX 50 od pondělí do pátku přidal 3,11 % a STOXX Europe 600 připsal 2,6 %.

Za celý únor si index FTSEurofirst 300 připsal 6,7 % a od počátku roku vzrostl již o 14 %. Britský FTSE 100 v únoru přidal 2,92 %, DAX vzrostl o 6,61 % a CAC 40 zpevnil o 7,54 %. DJ EURO STOXX za měsíc posílil o 7,39 % a STOXX Europe 600 se posunul výš o 6,85 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Rusko v pátek potvrdilo účast na jednáních o dodávkách zemního plynu, která svolala Evropská unie do Bruselu na příští pondělí. Účast přislíbil ministr energetiky Alexandr Novak, podle páteční zprávy agentury TASS dostal pozvání i šéf Gazpromu Alexej Miller. Ukrajina pozvání ministra energetiky Volodymyra Demčyšyna dosud nekomentovala.
• Německo: Dovozní ceny v lednu meziročně klesly o 4,4 % (odhad: -4,6 %), meziměsíčně se snížily o 0,8 % (odhad: -1 %).
• Česká ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí rostla meziročně o 1,5 %, tedy rychleji než podle předběžného odhadu. V něm Český statistický úřad před dvěma týdny uváděl růst o 1,3 %. Dvouprocentní růst hrubého domácího produktu za celý loňský rok statistici v pátečních zpřesněných údajích potvrdili.
• Francie: Spotřebitelské výdaje v lednu klesly meziměsíčně o 0,6 % (odhad: -0,5 %).
• Francie: Index cen výrobců v lednu meziměsíčně klesl o 0,9 %, stejně jako v prosinci.
• Švédský výrobce telekomunikačních zařízení Ericsson zažaloval kvůli údajnému porušování patentů americkou technologickou společnost Apple. Výrobce populárních mobilních telefonů iPhone a tabletů iPad podle švédského podniku po vypršení licenční dohody neoprávněně využívá 41 patentů Ericssonu.
• Španělsko: Meziroční míra inflace v lednu podle předběžných údajů klesla o 1,2 % (odhad: -1,3 %, prosinec: -1,1 %).
• Řecko: Maloobchodní tržby v prosinci meziročně klesly o 1,2 %.
• Řecko: Index cen výrobců v lednu meziročně -9,6 % z -5,7 %
• Ruská plynárenská společnost Gazprom obdržela od Ukrajiny 15 milionů dolarů jako předplatné na další dodávky plynu. Oznámila to v pátek firma. Upozornila však, že peníze pokryjí dodávky pouze na jeden den.
• Index spotřebitelských cen v Itálii v únoru podle předběžných dat meziročně klesl o 0,2 % (odhad: -0,5 %) po poklesu o 0,6 % v lednu. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,3 % (odhad: -0,2 %). Podle údajů neharmonizovaných s metodikou výpočtů EU se ceny v Itálii v únoru meziročně zvýšily o 0,1 % a meziměsíčně vzrostly o 0,3 %.
• Německý Spolkový sněm velkou většinou hlasů schválil prodloužení evropské hospodářské pomoci Řecku o čtyři měsíce. Zemi z jihu Evropy by bez další podpory hrozil státní bankrot a odchod z eurozóny. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble před hlasováním uvedl, že Evropská unie musí být solidární se zeměmi, které mají potíže. Zdůraznil však, že Atény musejí při řešení problémů nést svůj díl odpovědnosti a že se eurozóna nenechá nikým vydírat.
• Hrubý domácí produkt (HDP) Řecka klesl v období od loňského října do prosince podle dat očištěných o sezónní vlivy o 0,4 % po růstu o 0,7 % v předešlém kvartálu. Trh přitom čekal pokles jen o 0,2 %. V meziročním srovnání řecká ekonomika podle neočištěných údajů vzrostla o 1,2 % po dvouprocentnímu růst ve třetím čtvrtletí, odhadovaný růst byl přitom ještě o 0,3 procentního bodu vyšší.
• Trojstranná jednání mezi Evropskou unií, Ruskem a Ukrajinou o dodávkách zemního plynu se uskuteční v pondělí odpoledne v Bruselu. Podle mluvčí Evropské komise Anny-Kaisy Itkonenové již účast potvrdily všechny strany. Podle páteční zprávy agentury TASS dostal pozvání i šéf Gazpromu Alexej Miller.
• Ruská vláda požádá parlament, aby mohla v letošním roce utratit až 3,2 bilionu rublů z rezervního fondu. Reaguje tak na růst rozpočtového deficitu, který je důsledkem poklesu cen ropy a hospodářského útlumu. Uvedla to v pátek náměstkyně ruského ministra financí Taťjana Něstěrenková.
• Portugalsko: HDP ve 4. čtvrtletí vzrostl v souladu s očekáváním mezikvartálně o 0,5 %, meziročně ekonomika posílila o 0,7 %.
• Německý index spotřebitelských cen v únoru dle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtů Evropské unie meziměsíčně vzrostl o jedno procento (odhad: +0,7 %), zatímco v lednu o 1,3 % klesl. V meziročním srovnání v únoru ceny klesly o 0,1 % (odhad: -0,4 %). Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnil spolkový statistický úřad.

Výsledková sezóna

• Rakouská finanční skupina Erste Group Bank se v loňském roce dostala do ztráty 1,44 miliardy EUR. Jde o meziroční pokles zhruba o 1,5 miliardy EUR. Poslední kvartál byl ale ze strany Erste nečekaně silnější. Provozní zisk loni klesl o 1,7 % na 6,878 miliardy EUR z 6,995 miliardy EUR. Čisté příjmy z poplatků se loni bance zvýšily na 1,870 miliardy EUR z 1,807 miliardy EUR o rok dříve, především díky lepšímu výkonu v segmentu obchodování s cennými papíry a při správě majetku.
• Výsledky BASF v roce 2014: Zisk na akcii 5,44 EUR (odhad: 5,42 EUR).
• Evropský výrobce letecké techniky Airbus Group loni zvýšil čistý zisk téměř o 60 % na 2,3 miliardy eur, a to navzdory problémům s projektem vojenských transportních letadel A400M. Tržby stouply o pět procent na 60,7 miliardy eur. Firma uvedla, že hodlá akcionářům vyplatit rekordní dividendu.
• Britská bankovní skupina Lloyds Banking Group v posledním loňském čtvrtletí hospodařila s upraveným čistým ziskem 751,95 milionu GBP. Analytici čekali, že skupina vykáže zisk 1,329 miliardy GBP. Lloyds navíc letos plánuje poprvé od roku 2008 akcionářům vyplatit dividendu. Vyplacený podíl ze zisku by měl činit 0,75 pence na akcii. Za celý loňský rok skupina vykázala čistý zisk 1,5 miliardy liber po ztrátě zhruba 800 milionů liber v předchozím roce.
• Největší evropské automobilce Volkswagen vzrostl loni provozní zisk o 8,8 % na rekordních 12,7 miliardy eur, a mírně tak překonal odhady analytiků. Hospodaření firmy podpořil prodej dražších luxusních aut, oznámila v pátek automobilka, jejíž součástí je i česká Škoda Auto.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Index podnikatelského klimatu v Německu se v únoru opět zvýšil. Vzrostl na 106,8 bodu z lednových 106,7 bodu, čekal se růst na 107,7 bodu. Hodnocení současné situace naopak kleslo na 111,3 bodu ze 111,7 bodu, čekal se růst na 112,5 bodu. Index budoucího očekávání vyskočil na 102,5 bodu ze 102 bodů, konsensus počítal se 103 body.
• Americká společnost Apple Inc. hodlá investovat 1,7 miliardy eur do výstavby dvou datových center v Evropě. Centra budou v Irsku a Dánsku, mají využívat pouze obnovitelné zdroje energie a vytvoří stovky nových pracovních míst. Investice bude doposud největším projektem Applu v Evropě, uvedla v pondělí společnost.
• V eurozóně se sice podařilo dospět ke kompromisu na záchranném programu pro Řecko, vyjednávání s Aténami ale ještě dlouho nebude u konce. Problém způsobuje i přetrvávající nedůvěra vůči Řecku, hodnotí výsledky pátečního jednání pondělní komentáře v německém tisku. Záchranu Řecka nicméně komentátoři považují za správný krok.
• Maďarsko slibuje, že zákon o snížení bankovní daně, jedné z nejvyšších v Evropě, který přislíbilo na začátku února, bude schválen do dubna. Státní rada maďarského ministerstva financí Orbán Gábor ohlásil, že by chtěl zákon předložit vládě k projednání co nejdříve.
• Řecká vláda intenzivně připravuje seznam reforem, jehož odevzdání je podmínkou prodloužení úvěrového programu pro Řecko ze strany mezinárodních věřitelů. Definitivní podobu reforem prý Atény konzultují s partnery a do Bruselu seznam odešlou podle páteční dohody ještě během pondělí. Ve vyjádření pro řeckou televizi o tom informoval mluvčí aténské vlády Gavriil Sakellarides, nesdělil ale žádné bližší podrobnosti.
• Řecko se v souvislostí s finanční krizí lituje zbytečně, za své potíže si může hlavně samo. Řekl to předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Fungování tohoto státu je podle něj horší než jinde v Evropě, korupce vládne na všech úrovních a neuspokojivý je systém výběru daní. Řekové nemohou chtít v eurozóně úlevy na úkor ostatních, kteří své závazky plní, případně chtít vyšší minimální mzdu, než jaká je v řadě jiných zemí. Přesto je Řecko legitimním členem evropské rodiny, a proto nepřipadá v úvahu, aby eurozónu opustilo, řekl Juncker v nejnovějším vydání německého ekonomického časopisu WirtschaftsWoche.
• Antimonopolní odbor Evropské komise zahájil hloubkové zkoumání dohody, v jejímž rámci má americký průmyslový konglomerát General Electric (GE) převzít energetickou divizi francouzské strojírenské společnosti Alstom. Transakce v hodnotě 12,4 miliardy eur by mohla omezit konkurenční prostředí na trhu turbin, sdělila v pondělí komise.
• Maďarské nízkonákladové aerolinie Wizz Air otevřou svou první základnu na Slovensku už v červnu, tedy o čtvrt roku dříve, než původně plánovaly. Oznámila to v pondělí společnost, která tento krok zdůvodnila poptávkou zákazníků.
• Kritika členů francouzské vlády se v pondělí snesla na francouzskou farmaceutickou skupinu Sanofi, která hodlá vyplatit mimořádnou odměnu svému novému výkonnému řediteli Olivieru Brandicourtovi. Mluvčí vlády Stéphane Le Foll označil odměnu pro nového šéfa největší francouzské společnosti zapsané na burze za "nesrozumitelný".
• Francouzský dodavatel technologií pro jaderné elektrárny Areva varoval, že za celý loňský rok očekává čistou ztrátu 4,9 miliardy eur. Důvodem jsou hlavně odpisy spojené se zpožděním reaktoru Olkiluoto 3 ve Finsku. Pro Arevu je to již páté varování před výší hospodaření za sedm měsíců, upozornila agentura Reuters.
• Ministři financí eurozóny schválili upravený balíček reforem zaslaný v pondělí večer řeckou vládou, a vydláždili tak cestu prodloužení záchranného programu. Informaci přinesl v úterý nejmenovaný zdroj a vzápětí ji potvrdili slovenský a řecký ministr financí. Na základě prozatímní dohody z minulého pátku mezi Řeckem a jeho věřiteli bylo schválení seznamu reforem nutnou podmínkou pro prodloužení financování v rámci záchranného programu na další čtyři měsíce. Současný program, který držel nejzadluženější evropskou zemi nad vodou od roku 2010, měl vypršet na konci února.
• Pokles spotřebitelských cen se podle finálních dat Eurostatu v lednu zrychlil. Meziročně se snížily o 0,6 % po prosincovém poklesu o 0,2 %, jak předvídala předběžná data. Nachází se tedy nejníže od července 2009. Meziměsíčně se ceny snížily o 1,6 % v souladu s odhady, po prosincovém poklesu o 0,1 %. Jádrová inflace očištěná o ceny potravin, nápojů, energií a tabáku zpomalila na +0,6 % meziročně z +0,7 % meziročně, jak očekávala předběžná data.
• Ruský monopolní vývozce plynu Gazprom oznámil, že Ukrajina nezaplatila předem za dodávky plynu. Existuje tak vážné riziko pro tranzit plynu do Evropy přes Ukrajinu, varovala firma. Gazprom má podle svých slov dodat Ukrajině z předplacených dodávek již jen 219 milionů metrů krychlových plynu. Tuto výši spotřebuje země za dva dny, napsala agentura Reuters. Pokud nepřijde nová platba, Gazprom dodávky na Ukrajinu zastaví.
• Německý ministr financí Wolfgang Schäuble doporučil Spolkovému sněmu, aby schválil prodloužení úvěrové pomoci pro zadlužené Řecko. Svou podporu ale podmiňuje tím, že Evropská unie schválí seznam reforem, který v úterý mají předložit řečtí představitelé, uvedl deník Handelsblatt. Souhlas Spolkového sněmu je nutný pro uvolnění pomoci pro Řecko, řada německých poslanců se ale k dalším úvěrům staví zdrženlivě.
• Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí zrychlila růst na 0,7 % z 0,1 % v předchozích třech měsících. Oznámil to v úterý spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžný odhad z poloviny měsíce. Růst podpořila hlavně domácí poptávka, ale také zahraniční obchod a kapitálové investice. Za celý rok pak ekonomika expandovala o 1,6 %.
• Řecká vláda předala seznam svých zamýšlených reformních opatření v pondělí večer, tedy v termínu, na kterém se euroskupina v pátek dohodla. Uvedl to v úterý její šéf, nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem na jednání hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu. Návrh podle něj nyní Evropská komise, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) posuzují. Dijsselbloem sám nechtěl zatím řecký dokument nijak hodnotit. Opět také jednoznačně odmítl možnost řeckého odchodu z eurozóny.
• Mark Mobius stále investování v Řecku doporučuje a věří, že nová vláda dokáže úspěšně prosadit klíčové reformy. "Ohledně Řecka jsem stále velmi optimistický," řekl Mobius, výkonný předseda Templeton Emerging Markets Group. "Nová administrativa má prostředky k tomu, aby v Řecku provedla změny, které zbytek Evropy uspokojí," dodal.
• Německý koncern Daimler hodlá v letošním roce zvýšit prodej nákladních automobilů minimálně o pět procent na více než půl milionu vozů. Uvedl to šéf divize pro výrobu nákladních automobilů Wolfgang Bernhard. Dodal, že do roku 2020 by se měl prodej vyšplhat na 700 tisíc vozů.
• Americký těžební koncern Chevron ukončí průzkum ložisek břidličného plynu v Rumunsku. Projekt podle firmy není schopen soupeřit s jejími ostatními investičními příležitostmi. Chevron již v lednu ohlásil ukončení průzkumu takovýchto ložisek v Polsku.
• Turecká centrální banka snižuje hlavní úrokovou sazbu na 7,5 %.
• Španělský premiér Mariano Rajoy v úterý zlepšil odhad letošního růstu tamní ekonomiky. Hrubý domácí produkt se má zvýšit o 2,4 %, namísto původně očekávaných dvou procent, což je podle předsedy vlády důkaz, že čtvrtá největší ekonomika eurozóny se vymanila z hospodářské krize.
• Dohoda o prodloužení finanční pomoci Aténám o čtyři měsíce je úvodní bod pro jednání s novou řeckou vládou. V Berlíně to ve středu řekla německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že pro společnou evropskou měnu je důležité, že jsou všechny strany ochotny hledat kompromis. Podporu pro Řecko ještě musí schválit i národní parlamenty zemí eurozóny, německý Spolkový sněm o ní bude jednat v pátek.
• Rusko nepředpokládá, že by spor o platby s Kyjevem způsobil narušení dodávek plynu do Evropy. Prohlásil to ve středu ruský ministr energetiky Alexadr Novak, který reagoval na úterní varování Gazpromu. Dodal rovněž, že očekává, že Ukrajina za další dodávky plynu brzy zaplatí.
• Ukrajinská centrální banka zvýšila kontrolu nad přístupem bank k zahraničním měnám. Snaží se tak odvrátit kolaps domácí hřivny. Podle nového rozhodnutí centrální banka tento týden nedovolí komerčním bankám, aby nakupovaly zahraničí měny pro své klienty, a omezí i částku, kterou mohou banky koupit pro sebe.
• Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk v úterý upozornil na to, že separatisté nestahují těžké zbraně, jak se strany dohodly v podmínkách příměří z 12. února. Zároveň zdůraznil, že je nutné, aby Rusko ukončilo tuto "protiprávní invazi".
• Před zvláštním soudem v Aténách ve středu začal proces s bývalým řeckým ministrem financí Jorgosem Papakonstantinuem, který byl obžalován kvůli údajné manipulaci se seznamem majitelů švýcarských kont podezřelých z daňových úniků. Někdejší šéf státní kasy podle prokuratury z dokumentu vymazal jména svých příbuzných, aby je uchránil před pozorností úřadů. Exministr tvrdí, že je nevinný. Pokud ale soud dojde k opačnému závěru, hrozí mu za zneužití pravomoci a falšování úřední listiny tvrdý trest.
• Rusko se obává, že si mnoho lidí v Kyjevě a mimo Ukrajinu přeje, aby mírová dohoda s východem země selhala. Podle zpravodajské agentury Interfax to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
• Řecko nebude pokračovat v privatizaci své dominantní elektrárenské společnosti PPC a provozovatele přenosové soustavy ADMIE. Oznámil to ve středu ministr energetiky Panajotis Lafazanis. V úterý Řecko věřitelům slíbilo, že nezastaví prodej státního majetku, který se již rozběhl. Komentář Lafazanise je prvním znamením otevřeného nesouhlasu s dohodou o prodloužení záchranného programu eurozóny od ministra nové levicové řecké vlády.
• Ekonomická krize, propad cen ropy a tvrdé sankce ze strany západních států kvůli intervenci na Ukrajině - i přes všechny tyto značně negativní faktory se Rusko ukazuje být nejvýkonnějším akciovým trhem letošního roku. Od počátku roku hlavní akciový index MICEX zpevnil o téměř 27 % s tím, jak se investoři znovu zakousli do trhu, který na konci loňského roku zažil masivní výprodeje. Zisky ruského akciového trhu dalece přesahují ostatní akciové trhy - americký index S&P 500 od začátku roku připsal kolem 2,8 % a STOXX Europe 600 13 %.
• Nová řecká vláda chce znovu získat důvěru ostatních evropských států. Ve středu to řekl řecký ministr financí Janis Varufakis poté, co se Řecku podařilo dojednat čtyřměsíční prodloužení záchranného programu.
• Nizozemský výrobce SIM karet do mobilních telefonů Gemalto připustil, že v minulosti mohl být terčem kybernetických útoků amerických a britských tajných služeb, o kterých tento měsíc informovala média. K rozsáhlému úniku dat ale nevedly, informovala ve středu na základě interního vyšetřování firma.
• Evropská komise dává Francii na snížení rozpočtového deficitu pod tři procenta hrubého domácího produktu čas do roku 2017, oznámil ve středu na mimořádné tiskové konferenci místopředseda komise Valdis Dombrovskis. Paříž přitom nedokázala dodržet původní, do letošního roku už prodloužený termín. Disciplinárnímu řízení se nakonec vyhnou také Itálie a Belgie.
• Nálada německých spotřebitelů se dále zlepšuje a v lednu vystoupila na nejlepší úroveň za více než 13 let. Přispívají k tomu mimo jiné nízké ceny ropy, díky kterým zůstává spotřebitelům v peněženkách více peněz na další utrácení. Ukázal to čtvrteční index důvěry, který sestavuje výzkumná společnost GfK.
• Míra nezaměstnanosti v Německu zůstala v únoru třetí měsíc za sebou na rekordním minimu 6,5 %. Vyplývá to ze sezónně očištěných údajů, které zveřejnil spolkový úřad práce. Zpráva podle analytiků posiluje očekávání, že soukromá spotřeba dále podpoří růst největší evropské ekonomiky.
• Španělská ekonomika ve 4. čtvrtletí posílila o 2 % meziročně a o 0,7 % mezikvartálně.
• Itálie: Maloobchodní tržby v prosinci meziročně stouply o 0,1 %, meziměsíčně o 0,2 % klesly.
• HDP Spojeného království ve 4. čtvrtletí vzrostlo s předchozím odhadem o 2,7 % meziročně a o 0,5 % mezikvartálně.
• Eurozóna: Objem půjček soukromému sektoru v lednu meziročně klesl o 0,1 % (odhad: -0,3 %, prosinec: -0,5 %).
• Důvěra italských podniků a spotřebitelů v tamní ekonomiku se v únoru zlepšila. Index podnikatelské důvěry v únoru vzrostl na 99,1 bodu a index spotřebitelské důvěry stoupl na 110,9 bodu. Čekalo se, že podnikatelská důvěra stoupne na 98 bodů z 97,1 bodu v lednu a spotřebitelská důvěra vzroste na 104,5 bodu ze 104,4 bodu v lednu (revidováno ze 104 bodů).
• Důvěra spotřebitelů v ekonomiku společenství zemí platících eurem se v únoru zvýšila. Index spotřebitelské důvěry vzrostl v souladu s odhady na -6,7 bodu z -8,5 bodu v lednu. Index se nachází na nejvyšší hodnotě od konce roku 2007.
• Výnosy 10letých vládních dluhopisů Portugalska klesly poprvé v historii pod 2 %.
• Bill Winters nahradí v britské bance Standard Chartered na pozici výkonného ředitele dosavadního šéfa Petera Sandse.
• Ruský plynárenský gigant Gazprom je ochoten dohodnout se s Ukrajinou na kompromisu ohledně dodávek plynu do povstaleckých regionů na východě země. Řekl to ve čtvrtek televizní stanici Rossija-24 mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. Brusel chce s oběm stranami příští týden jednat.
• Francie splní svůj závazek snížit rozpočtový schodek pod tři procenta výkonu ekonomiky v novém prodlouženém termínu do roku 2017. V případě potřeby je země připravena prosadit nová opatření na ozdravení veřejných financí, řekl ve čtvrtek novinářům v Bratislavě francouzský ministr financí Michel Sapin.
• Největší španělská elektrárenská a plynárenská společnost Iberdrola koupí americkou energetickou firmu UIL Holdings za tři miliardy USD. Iberdrola tak rozšíří své aktivity ve Spojených státech.
• Německý ministr financí Wolfgang Schäuble ve čtvrtek netajil podráždění, které u něj vyvolal jeho řecký protějšek Janis Varufakis, když oživil myšlenku částečného smazání řeckého dluhu, zatímco německý parlament se chystá v pátek schvalovat prodloužení úvěrové pomoci Řecku. Informovala o tom agentura AFP.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Švýcarskému výrobci stavebních materiálů Holcim v loňském čtvrtém čtvrtletí stoupl čistý zisk o 52 % na 355 milionů švýcarských franků. Hospodaření podpořily lepší výsledky na trzích v Severní Americe a v Asii. Oznámila to v pondělí firma, která připravuje spojení s francouzským výrobcem stavebnin Lafarge do největšího světového producenta cementu.
• Britské bance HSBC loni klesl čistý zisk o 16 % na 13,7 miliardy dolarů. Společnost, která je podle tržní hodnoty největší bankou v Evropě, vinu svalila mimo jiné na nepříznivý vliv pokut a urovnání. Bankovní skupina výsledky celoročního hospodaření zveřejnila nedlouho poté, co novináři obvinili její švýcarskou skupinu, že pomáhala svým bohatým klientům vyhýbat se placení daní a spravovala černá konta desítkám tisíc zákazníků z celého světa. Skupina uvedla, že nedodržování pravidel ve své švýcarské bance hluboce lituje.
• Pololetní zisk největší světové těžařské společnosti BHP Billiton se propadl téměř o třetinu na 5,35 miliardy dolarů kvůli poklesu cen jejích hlavních produktů. Firma rovněž oznámila, že kvůli obtížným podmínkám na trhu plánuje další snižování výdajů.
• Uhelná společnost NWR v roce 2014 hospodařila s čistou ztrátou 21 milionů EUR. Provozní ztráta firmy činila 257,5 milionu EUR. Tržby z pokračujících operací společnosti meziročně klesly o 20 % a dosáhly 676,4 milionu EUR.
• Maďarská ropná skupina MOL se ve čtvrtém čtvrtletí propadla do ztráty. Důvodem byly mimořádné náklady a prudký pokles cen ropy, který nevyrovnal ani silný výkon v divizi rafinace a prodeje. Čistá ztráta činila 68,6 miliardy HUF ve srovnání se ziskem 5,2 miliardy HUF ve stejném období předchozího roku, uvedla v úterý firma.
• Dánská přepravní a ropná společnost A.P. Moller-Maersk vydělala loni rekordních 5,2 miliardy dolarů. Společnosti pomohl solidní výkon v divizi přepravy a v divizi přístavních terminálů. Firma ve středu zároveň oznámila, že prodá pětinový podíl v největší dánské bance Danske Bank za zhruba 5,5 miliardy dolarů. Peníze z prodeje rozdělí letos mezi podílníky.
• Španělské společnosti Telefónica klesl v uplynulém roce čistý zisk o 35 % na tři miliardy eur. Oznámila to ve středu firma. Na výsledku hospodaření se projevily mimořádné vlivy, jako byl slabší venezuelský bolívar či náklady na restrukturalizaci v Německu. Celoroční výsledky ovlivnil i prodej části majetku v Irsku a v České republice.
• Dánskému výrobci hraček Lego vzrostl loni čistý zisk o 15 % na 7,03 miliardy dánských korun. K růstu přispěl hlavně zájem o hračky spojené s filmem LEGO příběh. Další růst očekává firma podle středečního prohlášení i v letošním roce.
• Druhé největší evropské pojišťovně AXA vzrostl loni čistý zisk o 12 % na 5,02 miliardy eur. Společnosti podle středečního prohlášení pomohlo snížení nákladů.
• Největšímu světovému pivovaru Anheuser-Busch InBev se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil provozní zisk o 5,6 % na 5,07 miliardy USD. Výsledek však zaostal za očekáváním analytiků, zejména kvůli slabší spotřebě ve Spojených státech. Firma současně oznámila, že odkoupí vlastní akcie v objemu jedné miliardy dolarů a zvýší dividendu.
• Největší evropské pojišťovně Allianz klesl ve čtvrtém čtvrtletí čistý zisk o 3,1 % na 1,22 miliardy eur. Slabší výsledky způsobila hlavně americká divize správy majetku Pimco, která se potýká s odlivem peněz. Výnosy ale pojišťovně o 12 % vzrostly a dosáhly 30,1 miliardy eur. Navzdory poklesu zisku Allianz navrhne vyplatit za loňský rok rekordní dividendu, i když trochu nižší, než čekali analytici.
• Německé telekomunikační skupině Deutsche Telekom vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí provozní zisk o 9,5 % na 4,44 miliardy eur. Hospodaření firmy podpořila hlavně americká divize T-Mobile US. Firma, která působí i v České republice, současně oznámila, že plánuje v příštích čtyřech letech zvýšit dividendu, protože očekává další růst zisku i tržeb.
• Výsledky GDF Suez v roce 2014: Zisk EBITDA 12,1 miliardy EUR, tržby 74,7 miliardy EUR, firma vyplatí dividendu 1 EUR na akcii.
• Výsledky Bayer ve 4Q: Upravený zisk EBITDA 1,85 miliardy EUR (odhad: 1,96 miliardy EUR), tržby 11,04 miliardy EUR (odhad: 10,68 miliardy EUR).
• Výsledky Repsol ve 4Q:Upravený čistý zisk 370 milionů EUR (loni: 123 milionů EUR), upravený zisk na akcii 0,27 EUR (odhad: 0,258 EUR).
• Britský finanční ústav Royal Bank of Scotland (RBS) vykázal za loňský rok ztrátu 3,5 miliardy liber, zejména kvůli odpisům hodnoty americké divize Citizens a nákladům spojeným s vyšetřováním obchodní praktik banky. Ztráta sice klesla z devíti miliard liber v roce 2013, banka však uvedla, že výrazně omezí aktivity v oblasti investičního bankovnictví a zaměří se na úvěrový trh v Británii. V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku banka dosáhla zisku na akcii 0,013 GBP, čekalo se, že vykáže zisk 0,062 GBP na akcii.
• Nizozemskému řetězci supermarketů Ahold vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí čistý zisk o dvě procenta na 219 milionů eur. Růst zbrzdily vyšší výdaje na podporu prodeje na domácím trhu a v USA a mimořádné náklady spojené s převzetím prodejen Interspar v České republice. Společnost, která v tuzemsku provozuje obchody Albert, současně uvedla, že zvýší dividendu a spustí nový program odkupu akcií.
• Výsledky British American Tobacco v roce 2014: Zisk na akcii 2,08 GBP (loni: 2,34 GBP), tržby 13,97 miliardy GBP (odhad: 13,89 miliardy GBP).
• Švédský výrobce osobních automobilů Volvo Car Group v loňském roce díky rekordnímu prodeji zvýšil provozní zisk o 17,5 % na 2,25 miliardy švédských korun. Oznámila to ve čtvrtek firma, která těží z expanze v Číně a oživení evropského automobilového trhu.

Zdroj: ČTK, CNBC